Jízdní dojmy: Porsche Boxster S Tiptronic

Porsche Boxster má poněkud trpký životní úděl. Krčí se ve stínu slavné 911, traduje se o něm, že si jej kupují pouze jedinci málo solventní pro pořízení pořádného Porsche, a ke všemu přišili Boxsteru (bůh ví proč) úlohu holčičího auta. Upřímně řečeno mi podobná moudra přijdou vždy úsměvná, tím spíše, když se týkají roadsteru slavného rodu s motorem uprostřed. A jestli mi úsměv vydržel i po dni stráveném za volantem Boxsteru S modelového roku 2006, o tom si koneckonců můžete přečíst.

Vezmu to dnes od konce a přiznám to rovnou. Nebýt obstarožního pětistupňového Tiptronicu, asi bych marně přemýšlel, jakou alespoň trochu důležitou věc mám autu vytknout. Boxster je téměř ve všech ohledech skvělý a rádoby fundované názory na jeho podřadnou pozici si nezaslouží ani odpověď. A nyní se tedy vrátím zase na začátek.

Tak ho mám v ruce. Klíček od pokladu ze Zuffenhausenu má sice na sobě důvěrně známý černo-červeno-zlatý erb, ale jinak působí velmi skromným, až anonymním dojmem. Nějaké lehké pletky s Porsche už jsem sice v minulosti zažil, ale až toto bude první pořádná zkušenost.  Šimrání v břiše se kupodivu nedostavuje, tep má také normální hodnotu. Možná to je poněkud nevýrazně elegantní šedou metalízou, v které Boxster S působí spíše uklidňujícím než vzrušujícím dojmem, a 17" kola také nestříkají do světa dávky adrenalinu.  No nic, je čas usednout. Dveře do zámku žuchnou za onoho příjemného prémiového zvuku a já se snaším do šedé sportovní sedačky potažené jemnou perforovanou kůží. Jo, tohle je Porsche – k nalezení ideální pozice za volantem stačí 3 pohyby rukou a je hotovo. S hořkostí vzpomínám na MX-5, kde se marně pokouším o nastavení sedačky už asi 3 měsíce… V Porsche má člověk vše po ruce, ve správných vzdálenostech  a je obklopen kvalitními materiály. Ačkoliv to zní jako klišé, mám pocit, že sedačku mi ušili na míru. Sedí se mi velmi pohodlně a přitom cítím těsnou boční oporu po celé délce trupu až k ramenům. Později s překvapením zjišťuji, že stejné dojmy má i člověk, do jehož kalhot bych se vlezl 2x. Dodnes jsem nepřišel na způsob, jak to ty sedadla udělaly. Žasnu a gratuluji! K interiéru mám snad jen dvě drobné připomínky. Sdružený komunikační displej na středovém panelu už v době uvedení na trh nepatřil zrovna na špičku grafické hitparády a obzvlášť zobrazení navigace působí v kontextu dnešní doby esteticky asi jako tapeta z překližky. Trošku mě zarazila i výška (spíše nížka) posazu vzhledem ke karoserii. V Boxsteru se průměrně vzrostlý člověk utopí a nad mohutný profil vozu mu bude koukat jen hlava, což na mě zprvu působilo lehce klaustrofobicky. Ovšem je to jen věc osobního vkusu.

Startuji. Plochý šestiválec 3,2 litru se ozývá tichým a klidným tónem. Volič tiptronicu přesouvám do polohy D a vyrážím. Prvních pár kilometrů se snažím vymotat z městského provozu opepřeného nefalšovanou sváteční atmosférou pravých velikonoc. Fabie přede mnou veze plato vajec, z vedlejší se mě snaží sestřelit zmatený důchodce, jež sedlá naleštěný Civic. Dám krk za to, že vyjede už jen na dušičky a před vánoci. Boxster působí ve městě naprosto uvolněně, nikde nic neskřípe, tlumení nerovností je na sporťák také velmi dobré. Jen převodovka mne občas překvapuje nelogickým zařazením. Taky se vžívám do role exhibicionisty. Jeden by řekl, že Porsche už dnes kdovíjaký zájem publika neprobouzí, tím spíš, když je nalakováno v oné korporátní šedé, ale otáčejí se, na mou duši, snad úplně všichni včetně marodů s krčním límcem.

