Britská automobilka MG proslula výrobou lehkých roadsterů, ale na počátku osmdesátých let byla degradována na pouhou sportovní divizi koncernu British Leyland, která vylepšovala modely Austinu.
Na konci tohoto desetiletí si už přejmenovaný koncern Austin Rover uvědomil, že mu v nabídce chybí vrcholový model v nesmírně populární kategorii hot hatchů, které vládl Ford Escort RS Turbo. I když MG nabízelo sportovnější varianty, pustilo se do toho naplno a ve spolupráci s renomovaným úpravcem Tickford v roce 1988 představilo limitovanou verzi MG Maestro Turbo, která nabízela nečekané výkony.
Výkon a jízda
Na přední kola se přenášel vysoký výkon dvoulitrového motoru s velkým turbodmychadlem Garrett, ale na rozdíl od slabších variant se musel spolehnout na jediný archaický karburátor, protože vstřikování Roveru nezvládalo přetlak turbodmychadla. Ve své kategorii vynikal model Turbo maximální rychlostí i zrychlením, díky kterému dokázal v přímce držet krok i s tehdejším Ferrari Mondial. Dodávka výkonu odpovídala charakteru klasických přeplňovaných motorů. Nejdříve se příliš mnoho nedělo, ale s překonáním 3 tisíc otáček přišel prudký nárůst výkonu doprovázený svistem turbodmychadla.
Přední náprava si nedokázala poradit s přílivem točivého momentu a při plném zrychlení řidič doslova bojoval s volantem, aby udržel vůz na silnici. V zatáčkách bylo Maestro nedotáčivé, ale při neuváženém ubrání plynu nečekaně přecházelo do kousavé přetáčivosti. Pohodlí zde bylo obětováno ovladatelnosti. Podvozek byl tuhý a nervózní, navíc na nerovnostech často nepříjemně odskakoval.
Exteriér a styling
Sériový Austin Maestro rozhodně nepůsobil sportovním dojmem. Vysoký hatchback s velkými okny a prolisem na boku byl obyčejným rodinným vozem. Nejvýraznější odlišností varianty Turbo byl agresivní laminátový bodykit od úpravce Tickford. Přídi dominoval výrazný sportovní nárazník s integrovanými mlhovkami doplněnými nejčastěji červeným proužkem. Na lamelové mřížce v barvě karoserie mělo výsadní postavení logo MG. Jednoduché obdélníkové světlomety stejně jako plochá kapota zůstaly nezměněny.
Standardní Austin Maestro
Při pohledu z boku nejvíce vynikl původ v obyčejném hatchbacku. Velká plocha zasklení oproti zbytku karoserie působila mírně disproporčně. Zde vynikala pro Turbo specifická litá kola s mřížkovým vzorem. Na rozdíl od většiny tehdejších hot hatchů sázelo Maestro výhradně na praktičtější pětidveřovou karoserii, která byla dostupná jako jediná. Drobné plastové prvky z lacinějších modelů byly lakovány, ale to platilo pro všechny verze od MG.
Zadní okno rámoval laminátový panel, který přecházel ve sportovní spoiler. Upravený nárazník s větracími otvory byl spojen s větší koncovkou výfuku. Samotné víko kufru i koncová světla nebylo potřeba měnit. Díky všem úpravám bylo Maestro Turbo blíže silnici. Nejvíce vozů bylo vyvedeno v barvě Flame Red, která jako jediná měla černou designovou linku namísto červené.
Interiér a výbava
Model Maestro uvnitř poutal pozornost digitálními přístroji, ale ty byly v době vzniku modelu Turbo nahrazeny spolehlivějšími analogovými. Jednoduchá palubní deska byla opticky rozdělená na dvě úrovně a stále se držela hranatosti a zaoblených hran. Sportovní tříramenný volant s kůží čalouněným věncem doplňoval panel přístrojů, kde nemohl chybět otáčkoměr ani ukazatel plnicího tlaku turbodmychadla.
Sportovně tvarovaná sedadla čalouněná velurem poskytovala dostatečnou oporu v zatáčkách. Červený lem bychom kromě sedadel našli i na výplních dveří. Ani zadní sedadla nebyla z pohledu materiálů nijak ochuzena.
