Top5: Zatracovaní hrdinové

Stejně jako jsou někteří chudáci odsouzeni za zločin, který nespáchali, jsou i některá dobrá auta neprávem odstrčena na okraj zájmu. V dnešní Top5 jsme se snažili najít právě takové vyvrhele, kteří se ničím neprovinili, avšak z nějakého důvodu jsou zatracováni či přehlíženi. Budete s námi souhlasit nebo jsme na toho nejnespravedlněji odstrčeného outsidera zapomněli?

BMW E46 Compact

Zeptáte-li se fanoušká BMW na nejošklivější auto jeho oblíbené značky, dozajista mnohokráte zazní slovo Compact. Dokonce i zarytí odpůrci pana Banglea, kterým jeho kontroverzní vozy lezou i ušima na chvilku upozadí svou nenávist a ukážou na skrčka. Těžko říct, co na přelomu tisíciletí vedlo BMW k tomu, aby schválilo designový návrh, jež vypadal jako kdyby jej vytvořilo taiwanské sdružení výrobců rikšů. Leč stalo se a Compact řady E46 si mohl vyvěsit parte ještě dřív, než se začal prodávat. Krom odpudivého vzhledu si s sebou E46 Compact nesl i stigma svého předchůdce – nemálo lidí si myslelo a myslí, že podobně jako E36 Compact je sestaven z dílů, které zbyly na skladě po předchozích generacích řady 3. Shrnuto – věc dobrá maximálně pro bývalou přítelkyni nebo někoho, kdo na BMW nemá a mermomocí jej musí mít.
Jenže kdo překousl tvary nafouklého žabáka, nalezl malý poklad na čtyřech kolech, obzvlášť pokud šlo o vrcholnou variantu 325ti. Podle mnohých je 325ti Compact jízdně nejlepší zástupce celé generace E46, pokud nepočítáme božské M. Na silnici Compact těží z nizké hmotnosti a nulových převisů. 190-ti koňové řadové šestce zase pomáhá stálý převod, jež je kratšá, než ten nalézající se ve všech estetičtějších karoseriích E46ky s touto motorizací. Nebýt závadného designu, dost možná by to 325ti dotáhl na malou legendu. Ale protože je škaredý, nikdo ho nechce a jeho ceny se drží při zemi…  Pakliže jste dosti odvážní a sháníte pocket rocket, 325ti Compact by na seznamu rozhodně neměl chybět.

-Vavris-

Porsche 924

Jestliže pověst Compactu zabil jeho vzhled, pověst Porsche 924 umřela vinou image a prestiže. Stačí aby vám někdo oznámil "Koupil jsem si Porsche." a jsem si jistý, že jen tato skoupá informace vám zvedne tep. Zároveň ale tipuji, že nic nevrátí tepovku na původní hodnotu tak rychle, jako trojčíslí "devět dva čtyři". Pro každého druhého pepika prostě 924 není Porsche, protože je to VW! Dokonce to má z Volkswagenu (Audi) i motor…  a ještě k tomu se ten motor dával do dodávky….   a navíc to je celé starý hranatý opdudivý vrak…   Zapomněl jsem na něco? :-)  Lidové kupé má vlastně dosti podobný osud jako novodobý mastodont Cayenne – pro ortodoxní fanoušky představuje zradu, pro samotné Porsche spásný model, bez kterého by 911 dost možná dále neexistovala. Přitom kdyby 924 nesla na kapotě znak nějaké více pelebejské značky (třeba právě Volkswagenu, kterým mělo původně být), stala by se pravděpodobně hrdinou doby. Jízdní vlastnosti těží z vyváženosti koncepce transaxle a byly špičkové (všechna transaxle Porsche jsou dodnes často zmiňována jako etalon ovladatelného auta) dvoulitrový čtyřválec je trvanlivost sama a díky sklopným zadním opěradlům 924 uspěje i při pokusu stěhovat lehce rozměrnější věci. Nezní vám to jako ukázkový příklad všestranného sportovního auta pro lid?
Dnes už 924 překonala nejtěžší období. Historie se nad ní smilovala a bývalí majitelé se rozpomínají a sdružují ve fankluby. Přesto je 924 v očích většiny pořád tím nejchudším Porsche, které kdy existovalo, a které vlastně ani Porsche nemělo být.

-Vavris-

Suzuki Kizashi

Při psaní tohoto odstavce přemýšlím, zda-li se jméno Suzuki Kizashi vůbec ještě někdy dostane někam do nadpisu nebo mu právě prokazuji poslední čest. Nyní jej ještě většina z vás pozná, vždyť se přestalo vyrábět teprve před měsícem, avšak do několika let na něj Evropa (a možná celý svět) dozajista zapomene. Těžko říct, jestli Kizashi více pohořelo kvůli konfiguraci (mohli jste si vybrat  cokoliv, pokud to byl 2,4 litrový atmosférický čtyřválec) nebo pozice značky Suzuki na trhu – typičtí zákazníci Suzuki nekupují klasický sedan střední třídy a kupci klasického sedanu střední třídy pro změnu nekupují u Suzuki. Teď už nám to může být stejně putna. Společně s Kizashi však odešel také jednoduchý sedan, který vnášel cosi "devadesátkové" radosti mezi usedlou garnituru, stál s ohledem na výbavu a prostornost málo, jízdně nabízel mnoho, a na který zněly jednohlasné pozitivní ódy napříč všemi redakcemi motoristických magazínů. Kizashi nebylo a ani nebude v pravém smyslu zatracováno, spíše jen v době turbodieselu upadlo v ignoraci kvůli marnému přesvědčování trhu, že spalovat naftu není nezbytnost…

