Když Ford před šesti lety oprášil jméno Puma a nalepil ho na městský crossover, spousta lidí jen nechápavě kroutila hlavou. Jak mohl někdo použít označení, které si pamatujeme z časů lehkonohého sportovního kupé, pro zvýšené auto na nákupy a školní rozvozy? Jenže historie se opakuje – Ford tenhle tah už zkusil o dekádu dřív, když ze sportovního Cougaru vznikla Kuga, kompaktní SUV pro masy. A stejně jako tehdy, i tentokrát to byla sázka, která vyšla. Puma se rychle stala bestsellerem a v evropském měřítku dokonce nejprodávanějším modelem značky. Tak moc, že vedle ní přestala dávat smysl i ikonická Fiesta, která musela ustoupit do historie. Ford si svůj zlatý důl bedlivě hlídá – žádná zbrklá nová generace, jen postupné facelifty, které drží vůz v tempu doby. A ten poslední nebyl jen o designu, ale především o přechodu do světa bez výfuků. Výsledkem je Ford Puma Gen-E, první plně elektrická varianta oblíbeného crossoveru, která má dokázat, že i „malá šelma“ může tiše vrnět a přitom zůstat stejně dravá jako dřív.
Nebojte, oblíbený crossover si stále můžete pořídit i se starou dobrou benzínovou jednotkou. V nabídce zůstává litrový tříválec EcoBoost, a to hned v několika výkonových verzích, které jsou dobře známé pro svou svižnost i přijatelnou spotřebu. Jenže dnes o nich řeč nebude. Dnes tu máme Pumu Gen E, čistě elektrickou verzi, na kterou jsem byl osobně hodně zvědavý. Když totiž mluvím o oblíbeném modelu, nemyslím tím jen evropské statistiky – myslím tím i sebe. Malou Pumu mám rád už od prvního svezení. Líbí se mi, jak funguje, jak jistě se chová v zatáčkách, že se do ní pohodlně vejdou i čtyři lidé a že kufr je promyšlený a praktický. Upřímně ji doporučuji snad každému známému, který přemýšlí o koupi městského crossoveru, protože v téhle třídě prostě dává smysl. Je to přesně ten typ auta, který zvládne každodenní provoz, ale nezalekne se ani delší cesty. A právě tady dává elektrický pohon obrovský smysl. Pokud se vaše trasy, stejně jako u mě, z devadesáti pěti procent odehrávají po městě a okolí, tichý elektroprovoz nabídne víc pohodlí, kultivovanosti i nižší provozní náklady. Bude se mi tedy elektrická Puma líbit stejně, jako ta se spalovacím motorem?
Zvenku poznáte elektrickou Pumu Gen-E na první pohled. Hlavním rozpoznávacím znakem je plná čelní maska – bez potřeby přivádět vzduch k motoru si mohl Ford dovolit hladký panel, který zlepšuje aerodynamiku a působí čistěji a moderněji. Vše ostatní zůstává důvěrně známé: proporce, světla i silueta. Zásadní novinkou je sytě žlutý lak, který na slunci doslova září a malému crossoveru dodává svěží energii. A jako příjemný bonus je tahle barva v nabídce bez příplatku. Uvnitř se žádná revoluce nekoná, což ale není na škodu. Interiér vychází z modernizované Pumy, takže působí známě, ergonomicky a útulně. Rozložení ovladačů i pocit prostoru zůstává zachován, jen na zadních sedadlech je kvůli baterii o pár centimetrů méně místa pro chodidla. Zato kufr potěší – původní MegaBox se proměnil v „GigaBox“, protože přibylo místo po výfukovém vedení. Spolu s menším frunkem pod kapotou nabídne Gen E až 560 litrů objemu, což je na takhle kompaktní auto opravdu působivé.
