Downsizing: Krok vedle

Ano, pamatuju si, že jsem přednedávnem napsal článek nazvaný „Óda na downsizing“, ve kterém jsem obhajoval myšlenku používání menších, přeplňovaných motorů jako náhradu těch velkých, nepřeplňovaných. A dokládal jsem to třeba motory TSI od Volkswagenu, které, pokud zrovna nepáchají sebevraždu pozřením vlastních rozvodů, jsou schopné nabídnout pozoruhodné výkony, skvělý rozsah využitelných otáček i docela příjemný zvuk, a to všechno při velmi snesitelné spotřebě. Stejně jako například přeplňovaná šestnáctistovka od BMW/PSA, kterou najdete v řadě Citroënů, Peugeotů a samozřejmě v Mini.

Na tom, že downsizing není žádným dílem Satanovým a že může jít o velmi rozumný způsob, jak spojit výkon, spotřebu a charakter v jednom motoru, trvám i dnes. Ale otom jsem vyrazil do Prahy po dálnici D11 jistým německým crossoverem od prestižní značky, pověstné svými výkonnými a úspornými motory, pod jehož kapotou vrčel přeplňovaný dvoulitr o výkonu 184 koní, zatímco zpátky jsem přijel korejským kupé velmi neprestižní, ale také velmi schopné značky, které je poháněno téměř čtyřlitrovým vidlicovým šestiválcem o výkonu 303 koní, bez turba, bez celé sady vychytávek, skrývajících se pod názvem „Efficient Dynamics“ a bez nejmenších ambicí tvářit se „úsporně“.

V obou případech jsem se pohyboval rychlostí 140 km/h na tempomat, nefoukal silný vítr a celkově jsem nikdy nezpozoroval výrazný rozdíl mezi cestou jedním a druhým směrem. A výsledek? Zatímco BMW X1 xDrive20i spotřebovalo něco přes 10 l/100km, driftovací bestie od Hyundaie zůstala po desetilitrovou hranicí – byť se jí velmi přiblížilo.

To může znamenat spoustu věcí. Třeba to, že 3,8 V6 od Hyundaie je dobrý motor (což je pravda), nebo že se 20i od BMW zrovna dvakrát nepovedla a v kontrastu k tabulkovým údajům je v reálném provozu nenasytnější než její šestiválcoví sourozenci.

Především to ale znamená jedno, a to si zapamatujte, až budete shánět úsporné auto. I když vy už to asi víte…

Placatá auta žerou méně než auta vysoká.

Je to tak očividné, až na to spousta lidí zapomíná. Rekuperace, hybridy, chytré alternátory, systémy stop-start, pneumatiky s nízkým valivým odporem, to všechno zní krásně vědecky a mnohem sofistikovaněji než „placaté auto“. Ale ty nejjednodušší věci fungují obvykle nejlépe. Takže až budete uvažovat o úsporném crossoveru, zamyslete se, jestli opravdu milujete vyvýšené sezení natolik, abyste si kvůli tomu museli pořizovat pojízdný oxymoron.

A potom si kupte kombík. Protože placatá auta nežerou.