Fascinace: RE-Amemiya GReddy VI-AZ1

Máte rádi klasický japonský kei car s malinkatými kolečky v rozích karoserie a s vzhledem natolik teplým, že i homosexuál by v něm jezdil s pytlem na hlavě? Ne? Já taky ne. Ovšem o takovém případu dnešní fascinace pochopitelně nebude. Existují i kei cary, které dokáže benzínový mozek ocenit, například takový Autozam AZ-1.

Že jste to nikdy neslyšeli? Nedivím se Vám. Jde o sportovně orientovaný kei car vyráběný od roku 1992, konkurenci pro soudobou Hondu Beat a Suzuki Cappucino. Z těchto tří zmíněných měl Autozam AZ-1 nejmenší komerční úspěch a to především díky své ceně. Ta byla totiž jen o málo menší, než za kolik se prodávala tehdejší Mazda MX-5. Není se tak čemu divit, že v produkci vydržel pouhé tři roky a vyrobilo se ho jen necelých pět tisíc kusů. Kromě nahoru otevíraných dveří po vzoru ikonického Gullwingu je původ vysoké ceny dobře patrný už při prvním pohledu na technické specifikace. V útrobách tohoto malého vozítka se skrýval turbem přeplňovaný tříválcový benzínový motor o objemu 0,66 l a výkonu 47kW, tedy maximálním možném jaký regule pro kei car dovolují. Podstatnější než výkonové parametry je však parametr váhový a to pouhých 720 kg a pak také fakt, že motor byl umístěn těsně před zadní nápravou a poháněl zadní kola. O skvělé vyvážení a zajímavé jízdní zážitky tak bylo postaráno. Ideální vstupenka do světa řidičských aut.

Jenže jste si asi všimli, že nadpis tohoto článku zní poněkud jinak než Autozam AZ-1 a že se zmiňovaným kei carem sdílí jen označení AZ-1. RE-Amemiya je tuningová společnost specializující se na Mazdy a především na její rotační motory, GReddy je s ní dlouhodobě spolupracující výrobce turbodmychadel a VI neboli 6 značí jejich šestý společný výtvor. Takže, název bychom si rozebrali, ale o co tedy jde?

V roce 1996 si v RE-Amemiyi asi řekli, že už je upravování RX-sedmiček nebaví a že by chtěli udělat něco opravdu pekelného. Vzali tedy od Mazdy z dceřiného Autozamu už tak dost lehký AZ-1, odstrojili jej až na kostru, plastovou karoserii nahradili mnohem aerodynamičtěji tvarovanou karoserií vlastní výroby, původní tříválec byl vyměněn za nejvýkonnější sériově vyráběný Wankel, tedy dvakrát přeplňovaný třírotor známý pod označením 20B původem z Eunos Cosmo a na podvozek se nastěhovaly tlumiče od Bilsteinu a brzdy z Ferrari F40. Nechyběla ani bezpečnostní klec, závodní skořepiny a upravená palubní deska. Parametry vzniklého monstra nejsou přesně známy, váha se dá odhadovat někde okolo 750 kg a výkon sériově naladěného motoru je 300 koní, pravděpodobně byl však přeladěn na vyšší, těžko spekulovat na jaký. Důležitý je pak také fakt, že vznikl jeden jediný kus.

Ani s takovým monstrem však nebyli v RE-Amemiyi spokojení a tak v roce 2000 proběhla kompletní přestavba, původní červená karoserie byla přelakována na bílo a doplněna o další aerodynamické prvky. Brzdy byly nahrazeny většími z Ferrari F50 a úprav se dočkalo i pohonné ústrojí a to v podobě vylepšeného výfukového potrubí. Auto, nebo závodní vůz chcete-li, byl pak prodán soukromému zákazníkovi v Japonsku, který se s ním údajně často ukazoval na okruhových dnech. Ačkoli vše naznačuje tomu, že by RE-Amemiya GReddy VI-AZ1 mohl být pekelně rychlý stroj, jak doopravdy jezdí můžeme jen odhadovat, protože internet o popisování zážitků zpoza jeho volantu tiše mlčí.

Já ani pravděpodobně nikdo z Vás, čtenářů, tohle mechanické dílo neviděl a možná ani nikdy neuvidí. Mě osobně však stačí nechat se jeho existencí fascinovat.

[gallery]