Toyota MR2

K pořízení první generace středomotorové Toyoty je potřeba značná dávka punku a neznalost francouzského jazyka. Co že to plácám? MR2 se ve francouzštině foneticky vysloví jako "merde". Překlad daného výrazu už nechám na vás, ale tipuji že do značné míry bude vyjadřovat názor 99,9% populace na MR2 v průměrném stavu. Jo a něco k tomu punku. Je opravdu pořádný punk chtít věc s designem exteriéru, jež zapadl kdesi do estetické mezery a nedisponuje ani nadčasovou elegancí, ani youngtimerovskou líbivou patinou, s interiérem, jež má tvary jako z pera návrháře pro unifikovaný svazácký kredenc a s motorem, který bude po čtvrtstletí pravděpodobně utahaný jako důlní kůň po rekordu. MR2 asi není přitažlivá na první, druhý ani třetí pohled. Je třeba se k ní po kousíčkách propracovat – spojujícím slůvkem budiž funkčnost. Vše je jí podřízeno. Až časem vám začne docházet, že klaustrofobický interiér zkrátka větší být nemusí, že točivá 1.6 původem z legendárních dvojčat AE86 Levin/Trueno umístěná uprostřed auta, je v dané cenové kategorii EPIC WIN, a že raritní vzhled je zcela irelevantní, protože v tomhle autě jde především o nízkou hmotnost a vyvážení.
Před mnoha lety jsem se s AW11 krátce setkal. Byla lehce utýraná, docela pomalá, ale tryskalo z ní tolik řidičskosti a purismu, že ho člověk pomalu ani nestačil vstřebávat. Řadička velikosti joysticku, volant bez posilovače, a pod pravou nohou instantní spínač masáže zad reagující se spontánností možnou jen před zavedením EURO norem. U MR2 AW11 je třeba počítat, že kousky za rozumnou cenu nebudou v nikterak excelentním stavu, naopak pravděpodobně budou s velkým nájezdem a několika výstavními místy koroze. Jenže mít  v garáži po pár letech postupné obnovy něco tak funkčního a neobvyklého, jako vypiplanou MR2, stojí dle mého názoru i za více peněz, než za kolik jde MR2 pořídit.