Jak se z auta dělá loď. Cupra Terramar vyplula na hladinu Vltavy rychlostí 5 uzlů

Nejúspěšnější pražskou turistickou atrakcí minulý týden překvapivě nebyl Staroměstský orloj ani Karlův most, nýbrž Cupra Terramar. Není to vlastně zas tak zvláštní, když uvážíte, že se ocitl přímo uprostřed Vltavy, a to nikoli pod hladinou, jak by se dalo očekávat, ale na ní. Co tam dělá? Jak se tam dostal? A proč? Spousta otázek…

Bizarní kombinace auta a lodi původně vznikla pro prestižní akci fanoušků jachtingu – závody Louis Vuitton 37. Pohár Ameriky -, s níž společnost Cupra spojuje globální partnerství. Jelikož Terramar znamená něco jako země a moře, zrodil se kdesi v záhybech marketingových mozků nápad posadit auto na hladinu.

Během jachtařského závodu ho návštěvníci mohli sledovat na Středozemním moři mezi přístavy Barcelona a Port Vell, a protože vzbudil ohromnou senzaci, rozhodla se ho Cupra poslat do světa. Minulý týden doputoval do Prahy a několik dní pak po vltavské hladině vozil novináře, dealery značky a nakonec i „normální lidi“, kteří plavbu mohli vyhrát v soutěžích na sociálních sítích. 

Na volant se nesahá

Pokud se domníváte, že jde o obyčejné auto postavené na ponton, je to trochu jinak. Ve spolupráci Cupry a společnosti Brava Boats totiž vzniklo plavidlo osazené motorem i kormidlem, jež se ovládá přímo ze sedačky řidiče. 

Hliníkový trimarán s nosnosti 2,5 tuny musí být společně s autem perfektně vyvážen, aby hezky seděl na hladině, pak může kabina pojmout řidiče a až čtyři cestující. Tedy řidiče…spíš kapitána. K pilotování takového nezvyklého hybridu totiž potřebujete oprávnění vůdce malého plavidla. Během plavby po Vltavě tedy máme za volantem opravdického kapitána Jana Hamzu, o jehož zkušenosti nemusíme mít obavy, neboť v „civilním“ životě po Vltavě vodí i největší českou loď Florentina. Ta má na délku 80 metrů, náš Terramar je proti ní tedy jen nepatrnou kocábkou.

„V prostředním trupu je integrovaný spalovací motor, tímhle kontrolerem se řadí směr dopředu a dozadu, nebo neutrál,” ukazuje kapitán ovládací prvky, které trůní přímo na středovém tunelu Terramaru. „Kormidelní ploutev ovládám elektrohydraulicky joystickem. A vpředu i vzadu jsou ještě dva tunely, v nichž se nachází zařízení pro zlepšení manévrovacích schopností plavidla. Na volant se vůbec nesahá.” 

Pohon vznětový řadový tříválec Ventus s nejvyšším výkonem 27 k a převodovkou Saildrive SP60, v zavazadlovém prostoru Terramaru je umístěna vyjímatelná spínací skříňka pro zapnutí a vypnutí lodního motoru spolu s palivoměrem a voltmetrem. Pak už je možné naskočit a vyrazit, výjimečně bez zapnutí bezpečnostních pásů. Jejich použití je přísně zakázáno – kdyby došlo na nejhorší, potřebujete opustit loď co nejrychleji.

Jeřáb a úřední povolení

Plavba v autě je kuriózní zážitek a nechápavým okem na nás koukají i kolem plující kachny, o ječících a mávajících turistech na jiných lodích ani nemluvě. Na lodi se nespěchá, takže hezky v klídku pod oblouk Karlova mostu, oblouček a zase zpátky, úplná idylka. Dostat plovoucí Terramar na Vltavu však žádná idylka nebyla. Nejprve musel být kýl o kus zkrácen, neboť narozdíl od moře je Vltava mělčinou a původní ponor 2,4 metru by na ni byl příliš.

Na pražském Smíchově pak soupravu na hladinu spouštěl jeřáb, neboť auto něco váží, něco mu přidala plovoucí konstrukce a úplně nejvíc pak dvoutunové olověné závaží. Poslední nezbytný úkon už není náročný, pouze drahý. Plavidlo musí absolvovat povinnou zkoušku pod dohledem úředníka ze státní plavební správy a pak dostane štempl, který ho opravňuje k plavbě po Vltavě. 

Po zprávách o neuvěřitelných výkonech motorových vozidel obvykle následuje varování „toto doma nezkoušejte”. Ale nebuďme při zemi. Nám by se naopak velmi líbilo, kdyby to zkusilo co nejvíc lidí. Na Vltavě bychom konečně zase měli něco zajímavějšího než zástupy obřích lodí plných nevkusných neonů a vyřvávající diskotéky. Tak jen do toho!