Konečně míjím ceduli konec města, tak jdem na to, volič do M, mačkám 3x mínus na kolébkovém přepínači na volantu a…   čekám…   na Godota…   Když po pár vteřinách Tiptronic milostivě nazná, že by mohl zařadit rychlostní stupeň číslo dvě, plyn jde na podlahu a všichni pavouci z výfuku jsou nemilosrdně eliminováni. Za zády se ozývá teskné vytí typické pro plochý šestiválec a Boxster je tak nějak nenuceně katapultován vpřed. Vypadá to, že těch 206 kw tam skutečně je, přesto se ale nemohu zbavit dojmu, že Tiptronic motoru odsává takovou pětinu výkonu. Samo o sobě je však to za mnou atmosférický poklad. Každý zapřísáhlý TDÍčkař by si měl vyzkoušet ten nepolevující a naprosto lineární zátah od 2.000 do 7.000 ot./min.  Je úžasné s jakou samozřejmostí se motor dokáže líně převalovat okolo 1.500 otáček a tvářit se jako největší coolio, aby se v mžiku změnil na dravce, který olizuje krvavě zbarvenou část otáčkoměru. Možná už jsem s tím Tiptronicem trapný, ale bohužel i v manuálním režimu převodovka sama odřadí dřív, než se ručička do zmíněného pásma dostane. Chvilkové podržení motoru v omezovači se u sporťáku občas hodí, ale tady to zkrátka nejde. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz, že auto nám bylo poskytnuto pány z pijcporsche.cz a jinak to v půjčovně ani nejde, neboť méně zdatní řidiči by s manuální převodovkou asi nedokázali plně využít potenciál auta. Kdyby měla jednotka výraznější výkonovou špičku, dostala by nejvyšší hodnocení, takhle jí budu muset půlřadičku ubrat.

Nejen motorem živ je nadšený řidič a tudíž jsem byl velmi zvědavý, jestli Porsche umí spojovat zatáčky a bavit řidiče opravdu tak brilantně, jak se všude píše. Upřímně řečeno, kdybyste se mě zeptali po nějakých 50 km, vylezl by z auta poměrně rozladěný tvor dštící nepublikovatelné výrazy na všechny ty ulhané novináře. První kilometry po zakroucených cestách jedu na nějakých 60-70% a v tomto režimu působí Boxster možná až příliš dospěle a odtažitě. Volant sice nabízí přesnost i cit, ovšem na první dojem mi připadá jako uražená manželka – sem tam něco štěkne, ale většinu času mlčí. Bavit se řazením nejde a celkově nabývám dojmu, že spíše řídím sportovně laděný sedan, než ryzí roadster. Jenže pak se konečně dostávám do míst, které znám jako své boty a chudák Boxster to asi ještě netuší, ale tady dostane za uši. Čím rychleji jedete, tím lépe se Boxster cítí a tím více odměňuje řidiče za snahu. Najednou to celé začíná dávat smysl, najednou se mi zasekává obličej na poloze úsměv, protože s každou zatáčkou začíná být radost větší. Až teď si uvědomuji, že řízení je vlastně naprosto v pořádku, poslušně hlásí vše důležité o předních kolech, ale zároveň filtruje i zbytečné rázy, které by pouze rušily. Podle tabulek váží Boxster S s Tiptronicem 1385 kg, ještě před chvílí bych to považoval za podhodnocený údaj, jenže s narůstající rychlostí jakoby z Porsche padaly tukové faldy a ve výsledku bych mu tipoval nějakých 1200 – 1250 kg.  Jsem fascinován, jak auto nezná pojem nedotáčivost. Za celou dobu si nevybavuji situaci, kdy by přední kola za zvuku podřadného kvičení rezignovaně odmítla zatáčet. Vodit Boxster protahováky levá, pravá, je něco úžasného. Pokaždé poslušně zatočí, v zádech cítím jak se závěsy přisávají k cestě a zásoba příčného gripu je zdánlivě nevyčerpatelná (tedy pokud jí člověk nenaruší cihlou spadlou na plyn).  A to připomínám, že byl náš Boxster nazut do 17" šlupek, přičemž pro variantu S jsou typičtější 18" či 19", s nimiž se úroveň přilnavosti ještě zvýší. Otázkou zůstává, nakolik by to ubralo poddajnosti, která je na našich okreskách jedním ze základních předpokladů pro fungující auto. Sice budu střílet od boku, ale myslím, že na 17" kolech bude na okreskách fungovat nejlépe. Ach, jak jsem jen mohl pochybovat o míře sportovnosti, když to je roadster od Porsche! Jedovaté brzdy do pravé vracečky, dvojka, na výjezdu opatrně s plynem, v lehkém skluzu pryč a boxer za zády rozehrává svou symfonii, trojka, čtyřka, ve 160 km/h už bez střechy začíná dovnitř pěkně fičet, ještě kousek, 180, plné brzdy do levotočivé táhlé, trojka, Porsche se mi v duchu směje, že by si na ni smlslo ještě ve větší rychlosti, váže pravá utažená, lehké brzdy, dvojka, změna směru je tak harmonická a čitelná, až je těžké si představit, že by to šlo provést ještě líp, výjezd, rovinka a šestiválcový katapult opět líbezně vyje drcen pod plným plynem a mění okolní remízky v rozmazané šmouhy…  Mít auto manuální převodovku, asi už ho nikdy nevrátím. V pujcporsche.cz to nejspíš dobře věděli.

