Chcete, aby vám autobaterie dlouho vydržela? Vybrat tu správnou je jen první krok

Zimní období dávno skončilo a můžeme snad s jistotou říct, že mrazy máme za sebou. Přesto, že právě zimní období je typické tím, že akumulátorům našich automobilů často dochází dech – v nízkých teplotách totiž jejich kapacita výrazně klesá – a i když aktuální teploty postupně stoupají, problémy s baterií se mohou objevit kdykoliv, nejen v zimě.

Proto není od věci si připomenout pár základních faktů o autobateriích a uvést, co všechno může ovlivnit jejich výkon a životnost. Trocha znalostí se vám může vyplatit – ať už jde o samotný nákup nebo následnou správnou péči, která dokáže prodloužit její životnost.

SLI, EFB, AGM… Co to vůbec znamená?

S dnešní přehršlí technologií a funkcí start-stop došlo za poslední roky k pozměněnému označování autobaterií. Běžně jsou v nabídce tři druhy a naštěstí je rozlišení relativně jednoduché.

SLI baterie (Start, Lights and Ignition) jsou v podstatě klasické olověné akumulátory, zalité elektrolytem. Díky upravené vnitřní struktuře – ztenčené desky s větší plochou – dokáží generovat vyšší startovací proud. Na druhou stranu jsou o něco citlivější na cyklické vybíjení a nabíjení.

EFB (Enhanced Flooded Battery) je vylepšenou „zaplavenou“ baterií. Zjednodušeně řečeno, má vyztužené olověné desky s lepší povrchovou ochranou, díky čemuž lépe snáší cyklické nabíjení a vybíjení, a je stabilnější při zátěži. Jedná se o mezikrok mezi typem SLI a AGM, takže je vhodná pro jednodušší systémy start-stop.

A konečně AGM baterie – ta představuje technologický vrchol. Elektrolyt je nasáklý ve skelném rounu, což dává baterii velmi nízký vnitřní odpor, vysoký startovací proud a velkou odolnost proti vibracím, náklonům i cyklickému vybíjení. AGM baterie se vyznačuje také minimálním samovybíjením a spolehlivostí i při náročnějších provozních podmínkách.

Bezúdržbová není úplně bezúdržbová

Všechny tři typy autobaterií, které jsme popisovali, patří do skupiny tzv. bezúdržbových akumulátorů.

V praxi to znamená, že se nemusíte starat o hladinu elektrolitu ani vehemntně kontrolovat, jestli náhodou baterie při dobíjení z nabíječky „nevaří“. Tím nám odpadá jedna z největších starostí.

To však neznamená, že baterii můžete jen hodit do auta a dál se o ni nestarat. Autobaterie je svým způsobem živý organismus. Pokud není pravidelně dobíjena (nejlépe pravidelné delší jízdy), její životnost se výrazně zkracuje – a nezáleží na tom, kolik jste za ni zaplatili.

Krátké trasy, dlouhé odstávky a chemické stárnutí baterii rozhodně nepomáhají. Je proto vhodné sem tam zkontrolovat, jak si vede, a případně ji dobít.

Alternátor není nabíječka

A teď k dalšímu běžnému omylu, kterému mnozí z nás věří.

Znáte to – auto dlouho stálo a baterie nemá dost síly, aby uvedla motor do pohybu. Přesto víte, že v ní ještě něco je. Pomůže kamarád se startovacími kabely nebo přenosný booster (šikovná věcička) a auto chytne. Často si pak někdo řekne, že by stačilo trasu protáhnout, aby se baterie „pořádně“ dobila. Ne vždy to ale funguje.

Problém je v alternátoru – nedokáže dodat tolik proudu, aby (podbitou) baterii skutečně nabíjel. Jeho úkolem je primárně udržovat napětí v elektrickém systému vozidla. Voltmetr vám sice může ukazovat hodnotu, která se rovná plnému nabití, ale ve skutečnosti se většinou pouze naakumuluje napětí na svorkách – a další den, nebo klidně až za pár dní, auto opět nemusí nastartovat bez pomoci.

V praxi je proto lepší použít alespoň obyčejnou trafo nabíječku, která baterii dokáže skutečně dobíjet chemicky. Nejlepší volbou je pak chytrá nabíječka (neplést si s udržovací), která celý proces provádí systematicky a šetrně, přičemž bere v úvahu data jako napětí nebo teplotu akumulátoru.

Není jedno, jakou tam dáte

Čím novější a „chytřejší“ automobil, tím citlivější je jeho systém na to, jaký akumulátor mu do něj zapojíte.

V automobilovém prostředí se poměrně často setkávám s názorem, že vlastně nezáleží, jakou baterii do auta dáte, nebo že větší baterie vydrží déle. To je omyl. Systém vozidla je vždy uzpůsoben na danou kapacitu a typ baterie – a platí to jak pro téměř nové BMW, tak i pro starou Felicii.

U některých moderních vozů je dokonce nutné použít přesně stanovenou kapacitu baterie a navíc ji v systému správně nakódovat. Jinak vás v lepším případě budou obtěžovat chybové hlášky. Navíc i starší auta mají alternátor, který počítá s tím, že pro udržení baterie v optimálním stavu musí generovat určité napětí a proud.

