Heuliez - úchylná, okouzlující a pozapomenutá karosárna

Určitě to taky znáte, dennodenně sledujete automobilní novinky, pročítáte staré články, dobové recenze a testy, jednoduše získáváte přehled až do stavu, kdy postupně nabýváte dojmu, že už Vás jen tak něco nepřekvapí. Znáte všechny významnější současné i zbankrotovalé automobilky civilizovaného světa, drtivou většinu jejich modelů, u mnohých i jejich motorizace, výbavy a tak podobně. Jediné, co vás občas překvapí a připomene, že automobilní znalci ještě opravdu nejste, je pozapomenutý koncept z náhodného autosalonu minulého století.

Avšak dnes mi byl stejný fakt připomenut trochu výrazněji než obvykle. Internetová síť na mě vyvrhla obrázek zvláštního Peugeotu 309 s asymetrickou kombi karoserií a nadpisem Heuliez. Nastala klasická procedura spojená s vyhledáváním, pročítáním a prohlížením čehokoli spojeného tímto slovem. Během chvíle jsem zjistil, že se jedná karosárnu s devadesátiletou historií zaměřenou na přestavby a úpravy Francouzské automobilní produkce, tvorbu konceptů nebo výrobu celých aut spíše menšího množství. Postupně jsem se prokousal až k nemalému seznamu výtvorů s logem Heuliez a při jeho pročítání to přišlo. „Vždyť tohle jsem dokonce i řídil. A vůbec, jak je možné, že o tak významné karosárně naprosto nic nevím?“

Tím kouskem, za jehož volant jsem se dostal, byl Peugeot 106 přestavěný na elektrický pohon, tedy nic o čem bych Vám na Autíčkáři chtěl vyprávět, zvlášť když je zbytek produkce této firmy o tolik zajímavější. Stejně tak přeskočíme produkci autobusů, kterou se Heuliez zabýval od svých počátků. Historicky prvním pokusem o průnik do sféry osobních automobilů byl koncept čtyřdveřového kabrioletu na základě veleúspěšného Citroenu DS. Do sériové produkce se však nedostal, vedení Citroenu raději sáhlo po konkurenční dvoudveřové variantě z důvodu vyšší torzní tuhosti. Heuliez své pokusy s přestavbami Fantomasova vozidla nevzdal a na svět přivedl množství stylových ambulancí a pohřebáků. Dalším neúspěchem Heuliezu byl koncept Citroenu Ami 6 Break, tedy kombík sdílející drtivou většinu dílů s původním sedanem. Mateřský Citroen dal přednost vlastnímu návrhu a dokonce Heuliezu zakázal vystavovat jejich návrh na tehdejším autosalonu v Paříži. V šedesátých letech se nepodařilo zaznamenat úspěch ani se zbývajícími koncepty, tedy Simcou 1501 coupe a Simcou 1100 kabrio.

První opravdová zkušenost s malosériovou výrobou přišla až na počátku sedmdesátých let s produkcí Citroenu M 35. Jednalo se o výkvět tehdejší techniky, karoserie byla založena na Ami 8 avšak přestavěna na coupe, pod kapotu se podíval jednorotorový Wankelův motor o výkonu 49 koní a do podvozkových skupin zamířilo hydropneumatické pérování. Z původních plánovaných pětiset kusů vzniklo jen 267, kdy většina z nich byla po přiznání neúspěchu sešrotována. Dochovalo se tak pouze pár kusů s vysokou sběratelskou hodnotou. Extrémní sběratelskou hodnotu má také jediný dochovaný exemplář Citroenu SM Espace, což byla targa se střechou složenou z několika menších podélných dílů stahujících se směrem ke středu. Dokážete si vůbec představit něco stylovějšího? Zajímavostí je, že později byl patent tohoto systému stahování střechy prodán Cadilacu, který jej aplikoval na jeden kus Eldorada.

Úspěchů se Heuliez dočkal při produkci speciálních modelů Citroenu CX. Začal u pohřebních vozů a sanitek s prodlouženým rozvorem a pokračoval až k výrobě kombi verze a vzniku sedmimístného konceptu. Sedmdesátá léta dala vzniknout také poměrně známému konceptu Porsche Murene nebo malosériové produkci limuzín založených na Peugeotu 604. Skutečný rozmach na Heuliez čekal až v letech osmdesátých. Byla mu svěřena kompletní výroba Citroenu BX Break, ve výsledku dohromady téměř 200 tisíc aut. Následovala smršť produktů na BX založených, verze coupe, van, ambulance, shooting brake zvaný Dayna, speciální zvětšený BX Break Sureleve nebo také závodní BX 4TC. A když už jsme u závodění, z dílen Heuliezu pochází také 200 homologačních kusů Peugeotů T16 a částečná produkce Renault 5 Turbo.

V osmdesátých letech se se zajímavými výtvory od karosárny Heuliez roztrhl pytel, mnohé z nich předběhly dobu a na jejich myšlence později vznikly dnes známé sériově vyráběné automobily. Třeba takový Renault 5 Super Van s posuvnými zadními dveřmi. Že by ideový dárce soudobého Peugeotu 1007? Nebo Citroen AX Evasion, auto co nápadně připomíná Berlingo z roku 1996. Stejně tak na začátku článku zmíněný Peugeot 309 Break, na jedné straně dvojice dveří, na druhé jen řidičovy. Odkud asi hypermoderní Hyundai Veloster čerpal? Zmíněníhodné jsou i další koncepty, ať už Renault Fuego Cabrio nebo například pancéřovaný Peugeot 205 GTi, prezentovaný s hesly „diskrétní a nenápadný“ jehož technické parametry jsou dodnes firemním tajemstvím.

S příchodem devadesátých let ubylo úchylných konceptů a malosériovek a nebýt produkce prodloužených verzí Citroenu XM označovaných Palace a konceptu Renault Safrane Long Cours, nevzniklo by nic, co by benzínové srdce potěšilo podobně jako tvorba z let minulých. Do nedávna existence karosárny Heuliez spočívala na výrobě Peugeotu 206 CC a Opelu Tigra TwinTop, v roce 2010 byla vyhlášena platební neschopnost, následoval úpadek, rozpad na menší firmy a postupné přeorientování na jiný než automobilní průmysl. Trochu hořký konec.

Polemizování na téma, proč Heuliez a podobné inovativní firmy postupně končí na propadlišti dějin, by vyšlo na celý další článek, tudíž zbývá jen zhodnotit, že rozmanitost automobilního trhu odchodem karosárny Heuliez značně utrpěla.

[gallery ids="4453,4467,4461,4460,4459,4463,4468,4456,4458,4455,4457,4469,4464,4454,4465,4462,4466"]