US Car Convention

Všechno to začalo ve čtvrtek odpoledne, kdy po příchodu z práce a po celodenním sezením za počítačem usedám zpět a brouzdám po netu. K mému překvapení to mělo velmi pozitivní vliv, jelikož na mě kdesi vyskočila reklama na sraz amerických automobilů v Drážďanech – no a jelikož mám Drážďany o dost blíž než naši drahou děrovanou Prahu, začínám o tom vážně přemýšlet. Obzvláště s tím, že jsem se den před tím vrátil ze služební cesty z Německa a zbyly mi nějaké ty ojra(€).

Začíná tak dosti strastiplná cesta shánění spolucestujících, která se však brzy ukazuje jako dosti zbytečná, jelikož se všichni moji užnikdyvíc-kamarádi rozhodli, že prý fotbal je přednější a radši se budou koukat, jak se dvacítka chlapů honí za něčím kulatým ve snaze se trefit do něčeho obdélníkového. Ale to jsem trochu odbočil… Akce je to sic celovíkendová (pá-ne), ale selským rozumem odhaduji, že sobota bude ideální. Takže hezky po obídku sbalit foťák a vyrazit nach Dresden – navíc po staré, jelikož někdo vymyslel, že 2 km dálnice před hranicí budou placený.

Nic, v Německu platit za dálnice není třeba a tak si zde zkouším, co ta má HotFiesta dokáže. Tachometrových 210km/h to dalo a ani to nedalo tolik práce, ale čím více se člověk blíží místu akce, tím víc si uvědomuje, že Amerika byla a je někde jinde, takže s tím mým 2 l motorem se tu úplně moc nechytám a parkuji radši na parkovišti pro návštěvníky.

Sraz se odehrává na otevřeném poli, vedle kterého vede vyvýšený most, ze kterého je krásně vidět celá akce. Pořadatelé slibovaly cca 1500 vozidel a na 16tis návštěvníků a věřím, že minimálně ten počet vozidel se tam za víkend otočil. Platím One day ticket a už jsem uvnitř (skoro by se dalo použít "v nebi"), jelikož krása střídá nádheru! Tady Hemi – támhle V8 - kousek dál truck s 5.7 l – typický školní autobus také nechyběl – dobové oblečení. Prostě jsem si přišel, jako že jsem se ocitl úplně v jiném světě a pomalu se mi vybavovali vzpomínky na Ameriku.

Jeden se ani nestíhá rozhlížet, snaží se jít od jednoho kousku k druhému, třetímu, pak utře slinu a pokračuje dál. Mezitím zase někdo v dáli nastartuje a celým areálem se začne rozléhat ten typický zvuk amerického motoru. V tom se další rozhodne, že ho trumfne a pořádně vytočí svého mustanga na výše zmíněném mostě a takhle to pokračuje celé odpoledne. Na všechny možné smysly útočí ta typická amerika – vzduch nasáklý typickou vůní nedokonalého spalování, na sluch útočí motory vytočené do omezovače a oči – ty nevědí, kam se dívat dříve.

Plán byl jasný, fotit co nejvíce ale popravdě, nešlo to. Musel bych fotit vše a na to opravdu nemám. Proto jsem zvolil 2 cesty v získávání fotek a jednou byl můj Fuji s výměnnými objektivy, na kterým však zůstal jediný. Druhou byl telefon, který poskytl širší ohnisko na focení celých aut. Fotky zde v galerii jsou kombinované, ale myslím si, že nebude problém rozeznat co je focené čím. Ale vlastně o to ani ve výsledku nejde. Hlavní je vám ukázat tu nádheru a přimět vás, abych tam čechy nezastupoval sám.

Akce to byla opravdu nádherná, organizace typicky německá, takže úplně bez problému. V areálu jsem za celé odpoledne nachodil neuvěřitelných 8km.