Toyota Kikai – bizarní pocta strojařině

Představte si, že se potká hotrod s golfovým vozíkem, mají se rádi a… narodí se tohle. Hromada ocelových trubek, která jako by se do Japonska zatoulala z Riddickovy garáže, působí vedle uhlazených environment-friendly předigitalizovaných ledniček jako zjevení. Odhalený motor, nádrž a výfuková soustava přináší pravý opak současného pokrytectví automobilek, které se snaží před obyčejným smrtelníkem předstírat, že pohonná jednotka vypadá jako kvádr černého plastu. Tahle naježená bestie s nevinným výrazem neuznává konektivitu, kapacitní odpor ani sociální média – auto je přece hlavně umělecké dílo strojařiny, tak proč to neukázat?

Přesně to bylo hlavním cílem konstruktérů Toyoty: „Vyzdvihnout fundamentální půvab strojů, jejich řemeslnou dokonalost, krásu, jednoduchost a fascinující fungování.“ 

Netradičně pojatá kabina se třemi sedadly a volantem uprostřed (podobnou známe třeba z McLarenu F1) je očesaná od všeho elektronického balastu. K řízení přece člověk nepotřebuje nic víc než volant, pedály a pár analogových budíků. A prasoměr (pokud náhodou víte, jaký údaj měří ukazatel označený prasetem, prozraďte nám to v komentářích, díky). Aby se řidič mohl občas pokochat pohledem na pracující součástky zavěšení kol, je kabina opatřena dvěma malými okénky po stranách pedálů. 

O pohonné jednotce jsme se mnoho nedozvěděli. Z obrázků se zdá, že půjde o čtyřválec doplněný elektromotorem, tedy běžný hybrid, který Toyota montuje například do Priusu. Po detailních informacích na toto téma asi netřeba pátrat, jelikož sériové výroby se svérázné vozidlo těžko dočká. Můžeme jen doufat, že si ho nějaký režisér vyhlédne do postapokalyptického velkofilmu a setkáme se s ním alespoň v kině. 

Kikai v japonštině znamená stroj. Pro našince to zní trochu legračně, ale méno v Toyotě nemohli vybrat lépe. Na rozdíll od ostatních tokijských konceptů Kikai není budoár, elektronická laboratoř ani gadget. Je to prostě stroj.