Být motoristickým novinářem s sebou (kromě kopy práce) nese jistá privilegia. Tím hlavním je samozřejmě možnost půjčit si úplně nové auto klidně v hodnotě několika milionů, zcela svobodně s ním týden jezdit kam je libost a jakým stylem je po chuti a pak o něm ještě napsat recenzi, včetně prohlášení, jestli takové auto vůbec má nebo nemá cenu řešit.
Taky se ale člověk dostane na různé zajímavé akce. Třeba zrovna naše šéfredaktorka Viola je na takových těch jízdních zkouškách horkých novinek v koutech Evropy obšťastněných mořem co chvíli a nedávno si dokonce mohla živě prohlédnout nejnovější vizi naší domácí značky (chlebíčky dle fotek vypadaly vážně dobře).
A když už náhodou jde člověk na akci určenou široké veřejnosti, stačí prozradit povahu svého povolání, a hned se dostane do míst, kam je normálnímu smrtelníkovi vstup bez milosti zakázán. Popřípadě smí něco, co ostatní ne, jako když jsem já měl v Uníně dovoleno protáhnout hybrid mezi veterány. Je to takový velmi zajímavý VIP klub.
Každé září se ale koná jedna akce, na které si může jako člen tohoto klubu připadat prakticky každý. Jmenuje se Masaryk Racing Days, odehrává se (nečekaně) na Masarykově okruhu a slouží jako vrchol zdejší sezóny. Jedná se o třídenní událost, při které se jede hned několik evropských až světových šampionátů najednou ve více kategoriích.
To však Masarykovy závodní dny tak výjimečným VIP zážitkem nečiní. Ona unikátnost tkví v tom, že po celou dobou akce platí přísné pravidlo otevřených dveří a to tak že úplně. Nejenom že má divák možnost jít na krytou tribunu u cílové rovinky i otevřené céčko, ale může zcela svobodně do u jiných soutěží často zavřeného paddocku.
Výraznou součástí pocitu výjimečnosti je pak fakt, že v rámci této akce je i ten nejobyčejnější návštěvník, jenž přijel autobusem, obklopen opravdu aristokratickými značkami. Ferrari se zde míjejí s Lamborghini, opodál stojí závodní Pagani Zonda, vedle které se blýskají prototypy z LeMans a monoposty formulí, včetně starších modelů královské třídy F1.
Na své si ale přijde i milovník přízemnější techniky, v programu je totiž třeba i Clio cup, kde se soupeří právě s těmito splašenými nákupními taškami nebo něco jako náš autíčkářský PlechCup, jen s očividně podstatně vyšším rozpočtem, kde jsem třeba já zajásal nad hned dvěma citroëny, žlutým Saxem a stříbrným AX.
Ani příznivci historie nepřijdou zkrátka, k vidění jsou nádherné sportovní Škodovky 130 RS a 130 LR stejně jako historické formule ze šedesátých a sedmdesátých let. Je tu opravdu vše, na co si jen člověk může v souvislosti se silničním motorsportem vzpomenout. A díky politice otevřených dveří mají všichni ke všemu volný přístup prakticky na centimetry.
Protože se navíc jedná o opravdové závody několika šampionátů, každý si může prohlédnout veškeré vybavení profesionálních stájí, včetně převozních kamionů, vybavení servisní dílny i samotné mechaniky aut. Stroje mají sundaná kola, otevřené kapoty i interiéry, podle toho co je s nimi zrovna potřeba udělat, a mezitím vším proudí návštěvníci a nestačí žasnout.
Jakmile se člověk nabaží zmíněného VIP pocitu, může s klidem přejít na tribuny nebo na střechu ředitelství závodu a zblízka pozorovat veškerý mumraj, který k daným soutěžím patří, včetně přípravných procedur, zahřívacích kol a samotných závodů. A pozor, tady to jezdci myslí vážně. Masaryk Racing Days nejsou exhibice, bojuje se o každou desetinu vteřiny.
A můžu vám říct, že je to super pozorovat, kterak si naše domácí Škoda 130 RS v továrních barvách a nádherném stavu dává každou Ladu jako nic, jak se Lamborghini Huracan v okamžiku střídá s Mercedesem Benz AMG GT nebo jak je již z dálky slyšet ryk vytočeného osmiválce Ferrari v monopostu Toro Rosso z roku 2008, s jakým jezdil i Sebastian Vettel.
Ano, jsou to závody se vším všudy, takže každou chvíli je na trati safety car, což vzhledem k 20 minutové sprintové povaze většiny tříd (je tu jen jedna hodinová vytrvalostní zkouška WTCC aut) poněkud ochlazuje nadšení. Taky se třeba zrovna letos minimálně v sobotu diváci nedočkali nejlegendárnějšího účastníka celého víkendu, Inga Gerstla se svým F1 monopostem vybaveným V10 Cosworth, protože měl problémy s elektrikou. Ale tak to vlastně má být.
Závěrem, Masarykovy závodní dny jsou výbornou akcí na které si opravdu každý připadá jako někdo důležitý. Může jít skoro kamkoliv, prohlédnout si auta i těch nejzvučnějších jmen a závodních kategorií opravdu zblízka a pak je nakonec ještě vidět a slyšet naplno závodit. Návštěvu příštího ročníku vám vřele doporučuji, nebudete litovat. A ten letošní máte v galerii.
Výsledky kategorií najdete tady.
