Ferrari Dino
Když Ferrari v šedesátých letech představilo model Dino, prodávalo jej jako samostatný model mimo standartní nabídku. Jméno dostalo po synovi slavného Enza a bylo určeno jako konkurence pro cenově dostupnější Porsche. S klasickými tvary, točivým šestiválcem a snímacími střešními panely se ve výrobě udrželo až do poloviny sedmdesátých let. Po dlouhé odmlce se první muž koncernu Fiat-Chrysler nechal slyšet, že návrat slavného jména není otázkou pravděpodobnosti, ale pouhého času. Dále napověděl směr, kterým by se vývoj nového modelu měl ubírat. Nejdůležitější novinkou je umístění motoru za jedinou řadu sedadel. Konkrétně půjde o dvakrát přeplňovaný šestiválec, schopný katapultovat řidiče z nuly na sto kilometrů v hodině pod 3,5 vteřiny. Ačkoliv bude mít nejmenší motor z celé modelové nabídky, zcela jistě nebude Dino nejlevnější. V souladu se svojí nejtradičnější hodnotou si Ferrari za legendární název nechá patřičně zaplatit. Můžeme tak očekávat designově vypiplanou hračku na předvádění se po bulvárech Miami Dubaje. Tajně doufáme, že se v labyrintu příplatků najde i očesaná, lehká verze se sportovními výfuky a vyspělým podvozkem, která půjde po krku řidičskému Caymanu. S plánovanými 500 koňmi na to jistě bude mít předpoklady.
Běžného smrtelníka potěší i sdílení připravovaného pohonu napříč celým koncernem. Jeep s motorem z Ferrari by byl možná až příliš velký punk, ale taková Alfa Romeo už by splašeným italským pístům poskytla o poznání důstojnější azyl. Nebylo by to poprvé, co se motor z Modeny objevil pod kapotou spřátelené značky. Alfa Romeo Spider s motorem Ferrari zní více než dobře. Vlastně ještě lépe, než nekromanice aplikovaná na nebohé Dino.
Land Rover Heritage Driving Experience
Koncernu JLR se pod taktovkou indických majitelů vede více než dobře. Jaguar boduje inkarnací E-type v podobě skvělého F-type. Range Rover si zamilovaly manželky fotbalistů přes povedené SUV Evoque. Jen ten Land Rover se pořád ne a ne rozhoupat k uvedení nástupce legendárního Defenderu. Nekonečné čekání na chlapácký off-road si prozatím můžeme zkrátit obdivováním historie britských legend. JLR nedávno uvedlo program Heritage, který podporuje majitele již nevyráběných typů. Za příslušný obulus je možné z říše mrtvých dovézt originální díly na libovolný Jaguar či Land Rover. Nyní byl projekt rozšířen o Heritage Driving Experience. Loďka bájného Charona se tentokráte pořádně prohne, jelikož se z Hádovy říše vrací rovnou celé vozy z historie obou automobilek. Zatímco Jaguarovská alternativa je určena pro typické zákazníky značky (75 000 kč za den s historickými i současnými modely), Land Rover je naštěstí určen do podstatně skromnějších poměrů. Tedy chápejme skromnějších na cenové poměry současné Británie. Za den na autodromu a vyzkoušení historických i současných modelů si nově založené středisko účtuje devět a půl tisíce českých korun. To už je našinci mnohem bližší částka. nabízený program v sobě zahrnuje celý den strávený na řidičském sedátku klasických verzí, armádních a expedičních speciálů. Nakonec je vše možno srovnat s aktuální nabídkou Land Roveru. To už je slušný poměr ceny k zábavě. S početnější skupinkou lidí by to mohla být zajímavá zastávka na zážitkovém výletě po ostrovech říše, nad níž slunce nikdy nezapadá.
Návrat britských svalovců
Návrat TVR je vděčným důvodem k vtipům i pláči petrolheadů po celém světě. Charismatické britské sporťáky s detroitskou strojovnou dokázaly proměnit pneumatiky v dým, sklolaminát ve škvarek a řidiče v popel tím nejokázalejším a nejhlasitějším možným způsobem. Vavris se již nad zprávou o návratu rozplýval a tak jen doplním, že již byly oficiálně potvrzeny hned dva plánované modely s výkony nejméně 450 koní a cenou začínající na dvou a čtvrt milionech korun.