ak už jsme naznačili výše, o pohon tohoto žlutého diblíka se stará elektromotor. A teď k tomu, co každého zajímá nejvíc – čísla. Výkon činí 168 koní, což odpovídá vrcholné Pumě ST, a papírový dojezd 376 km (pro základní výbavu) zní na městský crossover víc než slušně. Baterie má využitelnou kapacitu 43 kWh, celkově pak 54 kWh brutto, takže Ford si nechává velmi štědrý buffer, což slibuje delší životnost článků. Výkon téměř 170 koní je na takhle malé auto až překvapivě štědrý a přiznám se, že jsem měl trochu obavy, jak se s ním popere přední náprava, na kterou jde veškerý točivý moment. Elektromobily s pohonem předních kol občas zápasí s trakcí, zvlášť pokud stojí na platformě původně určené pro spalovací motory. Jenže tady Ford odvedl opravdu dobrou práci. Přenos výkonu je hladký, předvídatelný a plynulý, kola se nehrabou ani na vlhké vozovce a vůz působí velmi jistě. Žádný „elektrokopanec“ se sice nekoná, ale tohle naladění dává mnohem větší smysl v reálném provozu – jízda je klidná, kultivovaná a příjemně lineární. Puma Gen E se nejlépe cítí v městských ulicích, kde tichý a okamžitý zátah motoru vynikne nejvíc. Spotřeba je dalším silným trumfem – ve městě se pohybuje mezi 10–11 kWh/100 km, takže není problém přiblížit se i reálným 400 km dojezdu. Po týdenním testu jsem končil s průměrem okolo 13 kWh/100 km, čistě na dálnici pak kolem 22–25 kWh, což odpovídá očekávání. A když dojde šťáva, nabíjení výkonem až 100 kW znamená, že po dvaceti minutách u stojanu můžete zase v klidu pokračovat.
Verdikt
Elektrická Puma Gen-E pro mě byla příjemným překvapením. Jako druhé auto do rodiny funguje naprosto skvěle – i když se obávám, že v praxi se tím „druhým“ stane spíš spalovací vůz, protože běžné městské a příměstské cesty zvládne elektrická Puma s naprostou lehkostí. Benzinová jistota tak zůstane spíš pro delší výlety nebo dovolené. Gen-E se Fordu opravdu povedla. Je kultivovaná, úsporná, zábavná a navíc cenově nastavená velmi rozumně – stojí jen o něco víc než srovnatelná spalovací varianta s podobným výkonem. Nedivil bych se, kdybychom ji brzy potkávali na českých silnicích mnohem častěji. Sám za sebe musím říct, že až jednou budu vybírat elektrické městské auto, Puma Gen-E bude hodně vysoko na seznamu kandidátů. A protože už jsem na začátku zmiňoval, že klasickou Pumu doporučuji kdekomu, níže přidávám i dojmy majitele Pumy ST-Line se spalovacím motorem pro lehké srovnání.
Druhý pohled očima majitele Fordu Puma ST-line
Problém výběru mezi Pumou se spalovacím motorem a tou elektrickou je složitější, než se zdá. Když jsem se zajímal o nový vůz, prošel jsem si tím také. Protože jsem měl jasno, že to bude Puma, byla na pořadu dne otázka pohonu. Cenově dává totiž Puma Gen-E docela smysl, zvlášť ve srovnání v výkonnější variantou Ecoboostu (155k), automatem, prostřední výbavou St-line a pár příplatky. V mém konkrétním případě by ten rozdíl byl cca 100 tisíc korun. Elektrická Puma je navíc od začátku lépe vybavená. Zvolil jsem nakonec auto s Ecoboostem a příplatkovou výbavou, ale byla to skladovka, takže byl rozdíl vyšší, a hlavně, potřeboval jsem auto i na občasnou delší trasu.
