Roadtest: BMW 330i E46

Automobilka BMW je v posledních letech vděčný terč motoristických nadšenců. Před nějakými deseti lety se Audi snažilo být právě jako BMW, ale dnes se spíše zdá, že Mnichovští chtějí stabilitu a netečnost, tolik typickou pro Audi, vštípit i do svých výrobků, zejména pohonem všech kol. Nemůžeme je však příliš kritizovat, jelikož vozy s vrtulí ve znaku jsou stále na špici své třídy. Přesto oproti minulým komunikativnějším modelům z "předBanglovské" éry můžou nová BMW působit nedotaženě až méněcenně. Vyzdvihnout musím zejména sedmičkovou řadu E38, pětkovou E39 a trojkovou E46, jejichž styl byl ve své době bezkonkurenční. Právě poslední jmenovanou jsme měli zapůjčenou na Roadtest od námi podporované amatérské posádky Barbie rally klanu. 196396_204587542886300_198808126797575_809246_5053423_n

Již na první pohled možná pochopíte, co tím myslím. Jak často říkám, design je subjektivní věc, proto mluvím čistě za sebe, avšak vzhled oněch tří výše uvedených modelů mi přijde dotažený k dokonalosti. Už se nebylo kam dále posouvat, proto musel přijít radikální řez v podobě Chrise Bangla a jeho "plamenů na povrchu." Trojkový sedan v M paketu II je i po deseti letech stále velice pohledný stroj. Nechybí mu uhlazenost i jistá dramatičnost. Podobné dojmy převládají v dobře zpracovaném interiéru, kde i po více než dvou set tisících kilometrech nikde nic nevrže či neztrácí nějakou ze svých funkcí. Potěší rovněž jisté detaily, například malinká kaplička přístrojů kopírující oblouk volantu.

Mnohá BMW, minimálně tedy trojková řada (této E46 nevyjímaje), mají jednu velmi potěšující vlastnost. Po usednutí za volant a rozjetí auta člověk okamžitě získá pocit, že je jako doma. Vše je tam, kde to být má, veškeré součásti pracují zcela správně, s delikátním odporem. Tento familiérní pocit okamžitě získá i člověk, který v BMW nikdy nejel. Mám za to, že i čerstvým řidičům musí takový vůz skvěle vyhovovat. V námi testované 330i je to navíc umocněno použitím závodních sedaček s čtyřbodovými pásy, které posouvají pozici za volantem do oblasti dokonalosti.

183224_204587689552952_198808126797575_809248_3479525_n

Už při nasednutí do auta byla stabilizace vypnutá. Jasný náznak Martina, majitele vozu sedícího vedle mě, že očekává svezení se vším všudy, zejména pečlivý test funkce samosvorného diferenciálu KAAZ nastaveného na až zbytečných 90% svornosti. Olej v motoru je již zahřátý, což je u šestiválců BMW obzvlášť důležité, takže se můžeme vrhnout na věc. Z počátku si nejsem jist, jestli Martina trochu nezklamu, ale již po pár minutách utahuji zatáčku plynem, získávám sebedůvěru a zjišťuji, že i na limitu se 330i chová krotce jako právě narozené koťátko. Informace k vám proudí volantem i sedačkou, ztratit kontrolu vyžaduje úplnou absenci citu pro řízení a zdravého rozumu. Ano, i u svižné jízdy platí, že si jakýkoliv člověk na auto okamžitě zvykne. E46 je "user friendly" jako výrobky od Applu.

Na poměry manažerských sedanů, což upřímně 330i stále je i přes použité úpravy, funguje celý vůz na okreskách výborně. Před zatáčkou se člověk může spolehnout na brzdy Zimmerman, díky příjemně rozloženým pedálům podřadit s meziplynem a pak už jen nasměrovat příď auta na apex. E46 není zrovna lehkonohé auto, dá vám jasně pocítit svou hmotnost i přes již započatou odlehčovací kůru, ale člověk si musí uvědomit, že tohle není puristické sportovní auto, přestože k němu má blíže, než bych čekal. Uprostřed oblouku se dá stopa přesně upravovat jen pomocí plynu, ať už přidáním či ubráním. Na výjezdu pak přichází obligátní mírný powerslide, bez kterého je zážitek z řízení zadokolky tak nějak poloviční a úsměv na mé tváři připomíná Jima Carryho, jemuž na svěráku roztáhli hubu.