Začíná pršet, a abych řekl pravdu, přesně toho jsem se obával nejvíc. Přece jenom, v řízení "mid-engined" aut jsem úplná panna a v mém bělmu se zračí lehký děs. Naštěstí se jedná jen o vlahý jarní deštík, takže se naše perfektně vyspádované cesty díky bohu nemění v prodloužený cíp středozemního moře. No co, alespoň zjistím, jak funguje to PSM, tedy Porsche Stability Management aneb aristokraticky pojmenované ESP. Musím říci, že PSM bylo chytřejší, než já. Pravda, asi to je základní předpoklad funkčnosti těchto systémů a mělo by to tak být. PSM pracuje v zásadě ve dvou režimech. Režimu blbec a režimu uvědomělý blbec. Režim blbec se aktivuje v případě, že řidič dělá naprosté hlouposti a nebo řídit neumí. Příliš intenzivní brzdění v zatáčce či prudké přidání plynu ve vracečce znamená citelný průplesk přes prsty anebo velmi přísný fuelcut. Jakmile ale auto zjistí, že už se chováte jako uvědomělý blbec, dovolí v zatáčkách tak nekorektní vybočení zadku, až mě chvílemi začla napadat hříšná myšlenka, zda-li vůbec někdy má smysl PSM vypínat. Co mě však překvapilo nejvíc – auta s motorem uprostřed jsou často napadána, že po překročení limitu se řidiče snaží zabít – Boxster mi jako kousavý či snad zákeřný vůbec nepřišel a přechod do přetáčivosti rozhodně nebyl ostrý či nečekaný.

Asi by se hodilo říct, koli pak Boxster papá? Můj průměr byl 15,9 na sto, čímž v žádném případě nechci říct, že by snad Porsche bylo rozežrané, spíš to je vzhledem ke způsobu jízdy docela příjemná hodnota. Jak už jsem psal v úvodu, je těžké autu něco vytýkat a tři hvězdičky v kolonce "ovládací prvky" zapříčinil pouze zpomalený retardtronic, jež svou úrovní neodpovídá zbytku auta. Možná to je dobře, protože být v autě manuál, pravděpodobně mě obviníte z bohapustého vychvalování a prvořadé PR pro pujcporsche.cz. Jenže Boxster S je zkrátka skvělý, i přes prvotní rozpaky se mi nakonec velmi zaryl pod kůži. Vytí motoru je návykové, stejně jako schopnost po přišlápnutí plynu učinit okolní provoz lehce statickým. Asi mi chvilku zůstane v hlavě i ta samozřejmost a zároveň jistota při nájezdu do zatáček, ale hlavně, hlavně všestrannost, kterou jsou Porsche pověstná. Boxster S umí být ve městě konejšivý a na okresce nebo okruhu ostřejší, než drtivá většina řidičů. Bez střechy lze v pohodě cestovat okolo 150 km/h, aniž by v interiéru nastal hurikán Cathrine, a ke všemu má 2 kufry! Začal jsem jim říkat tesco a kaufland. Zapomněl jsem na něco? Brzdy – ty jsou při civilním použití nesmrtelné a velmi intenzivní. A víte co? Půjčte si ho sami a uvidíte nejlíp, jde to už od 60 minut.

PS: Kdo tvrdí, že Boxster není Porsche, je ignorant!

Za zapůjčení děkujeme www.pujcporsche.cz

Foto: Andreas Katapodis

Stručné technické údaje:

Hodnocení: