Nová Alfa Romeo Tonale s hybridním pohonem se skvěle hodí do pražských ulic i parků, které Martha obdivuje. Parkujeme v Rámové ulici v Praze a z nedalekého butiku na nás mává módní návrhářka Radka Sirková. „Vidíte, všechna moje srdcová místa jsou spojená s lidmi, které mám ráda. Jsou součástí mé základní smečky, kterou v Praze mám,“ směje se herečka Martha Issová, když se na uvítanou objímá s usměvavou ženou, která je polovinou tvůrčího dua Chatty. Společně s Annou Tuškovou provozuje butik a módní značku Chatty, která pracuje s kvalitními materiály, poctivým řemeslem a ve svých modelech kombinuje moderní ženskou siluetu se sportovními prvky a špetkou pánského stylu.
„Móda je součástí herecké profese a musím se přiznat, že mě dřív trochu děsila. Když jsem se fotila třeba k rozhovorům ve fashion oblečení, necítila jsem se ve své kůži. Módní svět mi přišel zvláštní a necítila jsem se v něm úplně dobře. Ale díky setkání s Radkou a Aničkou se pro mě stal radostným a přívětivým,“ popisuje Martha, která je v Chatty stálou zákaznicí a nechává si tu také navrhovat modely pro výjimečné události, jakými jsou třeba Český lev nebo karlovarský filmový festival. „Šaty tvoříme společně tak, že přesně vycházejí z toho, kdo jsem. Je to úžasně kreativní událost. Holky mě prostě znají, chápou mě, díky nim jsem pronikla do světa materiálů a barev. Móda se pro mě stala zábavnou a ze znaménka minus se překlopila do jednoznačného plus. Vždycky, když jedu kolem, zastavím se na kafe nebo aspoň vodu.“
Z pražského starého města míříme přes řeku na Smíchov. Martě za volantem probleskuje ve vlasech zimní slunce. „Ve městě jezdím převážně na elektřinu a hrozně se mi líbí, že nemusím moc často tankovat. Nechala jsem si v garáži udělat zásuvku, která přes noc baterku auta dobije.“
Na oběd míříme do hereččina oblíbeného podniku Wine Food The Italians na Strakonické ulici, kde se prolíná prodejní tržnice s pekárnou, rybárnou, cukrárnou, řeznictvím a restaurací s typickou italskou atmosférou a dá se tu snídat, obědvat i večeřet. S majitelem Jiřím Jelínkem se Martha zná díky svému muži Davidu Ondříčkovi a je podle ní ztělesněním Itálie v Praze. Do hlavního města vozí kuchaře z různých italských regionů, kteří tu nějaký čas vaří a přinášejí autentické chutě. „Jirka zná osobně své dodavatele, jezdí za nimi na farmy, umí skvěle italsky. Potkala jsem málo lidí, kteří dokážou tak zapáleně mluvit třeba o výrobě sýrů. A já sýry, navíc v kombinaci s italským vínem, zbožňuji,“ líčí herečka. Když sem vyrazí na oběd, s chutí si dá pastýřské spaghetti carbonara. „To je chuť ráje!“
S majitelem a jeho rodinou se přátelí už řadu let a rádi si společně dopřávají dlouhé večeře. „Domácnost Jelínků je pro mě místem setkávání, kde se vaří skvělé italské jídlo a hodování se postupně mění v mejdan. Jirka s ženou mají čtyři děti, jejich dcera je nejlepší kamarádka naší dcery. Máme hodně styčných bodů, jsou to naše spřízněné duše. Vše u nich pramení z lásky a hlubokého zájmu a touhy zprostředkovat to dalším lidem. Jejich srdce je víc italské než české. Já z toho čerpám energii. A mimochodem – Jelínkovi jsou také Alfisti!“
Po dobrém obědě je čas na procházku na čerstvém vzduchu a tak to bereme podél řeky až do Stromovky. „Když jsem se stěhovala před lety k Davidovi, už byl usazený v Holešovicích. Já jsem předtím bydlela na Vinohradech, kde jsem měla oblíbené podniky, známé lidi, a na druhou stranu Vltavy se mi moc nechtělo. David argumentoval tím, že Holešovice jsou progrestivní čtvrť, kde vzniká plno zajímavých věcí. Mě ale nakonec přesvědčila blízkost parku Stromovka,“ vypráví Martha a přiznává, že přírodu jako balanc městskému životu potřebuje. „Vyrostla jsem na Hanspaulce, což je hodně zelená čtvrť, navíc těsně sousedí s Divokou Šárkou. Ačkoliv jsem tedy vyrůstala v Praze, moje dětství nebylo typicky městské.“
Do Stromovky si z nedalekých Holešovic zvykla jezdit autem. „Nejdřív to bylo kvůli malým dětem, aby se neunavily cestou, ale prošly se v zeleni. Teď popojíždíme kvůli naší fence, kříženci jezevčíka, které je už čtrnáct let. Těší se výborné formě, ale nemá ráda ruch tramvají, náklaďáků, je to přírodní pes, který miluje běhat na louce. Tak ji popadnu a jedeme do Stromovky,“ říká Martha, která má na královské oboře ráda hlavně její rozlehlost. „I když sem chodí hodně lidí, rozprostře se to a člověk, nemá pocit, že je namačkaný. Mám ráda tekoucí vodu, moc se mi líbí nová jezera s lávkami. Tenhle park má pro mě velké kouzlo.“ A někdy sem vyrazí i na kole. „Když mám představení, občas to vezmu přes Stromovku do Dejvic. A jsme okruhem zpátky v mém dětství na šestce.“
