Jako když se mi na Facebooku objevila fotka, kterou můj kalifornský kamarád Jonny právě udělal před svým domem. 
Posedlost starým americkými obludami mě drží už dlouho. A skoro stejně dlouho toužím po autě, které by dokázalo nejen dobře vypadat, dělat nádherný kravál a pálit pneumatiky, ale také by se zvládalo pohybovat po evropských silnicích, včetně časté, pro Američany však zcela nezvyklé, nástrahy. Zatáček.
Svoje vysněné auto jsem si v hlavě postavil už aspoň stokrát. Vím, že by mělo být od koncernu Chrysler. Vím, že by ho měl pohánět hodně silný small block. Vím, že bych chtěl zachovat původní koncepci podvozku a zůstat jen u vratných změn. Mám i představu o tom, jaké díly a od jakých firem bych měl nakoupit. A i když jsem každých pár dní zamilovaný do jiného modelu a ročníku, jeden z nich se vrací ještě častěji než ty ostatní…
Ano, je pár věcí, které na promo Challengeru od firmy Hotchkis neodpovídají mému snu. Mohl by kupříkladu být oranžový a ne žlutý, mohl by mít trochu jiná kola a i bez té sportovní sedačky bych se obešel. Jinak je to ale přesně ono. A Jonny s ním strávil odpoledne. Jak se mu to líbilo se můžete dočíst tady.
