Již v roce 1969 vyjelo půvabné a obratné 240Z (v Japonsku známé pod jménem Fairlady Z, stejně jako všichni modernější bratříčci), které okouzlilo davy lidí – jak těch, kteří jej jen zahlédli, tak šťastnějších jedinců, kteří se posadili za volant. Nám se dostala do ruk předposlední generace – 350Z v US verzi – která již cenově spadla pod hranici 300 tisíc, což z ní dělá lákavou alternativu k novým malým hothatchům.
Pokud své auto a sebe v něm rádi dáváte na obdiv, 350Z je jasná volba. Hodnocení vzhledu nechám na vás, nicméně je až neuvěřitelné kolik hlav se za ním otočí i v porovnání s jinými zajímavými auty. Malí kluci ukazují prsty a mumlají něco o krásném autě, dívkám začínají vlhnout kalhotky a snaží se na řidiče rychle sehnat telefonní číslo a i postarší pán zvedá palec. Tomu všemu napomáhá i líbezný zvuk z výfuků, ale o tom až později. Přesuňme se však z bulvárového povalečství na prázdné silnice.
Po usednutí za volant je mi jasné, že to nebude uspávající jízda. Sedí se pěkně nízko, interiér je tak akorát útulně obestavěn kolem vás a máte dobrý výhled na šestici budíků, což se nedá říci o prostoru za autem. Na materiálech všude okolo se bohužel již podepsal zub času a trošku více kvality by rozhodně neuškodilo.
Okamžitě po rozjezdu je však jasné, že Zetko mírně klame tělem. Na pohled je to uhlazený sporťák, který si oblíbily i dámy, ale jeho ovládací prvky vyžadují sílu a rozhodnost jako u správného chlapského auta. Vše jde ztuha, řadicí pákou se musí v kulise pohybovat spíše nátlakem, než že by tam rychlosti vklouzly samy jemně. Řízení ovšem není co vytknout, snad by se mi jen líbilo, kdyby se trochu více vracelo do středové polohy, jinak je komunikativní a vyvážené. Jak jsem již na začátku uvedl, testujeme americkou verzi, která se v několika věcech od té evropské liší (chybějící samosvor, absence brzd Brembo, atd.), ale určitě se nedá říct, že by to zabíjelo zábavu za volantem. Tentokrát nejezdíme po valašských okreskách, jako tomu bylo u roadtestu Civicu Type-R, ale v rovinatém okolí Pardubic, což více odpovídá charakteru vozu.
Ruku na srdce, 350Z není zrovna okreskové auto, i když se tam s ním rozhodně nudit nebudete. Daleko více mu vyhovují rychlejší rovné cesty či okruhy. Na typické české okresce podvozek bojuje s nerovnostmi a auto působí kvůli váze 1550kg mírně neohrabaně. Na podobných cestách mě napadá, jestli Zetko nebylo nejdříve navrhováno jako cestovní vůz GT, a až v průběhu vývoje se konstruktéři rozhodli, že mu dají více vlastností opravdového sporťáku. Hmotnostní dieta by mu vážně prospěla.
Motor ovšem zvládá jak úlohu cestovního partnera, tak sportovního sprintera. Vidlicový šestiválec o objemu tři a půl litru a výkonu 280 koní je v nízkých otáčkách příjemně tichý, jen v nižších rychlostech slyšíte vzdálené líbezné ševelení výfuků. Od tří tisíc začíná zpívat a popohání vás k posunutí ručičky otáčkoměru výše, kde se nad čtyřmi tisíci rozezní sonorní burácení a pán v dálce na poli okamžitě zvedne hlavu čekaje nálety letadla. Spolu s briskními reakcemi a plnotučným zátahem je zvuk to nejkrásnější na tomto motoru. Možná existují i vytříbenější šestiválce, ale tento se k charakteru auta výborně hodí.
Zadokolky bývají často spojovány s poplašnými zprávami o jejich nebezpečnosti a nezkušení řidiči se jich bojí, nicméně v 350Z se zejména na suchu nemáte příliš čeho obávat. I ostřejší výjezd z křižovatky pod plným plynem na jedničku Zetko zvládne bez většího dramatu. Pro regulérní powerslidy to chce značnou dávku provokace, což si většina lidí nesžitých s autem nedovolí. Míra trakce je i bez samosvorného diferenciálu na vysoké úrovni.
Doporučím vám tedy Zetko? Ale jistě, jeho cena je dnes příznivá, kousky na prodej nejsou příliš vylítané a přitom to není staré, nespolehlivé a pro širší veřejnost nezajímavé auto. Kupujte dokud můžete, možností k pořízení Octavie v kombíku bude ještě mnoho, ale poctivé sportovní coupe by mohlo být za pár let na obtíž. Pokud vám však vadí pohledy lidí nebo chcete obratnou zbraň na okresky, raději se poohlédněte jinde. Jako zástupce docela jednoduchého klasického zadohnaného sporťáku je Nissan 350Z okouzlující záležitostí, i když ne bez chyb.
Stručné technické údaje:
0-100km/h: 5,9s
Vmax: 250km/h
Motor: atmosferická V6, 3.5 litru
Výkon: 280 koní/ 6200 ot.
Točivý moment: 363 Nm/ 4800 ot.
Hmotnost: cca. 1550kg
Cena dnes: 250 – 800 tis. kč.
Foto: Michal Sakař (www.mihals.eu)
24. března 2011, 20:47
0
Pekny test pane K!
25. března 2011, 00:08
0
thumbs up!
25. března 2011, 09:53
0
Dyť je to sračka!
25. března 2011, 10:22
0
Pavel: Sračka vypadá úplně jinak :)
25. března 2011, 12:11
0
když už rozmazáváš SPZ tak to dělej na všech foto :-D
25. března 2011, 14:13
0
...no pěkný test :)) jen bych čekal teda větší rozepsání, bylo toho hrooozně málo, co je škoda ;-) :))
...ale i tak, Zetko mě taky zaujalo a musím se vším jen souhlasit :)))
...P.S.: Pavle, nechci vypadat, jako nějaký rýpal nebo tak podobně, ale tohle říká chlapík, který má stránky v ještě horším stavu, než byla Tvá reakce na tenhle test? :)) ...tohle si Ondra podle mě nezasloužil ;-) (a určitě nejsem sám, kdo je o tom přesvědčen) :)) ...hlavně klid a bez narážek
25. března 2011, 18:40
0
Jimm: Rozmazání SPZ je iniciativa fotografa, který fotil poslední dvě fotky.
laufecek: Díky, budu se snažit příště polepšit a rozepsat se ještě trochu více. Pokud chceš něco konkrétního vědět, klidně mě kontaktuj na mail :)