Od elektrické verze jsem si sliboval zejména tichou jízdu, silnou akceleraci v nižších rychlostech a ovládání jedním pedálem. Samozřejmě jsem věděl, že elektrická Puma je asi o 200-250 kg těžší, než benzínová, v závislosti na výbavě. Jak se tyto rozdíly projevují v praxi? Elektromobil samozřejmě krásně zrychluje a v městských rychlostech je dynamika velice přesvědčivá. Pod plným "plynem" sice Puma umí tahat za volant, což dělá i benzínová, ale překvapivě dobře přenáší výkon na kola. Ovládání jedním pedálem mi přešlo do krve hned, ale asi je to zvykem, protože i benzínová Puma je docela citlivá na zacházení a jezdit s ní opravdu plynule vyžaduje docela cvik. Absence rekuperace mě zaskočila při přesednutí zpátky do benzínové verze hned na první křižovatce, opravdu si na tuto funkci u Gen-E zvyknete snadno.
Nárůst hmotnosti se samozřejmě projevil, o tom není sporu. Benzínová puma váží lehce přes 1300kg, a na rozbité městské cestě si skotačivě poskakuje (to je eufemismus, ale většině lidí to prý nevadí), na druhou stranu kdekoli jinde se pohybuje lehce a obratně, s takovým autem je zkrátka radost jezdit po okreskách. No a dálnice nejsou problém už vůbec, motor je dost výkonný, kabina na třídu auta nečekaně tichá a lze ujet velké vzdálenosti na jeden zátah zcela bez diskomfortu.
To elektrická Puma si libuje hlavně v aglomeraci. Vyšší hmotnost má, i přes použití o palec větších disků, velice pozitivní vliv na komfort jízdy. Gen-E je pohodlnější, nerovnosti filtruje lépe a celkově se rozbitými ulicemi nese s vyšší grácií. Stále jí zůstává obratnost dána rozměry, geometrií přední nápravy a nastavením řízení, takže bez přímého srovnání nebudete pochybovat, zda by to nešlo mrštněji. Svižnější okreskové tempo ale okamžitě odhalí vyšší hmotnost elektromobilu, a ačkoli všechno ostatní funguje podobně, honit elektrickou Pumu po okreskách vám nepřinese tolik potěšení, jako totéž s benzínovou. Dynamika, která je v nižších rychlostech dost přesvědčivá, navíc začíná ochabovat někde okolo 100-120 km/h, tady jasně hraje prim benzín, který je tak na dálniční ježdění mnohem vhodnější, a to nemluvíme o dojezdu. Pro zvídavého spotřebitele dodám, že spotřeby u mé benzínové Pumy jsou 4,5 mimo město, 5,5 dlouhodobá, 6-6,5 dálnice.
Konečnou rozvahu si musí udělat každý sám, obě auta jsou skvělá. Většina lidí si nebude kupovat Pumu s požadavkem dálniční jízdy, a s největší pravděpodobností se bude jednat o druhé auto do rodiny, v takovém případě představuje Gen-E skvělou volbu. Je dokonce praktičtější, protože má větší kufr (z mega boxu se stal giga box), na druhou stranu prostor na zadních sedadlech utrpěl kvůli vyšší podlaze a z reálně čtyřmístného auta je teď něco jako 2+2, což u druhého auta do rodiny asi "deal breaker" nebude. Nečekal bych, že elektromobil postavený na stejném základě, jako spalovací modely, bude fungovat takto dobře, ale všechny dostupné informace svědčí o tom, že se to Fordu právě v případě Pumy Gen-E povedlo. Dobrá práce!
Technické údaje
Motor: elektromotor, pohon předních kol
Výkon: 123 kW (168 koní)
Točivý moment: 290 Nm
Kapacita baterie: 54 kWh (využitelná 43 kWh)
Maximální rychlost: 160 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 8,0 s
Provozní hmotnost: 1 563 kg
Průměrná spotřeba: 13,7 – 14,2 kWh/100 km dle WLTP
Spotřeba v testu: cca 13 kWh
Dojezd: 364 km kombinovaný (Premium)
Cena již od (Puma): 659 000 Kč
Cena testovaného modelu (Premuim): 710 000 Kč