Konkurencí pro TVR by se měl po dlouhých letech stát Bristol. Původně automobilová pobočka legendárního leteckého výrobce ukončila svoji produkci modelem Fighter. Nyní se o její návrat zasazuje BMW. Zájem výrobce prémiových sedanů je celkem logický, jelikož právě bavorské strojovny poháněly legendární Bristoly padesátých let. Nebylo by to poprvé, co z Mnichova vyšel impuls k obnově tradičního britského výrobce. Své prsty mají ve vzkříšení Mini, Rolls-Royce ale také Bentley či Land Roveru. Reinkarnace značky s chuligánskou pověstí byla nazvána Project Pinnacle a svojí troškou do mlýna přispěje i Frazer-Nash. Ti dodají baterie pro, dnes tolik módní, hybridní pohonný systém. Nezbývá než doufat, že se celá obroda prakticky zapomenuté značky vydaří. Po boku TVR by právě Bristol mohl vrátit „garážové“ výrobce na výsluní slávy.
Milionový brouk
Legendární brouk netřeba představovat. Dejte tříletému dítěti papír a pastelku a požádejte jej, aby za čokoládový úplatek nakreslilo auto. V 99% nakreslí právě brouka. Type 1 (původně kdf wagen) má za sebou značně pošramocené počátky, masivní boom a jako jeden z mála automobilů se stal legendou ještě za doby své produkce. Když v roce 2003 sjížděly poslední exempláře z výrobní linky v Brazílii, automobiloví sběratelé i nadšenci je skupovali po desítkách. Nyní se jeden z posledních vyrobených exemplářů objevil na prodej. Konkrétní kousek se nachází ve Wolfsburgu u značkového dealera. Ten se nestydí účtovat si za kdysi nejlevnější dostupný čtyřmístný vůz rovnou milion dolarů. Za podobnou cenu si můžete koupit Lotus Exige S. A barák. A loď. Zkrátka není to Volks-Wagen v pravém slova smyslu. Jestliže hloubáte nad tím, proč je konkrétní vůz tak směle naceněn, připojte se k naší prohlídce. Je první nebo poslední vyrobený? Není. Má příplatkovou výbavu? Nemá vůbec žádnou. Má speciální barvu? Béžovou, jenž dá vzpomenout na linolea nemocnic sedmdesátých let. Je úplně čerstvý z továrny? Není, má najeto 75 mil a dvanáct let stál bez hnutí. Než připravíme židli příhodně situovanou pod kapající kohoutek, dáme prodejci ještě nějaký ten týden, aby ohlásil kanadský žertík a odehnal šejky čekající ve frontě. Zkrátka jde o další povedený příklad investiční bubliny kolem automobilového sběratelství.
Rychle a zběsile: Čínská jízda
Ujíždět policii je jedna z největších blbostí, jakou může řidič udělat. Jakkoliv efektně a efektivně se celá záležitost prezentuje na stříbrném plátně, ve skutečnosti má pár zásadních nedostatků. Zaprvé musíte mít fakt rychlé auto. Zadruhé nesmíte mít poznávací značku a hlavně zatřetí, nesmíte po cestě do ničeho nabourat. Policejní vozy se dnes běžně vyznačují mnohými nepříjemnostmi, jako jsou čtečky SPZ, fotoaparáty snímající řidiče a především vysílačky. Pro informaci těm, kteří stále únik před policií zvažují, vysílačka je ta věc která přivolá vrtulník a spoustu dalších, sice pomalých, zato všudypřítomných policejních aut.
Výše uvedené skutečnosti si nemusíte uvědomit jedině, když jste zbohatlý příslušník totalitní jediné správné vládnoucí strany a sedíte v novém Ferrari, spolu s bandou bílých myšek a počínajícím deliriem tremens. Zkrátka další bohatý (a ožralý) Číňan naboural další superdrahé auto. Tentokráte se konala i strhující policejní honička s čínskou kopií japonského pickupu, který se přestal vyrábět již v devadesátých letech. Jak moc zoufalý řidič musíte být, abyste ve Ferrari neujeli mizerně okopírovanému Nissanu pickup?
Kočičí monstrum
Není žádným tajemstvím, že alespoň pár jedinců v naší redakci má rádo kočky. Je samozřejmostí, že všichni členové redakce mají rádi auta. Co se stane, když zkřížíte kočku s autem? Překvapivě vznikne bagr. V tomto případě tedy vzniká důlní nákladní vůz, běžně nazývaný dumper, jenž nese legendární třípísmennou zkratku CAT. Kdo tyto gigantické bestie viděl na vlastní oči, jistě si položil otázku, jakým způsobem se to asi do dolu dostalo. Představa dvacet metrů širokého monstra na běžné silnici je mimo americkou půdu jaksi nereálná. Odpovědi na podobné otázky dává video zachycující vznik obrovského dumperu od prvního svařence, až po první ujetý metr.