RTC-vysoke-myto-01

Sériový M paketový podvozek se celkově chová velmi kultivovaně. Nabízí vzácnou vyváženost mezi pohodlnou jízdou a kontrolou pohybů karoserie. Bez váhání bych s ním jel někam k moři, a přesto nemá problém ani s ostrou jízdou po rozbitých silničkách či na okruhu – a přesně tak by to u sportovního sedanu mělo být – univerzální auto pro každou příležitost. Náklony sice jsou znát, ale není to nic přehnaného, co by vám zkazilo zážitek z jízdy. Osobně mě mírně iritoval snad jen chod pedálu plynu, který šel špatně dávkovat zejména uprostřed zatáčky, kde se při mírném přidání buď nestalo nic, nebo naopak auto zatáhlo příliš mnoho.

O čem že jsem vám ještě neřekl? Jo, o motoru. Je snad natolik nezajímavý? Ne, právě naopak! Pro BMW typický hladce běžící řadový šestiválec dává v této verzi 231 koní, jejichž rykot si díky koncovému tlumiči od zesnulého pana Hamanna a přímému sání užije dosytosti veškerá lesní fauna. Horší je to v kabině, která je dobře odhlučněna, takže kdekoliv jinde než ve vysokých otáčkách člověk slyší spíše vzdálené vrnění. I tak sonorní šestiválec dokáže navodit tu správnou atmosféru, kdy šlapu na plyn pro radost či postrašení okolí, ne jen kvůli zrychlení. Ani při jízdě nezklame. Už od nízkých otáček příjemně zatáhne, ale zároveň je třeba ho točit k šesti tisícům, aby ze sebe vydal to nejlepší a zakřičel jak skupinka hooligans. Máš špatně zařazeno? Tvoje chyba. Máš se víc snažit, blbečku. Pětistupňová manuální převodovka se zkrácenými drahami je přesná, ačkoliv žádné zvláštní uspokojení řazení nenabízí. Na druhou stranu, rozhodně zábavu nekazí a objektivně vzato na něm není nic špatně. Spotřeba? Při klidné jízdě do devíti litrů. Ale neznám mnoho lidí, kterým by se s takovým autem chtělo jezdit klidně, zejména když i motor působí nejnadšeněji spíše ve středních a vyšších otáčkách.

RTC-vysoke-myto-05

Jistě jste si stačili všimnout, že je tato 330i využívána zejména na amatérské závody a jako víkendový povoz. Nebylo tomu tak vždycky, Martin si ji původně koupil na každodenní ježdění a až s příchodem služebního Superbu se řízení BMW stala výjimečnější událost. Manažerský sedan není zrovna vhodná věc na závodění, ale 330i se této úlohy zhostila se ctí. To hlavní, tedy bavit posádku a diváky, zvládá na výbornou.

Pokud hledáte auto na každý den, které nebude mít přehnané provozní náklady, ale zároveň pobaví, 330i E46 je výborná volba. Jestli se však chcete na parkovišti otáčet jako člověk, tedy na pár metrech, dokupte si samosvor. Baví-li vás řízení, nemáte jinou možnost. Ve dvou se to lépe táhne, jediné hrabající kolečko není příjemná záležitost. Avšak i nezávodníkům má toto BMW co nabídnout – je těžké ho kritizovat ať už se loudáte po městě či driftujete na okreskách, má příjemný interiér a zvykne si na něj každý a hned, jako by jste ulehli do oblíbeného gauče.

Autodrom Vysoké Mýto

Posádka Barbie rally klanu se v sobotu 19.3. vydala na závody ve Vysokém Mýtě. Nejdříve však v doprovodu fanoušků bavila sama sebe v pardubických barech do pozdních nočních hodin. Nedostatek spánku naštěstí neměl negativní vliv na nadšení posádky, která se společně s Vojtou Strnadlem s BMW 325i E36 ze spřáteleného týmu Motorsport Strnadel ihned po ránu vrhla na trať. Počáteční vlhkost a nízké teploty šetřily gumy při ne zrovna pomalých tréninkových jízdách. Hlavním posláním obou týmů je však bavit diváky, kterým se rozevláté průjezdy Bavoráků očividně líbily. Jak trať začala osychat, objevovalo se za vozy více kouře a davy šílely. Tedy alespoň jsem o tom přesvědčen, ovšem po předchozí noci jsem vše slyšel tak nějak hlasitěji a svět se mi motal. Sami si jejich počínání můžete prohlédnout na dokumentárním videu.