-Vavris-

Ferrari 456 GT 

Luxusní čtyřsedadlová Ferrari to nikdy neměla jednoduché. Nejslavnější italská značka je holt značkou čistě sportovní, takže její fanoušci neradi vidí, když nosí vzpínajícího koníka na kapotě nějaký přešlechtěný gauč pro nezdravě mnoho osob. Vůbec první luxusní počin značky – model 400 – je často uváděn jako jedno z nejhorších Ferrari všech dob, protože byl pomalý, rozežraný, nespolehlivý a ke všemu měl příšernou automatickou převodovku. Právě na tento model navázala (i když s dlouhým odstupem) 456 a přestože její cena prudce klesala s každým metrem, kterým se vzdálila od rudého dealerství, myslíme si, že je přehlížena neprávem. Ferrari 456 bylo poháněno dvanáctiválcem 5,5 litru o výkonu 436 k a dokázalo vyvinout rychlost 302km/h, čímž se stalo nejrychlejším čtyřsedadlovým vozidlem světa a pokud byste v této rychlosti havarovali, měli jste téměř 100%ní jistotu, že vaše lebka bude roztříštěna pouze o tu nejjemnější kůži. 456 si prý navzdory hmotnosti 1,7 tuny a nemotornému předchůdci jednoznačně zaslouží označení sportovní GT i chováním podvozku v zatáčkách. A protože Ferrari 400 je nepřitažlivě hranaté, 612 Scaglietti přerostlé a s prasečíma očičkama a FF pro změnu až úchylně exotické, zaslouží si být 456 tím nejméně zatracovaným 2+2 Ferrari už jen z toho důvodu, že je prostě krásné.

PS: Věděli jste, že 456M bylo úplně poslední auto s mrkacími světly, které jste si mohli koupit?

-Vavris-

Chevrolet SS 

"SS? Co to je? Vždyť se to v Evropě prodává jako Malibu s nějakým 1,7 dieselem…" 

Tak Vavris okomentoval můj návrh zařadit na tento seznam tuhle "M5 od Chevroletu". A je nutno uznat, že při pohledu na obrázek mu to ani nemůžete vyčítat. Ono totiž SS opravdu vypadá jako jeho menší, nudný a nezajímavý bráška Malibu. Jenomže zdání klame.

Ve skutečnosti to především vůbec není Chevrolet. Z Detroitu pochází jen znáček a také nejlepší motor na světě – hliníkový osmiválec LS3 o objemu 6,2 litru a výkonu 420 koní. Zbytek je australský Holden Commodore, jen s volantem přesunutým na správnou stranu auta. SS tak následuje recept, který poprvé použil před zhruba 10 lety Pontiac GTO (Holden Monaro) a později čtyřdveřový Pontiac G8 (Commodore ve verzi s kratším rozvorem). Vrcholná verze G8 GXP byla ve své době označována za "nejbližší věc k E39 M5, kterou trh nabízel". A SS je vlastně to samé. Dostanete skvělý atmosférický osmiválec, manuální šestikvalt a nově také magnetorheologické tlumiče, které pro GM vyvinula firma Delphi a po Cadillaku je začalo používat i Ferrari nebo Audi.

Proč je opomíjený? Atmosférický osmiválec, skvělý podvozek, manuál, samosvor, něco mezi muscle carem a empětkou. To vypadá jako zaručený recept na miláčka davů. Jenomže vedení General Motors má neobyčejný talent zpackat marketing čehokoliv jen trochu "mimo mainstream", takže o tomhle autě skoro nikdo neví ani v domovské americe. Ani sám výrobce si navíc očividně není úplně jistý, na jaké zákazníky by vlastně měl cílit, takže raději necílí nikam.

Ve výsledku to trochu působí jako by někdo v GM schválil tohle auto proti vůli někoho jiného a jeho marketing byl následně cvičením na téma "a teď vám ukážu, že to je od začátku blbost". Také se jich za uplynulý rok v Americe prodalo jen něco přes dva tisíce. Takže jestli ho chcete, raději si pospěšte. Nebudou.

-BobAsh-

Kandidát pod čarou – Toyota MR2 W30

Poslední generace MR2 je zářným příkladem toho, jak těžké je konkurovat Miatě. Či spíše, jak těžké je žít v jejím stínu. MR2 W30 je vskutku povedený sportovní roadster. Je mrštný, zábavný, dobře ovladatelný, tak akorát rychlý a je za rozumnou cenu. Supersportovní feeling s motorem za zády pak vypadá jako třešnička na dortu, při které plebejská Miata musí blednout závistí. Tak proč MR2 skoro nikdo nechce? Protože dělá všechno o malinký kousíček hůř. Převodovka – moc dobrá, ale Miata má lepší, servis – levný, ale Miata má levnější, podvozek -  vytříbený, avšak Miata je pro cílovou skupinu lépe ovladatelná…  Přičtěte k tomu nulovou praktičnost (Dokonce i Opel Speedster má více odkládacích či zavazadlových schránek než MR2) a servis motoru občas připomínající opravu lodi v lahvi a důvody proč dát přednost MR2 oproti MX-5 mizí jako pára nad hrncem. Přestože má pověst ostřejšího z obou roadsterů, je nevděčné býti MR2…

-Vavris-

Napadá vás nějaké další auto, na které se neprávem zapomíná? Napište nám do komentářů!