Roadtest: Lexus CT200h - revoluce mezi hatchbacky?

Lexus vidí v hybridech budoucnost. Každý jejich současný model, kromě IS, které sází na dieselový čtyřválec, má v nabídce hybridní variantu jako alternativu k benzínovému modelu. Nyní však přichází CT, které se bude vyrábět jen a pouze jako hybrid s označením 200h. Není to trochu škoda, že nebude i běžná motorizace? Může se první pokus Lexusu o vstup do segmentu prémiových hatchbacků setkat s úspěchem? A je to opravdu tichá revoluce jak hlásá marketingové oddělení? Otázek máme snad více než Honza Rosák v pořadu Riskuj!, pojďme tedy najít odpovědi.

Nejdříve něco málo k technice. CT200h pohání dva motory – šestnáctiventilová osmnáctistovka VVT-i a elektromotor - které společnou symbiózou vyprodukují až 136 koní. Ty na přední kola putují pomocí bezestupňové převodovky CVT. Na podvozku můžeme najít zavěšení McPherson vpředu a dvojité lichoběžníky vzadu. Zrychlení na stovku proběhne za 10,3 sekundy a maximální rychlost je omezena na 180 km/h. Tolik tabulkové údaje.

První dojem se zdá být docela dobrý. Hnědá barva Lexusu na sluníčku sluší a minimálně zepředu se mi jeho vzhled jeví jako povedený. Pohled na zadní část již pro mé oko není tak příjemný, ale rozhodně neurazí. Detailnější hodnocení vzhledu nechám na vás, přeci jen je to individuální záležitost. Kde však CT rozhodně boduje je interiér. Není těžké najít si správnou pozici za volantem, který má dobrý tvar a je obšitý příjemnou kůží, kterou můžete najít i na kapličce přístrojů či ve výplni dveří. Jediné co nepotěší je podivně úzké a tvrdé madlo na místě loketní opěrky. Hned před ním je však povedená myš, kterou ovládáte jednoduché informační rozhraní a navigaci. Dost však bylo interiérové onanie, zapínám výborně hrající, avšak trochu oldschoolově vypadající audio Mark Levinson a chystám se vyrazit na cesty.

Po zmáčknutí tlačítka start se přístroje rozzáří uklidňující modrou barvou a malý zelený nápis ready dává vědět, že ačkoliv žádný slyšitelný motor nenaskočil, můžeme vyrazit. Zcela hladký a tichý rozjezd znamená, že jedeme jen za pomoci elektromotoru. Přidávám tedy plyn, zelená kontrolka elektromotoru zmizí a benzínová 1.8 se téměř neznatelně připojí. Jen ve výjimečných situacích její nastartování doprovází mírné cuknutí. Jedu však po své oblíbené okresce, nepojedu jak s kloboukem na hlavně – otáčím tedy kruhový ovladač z polohy Normal do Sport jen abych zjistil, že to má na jízdu vliv asi jako Miss USA na světový mír. Podsvícení interiéru a budíků sice zrudne a místo eko ukazatele se objeví otáčkoměr, ale vliv na výkony vozu je nepatrný.

První ostřejší zatáčka obnaží talent podvozku, který na okresce opravdu funguje. Ani řízení není zrovna špatné, i když se o stavu předních kol moc nedovíte. To je však u elektrického posilovače běžné. Celkově je ovšem Lexus velmi odtažitý a rychlá jízda vám nebude dělat žádné potěšení. Na vině je zejména pohonné ústrojí. Kvůli převodovce CVT se na motor na plný plyn dostane do konstantních vysokých otáček, kde svým monotónním zvukovým projevem připomíná ponorný mixér. Vzhledem k tomu, jak líně se ručička tachometru doplazí ke stovce, rovněž pochybuji o věrohodnosti údaje zrychlení. CT200h rozhodně působí pomaleji než by se podle slušné hodnoty 10.3 sekundy mohlo zdát. Rovněž nelineární a dosti opožděná odezva na plyn kazí zábavu. Navíc pokud jedete dlouho do kopce, dojde vám šťáva v baterkách a již vás nepohání 136 koní, ale jen 99 benzínových, které mají s 1465 kg těžkým autem více práce než Toyota Hilux s převozem šestnácti povstalců skrz minové pole. Ani necitlivé brzdy s nerovnoměrným chodem typickým pro ekologická vozidla s rekuperací energie nepotěší. K rychlé jízdě však tento Lexus nebyl konstruován a líbí se mu stejně jako kočce plavání. Jak si tedy vede, když zklidníte?

Ve městě je CT opravdu příjemným autem. Tiše a plynule se proplétá ulicemi za nízké spotřeby. Tady se zdají být zvěsti o tiché revoluci pravdivé. Jenže sjeďte z hladkých silnic a idylka se rozplyne jako smog nad Ostravou za deště. Pneumatiky Yokohama Decibel jsou na dobrém asfaltu opravdu tiché, jenže na hrubším povrchu nepříjemně hučí. Přidejte k tomu motor, který při každé snaze o zrychlení nepříjemně imituje mixér a máte zde dva velmi nelibé zvuky.

Pokud jste dospěli k názoru, že se s tímto autem nedá najít zábava nebo aspoň uspokojení z jízdy, jste na omylu. Sám se divím, že to přiznávám, ale opravdu mě bavilo snažit se jezdit s co nejmenší spotřebou. Na 150 km po silnicích první třídy jsem tak dosáhl průměrné spotřeby 4,6 litru na sto kilometrů aniž bych nějak brzdil provoz, který, pravda, na velikonoční pondělí nebyl nijak velký.Používal jsem metodu rychlého rozjetí na přibližně 110 km/h a následné udržení rychlosti za co nejmenšího tlaku na pedál plynu. Při příjezdu do obce se hodí funkce brždění motorem na převodovce, která účinnějí dobíjí baterie i plynule zpomaluje vůz a většinu obce se dá projet jen na elektromotor. Celou tuto klidnou jízdu podkopává jen podvozek, který je zcela nesmyslně u takto nesportovního auta tvrdý. To je velká škoda, jelikož kvůli tomu Lexus příliš neboduje ani při klidné jízdě.

Tichá revoluce se tak nekoná, pokud nejedete klidnou jízdou v nižších rychlostech na perfektním povrchu. Máte-li doma přítelkyni či manželku, které se Lexus líbí a chce jednoduše ovladatelné, příjemně působící auto do města, nemuselo by být CT200h špatnou volbou. Jenže i vaší drahé polovičce by se protočily panenky při pohledu do ceníku. Námi testované auto v takřka plné výbavě stojí 1 080 000 kč. A to je opravdu mnoho na takto líné auto se zcela neprémiovým pohonným ústrojím, ačkoliv se ve výbavě nachází opravdu dobré audio, radarový tempomat či parkovací kamera. Za milion už se dá koupit plno opravdu dobrých aut v podobné výbavě bez nutnosti přistupovat na kompromisy. Odpovídající motor či aspoň pohodlnější naladění současného podvozku blíže charakteru auta, by Lexusu jistě pomohlo k daleko lepšímu hodnocení.

Stručné technické údaje:

0-100km/h: 10,3s

Vmax: 180km/h

Motor: atmosferický čtyřválec 1,8 + elektromotor

Výkon: 136 koní

Točivý moment: neuvádí se 

Hmotnost: cca. 1465kg

Cena dnes: 699 – 1 100 tis. kč 

Foto: Ondřej Zeman (rallyphotos.cz)