Lexus RX450h: hybrid pro tatínka

Otec byl, s výjimkou Citroenu 19 po revoluci, dlouhé dekády zatvrzelý volvista. Začalo to 460kou, pokračovalo přes S40 a S60 a končilo třemi V70 (T6, D5 a D5 s Polestar úpravou).

Při hledání auta na důchod chtěl něco vyššího, a když vyjádřil pochybnosti ohledně nových vlastníků Volva, ucítil jsem příležitost. Byl jsem samozřejmě zainteresován jako občasný řidič, a i když současná XC60 vypadá zvenku k světu, já bych koukal na ten neakceptovatelně hnusný volant. XC90 jsem mu rovnou zakázal jako desperate housewive mobil. 

Shodou okolností se pak objevil lehce ojetý Lexus RX450h (20 tkm), po koupi jsme zjistili, že po starším pánovi (80 let). Otec sice vyjadřoval pochyby o HSD, ale po projetí se s šestiválcem byl obratem fanda. Z hlediska poruchovosti byla volba mezi Lexusem a Volvem taky jasna, seversky traktor šel z domu a nahradil ho japonsky sci-fi koráb.

Během pár let bylo třeba měnit je 12V baterku (předchozi majitel asi moc nejezdil), a v rámci svolávačky vodní pumpu. Překvapila cena pravidelného servisu, která byla v autorizáku o trochu nižší než u mé RAV4.

Jako občasný uživatel oceňuji design exteriéru, který mne i po letech baví, ventilované sedačky a pohodu na palubě. A také to, že velké SUV v rodině mi umožnilo poslat RAV4 do světa a pořídit něco zábavnějšího na řízení. O tom třeba někdy příště.