Pokud dáte menší baterii, aby se ušetřila nějaká korunka, alternátor ji přebíjí a její životnost se výrazně zkracuje. Naopak pokud do auta umístíte baterii s vyšší kapacitou, než systém počítá, alternátor ji často nedokáže plně dobít, což vede ke snížení kapacity a předčasnému „úmrtí“.

Může se tak stát, že akumulátor odejde ještě před koncem záruční doby. Nešťastník pak směřuje reklamaci k prodejci, což může být frustrující. V hospodě si pak stěžuje: „Tuhle značku už nikdy!“ Frustrace ještě roste, když je reklamace zamítnuta – vyjádření: „Baterie neměla ve voze, co dělat.“, respektive častěji: „Baterie dodáná v podbitém stavu, sulfatace desek…“. Někdy to končí křikem, hrozbami a dokonce i úvahami o soudní cestě.

Podobně to dopadá, pokud máte ve voze start-stop systém a rozhodnete se ušetřit tím, že přejdete z AGM na EFB, nebo dokonce na SLI. Rozumím – rozdíl v ceně je opravdu výrazný – například šest tisíc za AGM versus necelé dva za „obyčejnou“ baterii. Jenže tady kromě zkrácené životnosti hrozí i špatná funkce jednotlivých systémů ve voze, především právě start-stopu. Taková funkce často nemusí pracovat správně, a tento „přechod“ nelze mnohdy vyřešit ani pravidelným vypínáním systému nebo úplnou deaktivací servisem. Moderní auta totiž počítají s inteligentním řízením dobíjení, napěťovými profily a energetickým managementem vozidla.

Na druhou stranu existují i kompromisy. Čím starší a jednodušší je elektroinstalace vozidla, tím méně vadí menší odchylka kapacity baterie. Pokud se hodnota liší zhruba o 10 %, většinou to auto, respektive systém dobíjení přežije bez jakýchkoliv problémů.

Na co si dát pozor při nákupu

I když se to zdá banální, nákup autobaterie nemusí být nejjednodušší úkol.

Kromě kapacity se liší i startovacím proudem, fyzickou velikostí nebo rozmístěním pólů. Před nákupem je proto nejlepší si jí změřit, nebo alespoň vyfotit štítek a vzít si s sebou technický průkaz vozidla, případně alespoň VIN kód. Divili byste se, jak moc se liší kapacita a rozměry u jednoho modelu. Například Octavia s menším motorem potřebuje menší kapacitu než stejné auto s naftovým dvoulitrem a výbavou Laurin & Klement.

Kdo je připraven, není překvapen. Někdy opravdu nestačí jen přijít do prodejny a ledabyle hodit techničák na pult s tím, že „dobrej, na tohle baterku!“ Prodejce vám pak s úsměvem oznámí, že podle katalogu je možné více variant a je nutná fyzická kontrola baterie nebo návštěva autorizovaného servisu.

 I nová baterie může být špatná

K samotnému nákupu a údržbě si dovolím přidat ještě pár tipů.

Nakupujte raději v kamenných prodejnách, které se specializují na autodíly. Ano, akumulátory zde bývají někdy i řádově dražší, ale má to tak trochu své opodstatnění. V profesionálních prodejnách se jednotlivé baterie daleko více točí a rozsáhlejší sítě mají zpětný tok starších akumulátorů. Navíc bývá kladen větší důraz na kontrolu jejich stavu, takže výrazně snížíte riziko, že narazíte na podbitý kus. Tím eliminujete případné potíže a zdlouhavé reklamační kolečko.

Naopak zapadlé internetové obchody, hobby markety, benzínky nebo nákupní centra často skladují baterie dlouhou dobu, někdy i roky, a málokdo sleduje jejich skutečný stav. I proto jsou akumulátory z těchto míst často levnější – ale při případném problému vás čeká (opět) zdlouhavé čekání na výměnu nebo řešení reklamace.

Samotné skladování je rovněž důležité. Baterie by měla být uložena v suchu, mimo působení chemikálií, při teplotách od 5 do 25 °C – ideálně stálá pokojová teplota. Výkyvy teplot jí nesvědčí ani v odpojeném stavu. Nepomáhá ani vystavování na přímém slunci, což je bohužel občas vidět na některých čerpacích stanicích.

Před fyzickým nákupem, respektive instalací nové autobaterie, je dobré změřit napětí voltmetrem. Správná hodnota by měla být mezi 12,5 a 12,8 V – ani více, ani méně.

Závěr

Automobilový akumulátor není jen plastovou schránkou s kusem olova zalitého elektrolytem. Je to v podstatě živý organismus a aktivní součást automobilu, se kterým spolupracuje.

Nejdůležitější je dodržovat doporučení výrobce. Pokud si nejste jistí, je lepší se poradit – ať už na prodejně, v servisu nebo na ověřených internetových stránkách.

Mnoho mýtů kolem baterií vzniká z představy, že „všechny jsou stejné“ a že alternátor vyřeší vše. Označení „bezúdržbová“ neznamená „zcela bez péče“. Občasná kontrola – například jednou za čtvrt roku – a případné dobití, spolu s respektováním konstrukce vozidla, výrazně prodlouží její životnost a zajistí správné fungování.

Dodržováním těchto jednoduchých pravidel ušetříte čas, peníze a nervy. Protože kdy akumulátor nejčastěji vypoví službu? Přesně ve chvíli, kdy nejvíce pospícháte…