Výhodou rodinného základu byla prostornost a praktičnost, kterými Turbo vynikalo nad většinou konkurentů v kategorii rychlých hatchbacků. Uvnitř byl dostatek místa pro čtyři pasažéry, obzvlášť nad hlavou. Vynikalo jednoduchým přístupem na zadní sedadla i do relativně prostorného zavazadlového prostoru.
Přijetí trhem a verdikt
Výroba v dílnách Tickfordu byla od počátku striktně limitována, ale přijetí novinářů i veřejnosti bylo velmi vlažné. Obdiv si zasloužil drtivý výkon přeplňovaného agregátu, který dokázal zastínit výrazně sportovnější vozy. Na rozdíl od nich bylo Maestro Turbo i velmi praktické.
Bohužel nedostatků byla celá řada. Tahání za volant pod přívalem výkonu nebylo příjemné a karburátor pod kapotou vyžadoval častou údržbu. Bodykit nebyl příliš kvalitní a často nelícoval. Cena byla vysoká, ale design působil zastarale.
V této době navíc pojišťovny kvůli nehodám a krádežím brojily proti hot hatchům, a tudíž pojistky výrazně zdražovaly. Všechny modely koncernu Austin Rover spojovala silná koroze. Do roku 1989 se podařilo vyprodat celou limitovanou edici čítající 505 kusů, ale zájem nebyl vysoký.
Nástupci a odkaz
Navzdory rozpačitému přijetí v době produkce je odkaz vozu nesmírně silný. Z nechtěného vozu se stala jedinečná rarita, kterou nejvíce obdivuje komunita sleeperů. Dochovalo se méně než padesát kusů, protože většina podlehla rzi či mechanickému problému. Stejné pohonné ústrojí bylo dostupné i ve větším modelu Montego, u kterého se projevovaly stejné nedostatky.
Za přímého nástupce v kategorii hot hatchů je možné považovat až MG ZR z počátku tisíciletí, protože sportovní verze malého modelu 200 v devadesátých letech nesla označení Rover a vyráběla se pouze jako kupé. Dnes už čínské MG se vrací ke svým kořenům na vlně elektřiny včetně vysoce výkonné verze hatchbacku MG4, která ovšem nedokáže poskytnout opravdové zážitky za volantem.
Základní údaje
- Roky výroby: 1988 – 1989
- Země původu: Spojené království
- Designér: David Bache a Ian Beech / Tickford (bodykit)
- Motor: přeplňovaný zážehový 2,0 l řadový čtyřválec
- Uspořádání: motor vpředu, pohon předních kol
- Převodovka: 5stupňová manuální
- Výkon: 112 kW (150 k)
- Točivý moment: 229 Nm
- Maximální rychlost: 212 km/h
- Zrychlení 0–100 km/h: 6,9 s
- Kombinovaná spotřeba (udávaná): 9,4 l/100 km
- Rozměry (D x Š x V): 4050 x 1687 x 1430 mm
- Rozvor: 2507 mm
- Pohotovostní hmotnost: 1087 kg
Stačilo, aby koncern bral Maestro Turbo jako halo car a byl ochotný na něm i prodělat, nebo tehdejší situace na trhu hot hatchům zase tolik nepřála?
* Některé vizuály mohou obsahovat drobné úpravy generované AI.
Oceníte představení dalších pozoruhodných a bizarních britských hot hatchů? Budu vděčný za zpětnou vazbu a předem děkuji za upozornění na případné chyby či nesrovnalosti.
Daniel Trojan, https://www.instagram.com/autoamazed_uncommon_cars/
Zdroje: MG, Austin, Anglia Car Auctions, Car & Classic, Hagerty UK, AROnline, Retro Motor, WheelsAge.org, Wikipedia



























Ronoath
Jasně, jen na nás val další články o britských vozítkách:-)
Autoamazed
Tenhle je první, ale rozhodně ne poslední. :-)