Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.
Renault Trafic: Expresní doručení
Bílá dodávka je králem silnic, to ví každý. Ale jak si povede modrá?
Renault Trafic mám moc rád. Pravděpodobně za to může skutečnost, že s jeho první generací jsem najezdil spoustu kilometrů po koberci, protože se vyráběla jako hračka z Monti Systemu. Hranatá francouzská dodávka byla svým tvarem i designem esencí utulitárnosti a užitkového smýšlení. Není divu, že právě tento model si v Sevě vybrali pro přetvoření v hračku – forma na něj mohla být vcelku jednoduchá.
V kontrastu s tím působí jeho nástupce jako z jiného světa. Druhá generace s odvážně tvarovanou vlnou kabiny, která obzvláště pěkně vynikla v provedení H1, velkými tvarovanými světlomety, množstvím prolisů a zajímavě tvarovanými okny byl úplným opakem ryze funkčního předchůdce. Vím, že dneska už ho v provozu vnímáme víceméně jako jakoukoli jinou omšelou levnou dodávku, ale v roce 2001 na našich silncích působil opravdu jako zjev z jiného světa a vzbuzoval zasloužený poprask.
Dnes testovaná třetí generace už tu s námi je bezmála desetiletí. Prodělala drobný facelift a protože ve světě užitkáčů se trendy tak razantně neprojevují, působí pořád vcelku svěže. Není to takové “ufo” jako ta stříbrná kreace na obrázku výše, ale některé její prvky si poměrně zdařile půjčuje. Třeba tvar bočního okna, nebo výrazné zadní plastové sloupky s integrovanými světly, které nejen, že vypadají zajímavě, ale jsou v případě couvacích karambolů i velice praktické.
Když už jsem začal výletem do historie, při pohledu na blankytně modrou barvu testované dodávky jsem si hned vzpomněl na legendární “čtyřku” která se v podobné barvě vyráběla. Našel jsem si kódy podle Pantone a bohužel to není úplně stejný odstín, ale liší se opravdu jen maličko a ačkoli si nejsem jistý, zda jde o záměr, nebo jen štastnou náhodu, udělala mi tahle barva letního nebe vcelku radost.
Stran samotného Traficu ode mě nečekejte žádná objevná sdělení – pořád je to recenze bezmála desetiletého modelu, se kterým jste se mohli i na stránkách Autíčkáře setkat už několikrát (pod článkem najdete odkazy na starší recenze). Líbí se mi, že Renault soustavně inovuje interiér, který postupně z bublinovitě-plastového pekla připomínajícího první Dacie dospěl do vcelku elegantního rozvržení po vzoru současných modelů značky. Obzláště kladně pak hodnotím sedačky, které vypadají sice vcelku obyčejně, ale mají dostatečně dlouhý a měkký sedák a bohatě tvarovaná záda. S Traficem jsem v jednom z testovacích dní musel na otočku z Prahy do Brna a pak ještě pro velký úspěch do Plzně a zpět a po cestě jsem se cítil o dost lépe, než když sotva poloviční výlet absolvuji ve služební Oktávce.
Při tomto “nízkém přeletu” jsem mimochodem netrpěl ani stran dynamiky a jízdních vlastností. Měl jsem totiž možnost otestovat nejsilnější verzi označenou jako “Blue dCi 170 EDC”, což přeloženo znamená sto sedmdesáti koňovou (125 kW) naftu s dvouspojkovým šestistupňovým automatem. Prázdná dodávka váží jen lehce přes tunu a půl, takže ji tahle porce výkonu bohatě stačí a díky 380 newtonmetrům točivého momentu se příjemně mrštná.
Vůbec nejvíce mě ale překvapila spotřeba. Jsem vcelku zvyklý na to, že dodávky lze provozovat úsporně do nějakých sto deseti, možná sto dvaceti kilometrů za hodinu. Zkrátka pokud chcete šetřit naftu, obsadíte na dálnici pravý pruh a jen občas objedete nějaký ten kamion. Do stíhacích závodů odehrávajících se v pruhu levém v zásadě nemá smysl se zapojovat, protože čísla na palubním počítači pak výrazně překračují hranici “deseti na sto” a to se u pracovního auta nehodí.
S Traficem jsem tedy ze zvyku zaplul vpravo a po očku sledoval palubní počítač. Při sto deseti “žral” něco kolem šesti. Při sto dvaceti šest a půl. Sto třicet bylo za sedm a kousíček. To je pořád super hodnota. Pokračoval jsem tedy v testování (na německé dálnici samozřejmě) a pro účely našich německých čtenářů ověřil, že tempomatových sto padesát vyjde na úseku dlouhém padesát kilometrů s přehledem pod osm a půl litru. Na dodávku dobrý, ne? Kupodivu se spotřeba příliš neliší ani při naloženém autě, náklad vážící 514 kilogramů zvedl spotřebu jen o šest desetin litru.
Když už jsme to nakousli, přepravu nákladů, testovaný vůz byl dovybaven příplatkovým obložením zavazadelníku s protiskluzovou podlahou a dodatečným LED osvětlením. Není to nic přehnaně sofistikovaného, překližka a pár LED pásků, ale je to zpracované hezky, festovně a vyjde na rozumných patnáct tisíc za výdřevu a “litra” za světla.
Příjemné jízdní vlastnosti, elegantní vzhled, pohodlný a hezký interiér. Jsou tu tedy vůbec nějaké háčky? Jeden jsem přeci jen našel. Trochu rozpačitý jsem byl z instalované dvouspojky. Byla totiž dost nevyzpytatelná. Jednou řadila způsobně a hladce jak starý hydroměnič, podruhé při naprosto stejné situaci nesmyslně cukala. Většinu automatických převodovek se vcelku brzy naučím ovládat plynovým pedálem a úrovní jeho stlačení jim nenápadně naznačit, že je čas změnit kvalt, ale tady se mi, obzvlášť v městském provozu, nedařilo s dvouspojkou najít společnou řeč. V některých jiných recenzí jsem se dočetl, že se prý přizpůsobuje dynamicky stylu jízdy řidiče, možná jsem ji tedy převzal s cizími návyky a časem bych si ji “přeučil” podle svého.
Verdikt
Pro malé dodávky mám slabost. Na půdorysu Octavie nabídnou spoustu místa na náklad, už dávno to ale nejsou nehostinné plecháče, do kterých fouká a řidič v nich z nepohodlné židle kouká na lány špatně slícovaného plastu a odhaleného kovu, zatímco se šine osmdesátkou mezi kamiony. Trafic je jízdním projevem velice blízko osobnímu autu, je pohodlný a docela hezký. Mě osobně ale nejvíce překvapil mrštností a tím, jak dokáže být úsporný. Zvykat bych si musel snad jen na projev dvouspojky a kdybych si měl hodně vymýšlet, líbila by se mi o tři centimetry níž položená podlaha nákladového prostoru, abych naložil věci vysoké metr čtyřicet.
Technické údaje
Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1997 cm³
Výkon: 170 koní (125 kW)
Točivý moment: 380 Nm
Převodovka: dvouspojková EDC (6 stupňů)
Maximální rychlost: 185 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 10,6 s
Průměrná spotřeba (udávaná WLTP): 7,9 l/100 km
Průměrná spotřeba (v testu): 8,1 l/100 km
Základní cena: 598 000 Kč bez DPH
Cena testované verze: 813 000 Kč bez DPH


























