Největší kus pozornosti si, jak už to tak v dnešní době bývá, utrhl Ford Mustang na elektřinu. Bylo by ale nespravedlivé tento zajímavý produkt kolaborace Fordu a firmy Webasto jen tak smést ze stolu. Mustang Lithium, jak se vůz oficiálně nazývá, totiž disponuje výkonem devíti set koní, točivým momentem 1355 Nm a hlavně manuální šestistupňovou převodovkou. Využívá osmi set voltovou sestavu baterií, kterou lze nabíjet jen speciální nabíječkou Webasto Turbo DX, která nabíjí příkonem 3,3kW. Díky tomu je možné tento likvidátor pneumatik nabít za necelé dvě hodiny.
Vtipným detailem jsou zde volitelné jízdní režimy. Jsou celkem čtyři a kromě obligátního “Valet”, který slouží pro případy, kdy musíte svého Mustanga svěřit parkovacím pohunkům, je to k dispozici ještě Sport, Track a Beast. Na Comfort, nebo nějaké ECO si tak, i přes bateriový pohon, musí případný zákazník nechat zajít chuť. A něco mi říká, že mu to ani nebude zas tak moc vadit.
Další zajímavý nesmysl vzdává hold slavnému vítězství Fordu Bronco na závodě Baja 1000 v roce 1969. Tehdy skončila na prvním místě posádka ve složení Rod Hall a Larry Minor za volantem Fordu Bronco. Je tedy nasnadě, že výroční vůz stojí taktéž na základě Bronca, konkrétně toho chystaného pro rok 2020. I když to možná není úplně ideální formulace – z produkčního vozu tu asi nezůstalo vůbec nic. Na obrovských kolech stojí trubkový rám osazený lehkou laminátovou karoserií, která ale zčásti odhaluje křivky zatím oficiálně nepředstaveného offroadu.
A co se nachází pod kapotou? Není to nic jiného, než čtyřválcový 2,3 litrový Ecoboost dopovaný dvěma turby, známý například z opovrhovaného Mustangu. Tento motor bude prý taktéž jednou z možností, kterou si půjde do nového Bronca objednat. A pokud se vám tento výtvor nezamlouvá, mohl by vás potěšit alespoň skvěle zrenovovaný soutěžní vůz z roku 1969, který se objevuje na propagačních fotkách vedle svého “nástupce” a který trefně ilustruje, jak za posledních padesát let auta ztloustla.
Svoje místo si na veletrhu samozřejmě našly i pick-upy. Ford Ranger se představil v šesti různých expedičních verzích, kterým rozhodně nechyběla originalita, leč občas trochu pochybuji o jejich reálné využitelnosti. Třeba hned první představený Ranger Desert Design Xbox je víc než cokoli jiného jen marketingový produkt. Je sice nazvedaný, hlavním akcentem vozu je ale vnitřní zástavba herních konzolí. Také verze Air Design (celá bílá s černými nástavci blatníků) je spíše showcar, než reálně připravený expediční offroad. To stříbrno-černý pickup vystavený na hromadě kamení už je v terénu schopnější – má zkrácený stálý převod, nazvedaný podvozek a spodek vozu je chráněn ocelovou lyží.
Tři spodní exempláře jsou už zajímavější. Zelený Baja speciál je odlehčený, nazvedaný a vybavený všemi uzávěrkami, prostřední Ranger X slouží jako servisní vozidlo při offroadových závodech a poslední vyobrazený Ranger Base Camp přidává ke kvalitní offroadové výbavě i nástavbu se zásobami, stanem a je připravený pro náročné expedice.
Ford vystavením pick-upů testuje reakce publika a netají se tím, že některé z konceptů mají reálnou šanci na seriovou výrobu
Větší fotografie najdete v galerii pod článkem.
15. listopadu 2019, 14:29
0
Trocha kupeckých počtů: jestliže dobíjím 2 hodiny příkonem 3.3kW, tak do auta dostanu maximálně 6.6kWh. Pokud bych využil plný výkon 660kW kterým tato hračka disponuje, tak se budu bavit celých 36 sekund, než mi dojde šťáva.
A pokud se bavit nechci, ale chci z A do B po dálnici stovkou (přibližně 15kW), tak mi šťáva dojde za 26 minut, tedy dojezd 44 km.
Takže předpokládám, že tam je někde nepravda.
A obecně mám pocit, že prakticky ve všech článcích o elektroautech je nějaká zjevná nepravda. Čím to je?