Grand Admiral Thrawn

Ten knír má odkazovat na Hammerhead Eagle i-Thrust?

On to taky je benzín.

Tenhle tablet je naštěstí jenom hnusnej. Aspoň ale nemezuje funkcionalitu ovládacích prvků, jak je v dnešní době u některých automobilek zvykem.

Takovej čínskej hnus ani zadarmo.

Takže tu máme uskákaný cukající čínský šunt s motorem 1.6, se spotřebou, jakou měla Tatra 87 skoro před 90 lety, za cenu výrazně přesahující BMW 5 a téměř atakující BMW 7. Nedovedu si úplně představit, že si to, kromě předsedů komunistických stran, v Evropě někdo koupí.

VK: Myslím, že vím, co přesně hledáš: https://www.cd.cz/default.htm

Tak když už jsou zase ta dvacátá léta, tak tomu automobilky přizpůsobují i design.

https://en.wikipedia.org/wiki/Renault_NN#/media/File:Renault_nn_1926_06011701.jpg

Ještě je 1.5 diesel, který začíná asi na 610k.

Že to designoval Kabaň je celkem zjevné, vzhledem k tomu, že to skoro ze všech směrů vypadá jako Kodiaq.

Pánové, díky za odpověď.

Díky za další zajímavý test. Rád bych se zeptal, jak si testovaný Lexus LS vede v porovnání s dříve testovanou Toyotou Century.

Ona ta Arkana zase tak úzká není. Se svými 182 cm je podobně široká jako Mercedes W211 (182.2 cm) a širší než třeba současná generace Hyundaie i30 (197.5 cm). Bohužel se jedná o další ukázku současného trendu, kdy se auta stavějí zvenku zbytečně rozměrná a zevnitř příliš stísněná.

Citroën 2CV

Asi to nebude vyložená tragédie, ale napadá mě minimálně 10 různých japonských a korejských aut, která budou fungovat lépe a zároveň jsou i levnější.

Díky za zajímavý test o zajímavém autě. Podle mě je to fascinující stroj, jehož úkolem není působit luxusně, ale luxusním být.

Po Zürichu je nejlepší jezdit na kole. Do práce jedu z kopce a občas jsem i rychlejší než auta. A když jedu z práce, tak to vezmu lesem a mám z toho příjemnou projížďku.

pracují levněji, ale vládne jim tam pevnou rukou XAEA12 Musk třetí a ten se netají svými plány na okupaci Země. Pokud se na něm staneme závislými, tak nás začne zneužívat, vydírat nás zastavením dodávek zboží a nakonec na nás i zaútočí."
A odpovědí bude něco jako:
"Ale okupace cizího území, to jsou praktiky 21. století. To už se přece v 22. stoietí stát nemůže."...

Líbí se mi fotografie číslo 17.

Ne.

Je to jedna z mých nejoblíbenějších scén v celé historii kinematografie, ale nemůžu si nevšimnout toho, jak tam James Bond projíždí malebnou alpskou krajinou a na navigaci mu to ukazuje, že je kousek od Ženevy.

Swift Sport se do limitu vejde s celkem slušnou rezervou. A mě náramně bavil i obyčejný Swift s 1.2 atmosférou, který se alespoň v ČR dá sehnat v podstatě za polovinu.

V podobné situaci bych si tu Mazdu nechal, vzhledem k tomu, že je v dobrém stavu, všechny vypsané požadavky splňuje a očividně vás jízda s ní baví a máte ji rádi. Nevidím důvod se takového auta zbavovat.

Jo, tohle se mi líbí. Je vidět, že tohle auto bylo vyvíjeno srdcem. Vím, že to tu už zaznělo, ale musím pochválit ten interiér.

Problém je v tom, že kompetentní člověk se snáze dostane do vedení firmy, kde je potřeba něco smysluplného vybudovat a prorazit s tím na trhu, než do vedení státu, kam jsou často voleni hlasití, ale zato velmi neschopní jedinci. Kromě toho, že ti nejkompetentnější stejně sedí na univerzitách a věnují se tomu výzkumu. A ano, lidé dělají ekonomicky nesmyslná rozhodnutí, ale stále je bezpečnější, když tu máme třeba deset firem, kde když se polovina z nich rozhodne špatně, tak tu stále je někdo, kdo jde správným směrem, než když je tu jeden stát, který když rozhodne špatně, tak jde vše do kytek. Pak jsou tu systematické chyby, jako byl právě přesun výroby do ČLR, ale na tom se podílely jak státy, tak soukromé firmy, ve vedení států se nikdo prozřetelný neobjevil a aby se to začalo obracet, tak bylo nutné nejdřív padnout na hubu.

Výhoda kapitalizmu je v tom, že má největší korelaci mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. A souhlasím, že nějaká forma řízení státu je potřeba k tomu, aby pomáhala vykrýt oblasti, kde jsou tyto zájmy korelovány méně. Tudíž jsem pro to, aby bylo z veřejných peněz dotováno třeba zdravotnictví, školství, nebo třeba právě ten základní výzkum. Protože si dokážu představit, že zatímco třeba základní výzkum v informatice by klidně mohly financovat technologické firmy, které na něm mají ekonomické zájmy, tak třeba výzkum hnízdění ptáků nikdo ze svého financovat nebude, protože to už lukrativní není.

A co se týče vlivu státu na ekonomický sektor, tak může být v určitých situacích smysluplné řízení ve formě identifikace několika odvětví, která mohou být lukrativní a jejich ovládnutí posune stát na vedoucí pozici oproti jiným státům. Pak může stát investovat do jejich výzkumu a podporovat firmy, které se rozhodnou dělat totéž. Ale je nutné to dělat moudře a opatrně, jinak to vede k solárním baronům a dotacím na linky na toustový chléb. Rozumnou formu řížení si představuji nějak takto: https://www.kurzy.cz/zpravy/616924-francie-chysta-investice-do-prelomovych-technologii/ Naopak řízení ve formě "Tady máte inferiorní produkt bez použitelné infrastruktury (tedy elektromobil) a za deset let si nekoupíte nic jiného, bez ohledu na to, jestli se ho do té doby podaří vyvinout do prakticky použitelné podoby a bez ohledu na to, zda vám pro něj postavíme infrastrukturu, na které jsme btw. ještě nezačali pracovat a místo toho vám vypneme zdroje energie, které jsou sice ekologické, ale my je nemáme rádi." je jen cesta ke zkáze.

MBMB: I soukromé firmy mají zájem na základním výzkumu, protože správného majitele firmy zajímá i to, co bude za 100 let, a to i přesto, že bude už pravděpodobně mrtvý. A to proto, že v tu dobu budou ve vedení firmy třeba jeho pravnuci a stávající majitel má zájem na tom, aby se jim dobře dařilo a aby nesli jeho odkaz i po jeho smrti. Firmy, které se o budoucnost nezajímají, dříve či později zkrachují. Proto také není základní výzkum financován výhradně z veřejných, ale i ze soukromých peněz. U každého výzkumného projektu jsou ale potřeba hlavně vědci, kteří jsou zapálení pro výzkum a mají dobré nápady, Jinak tomu nepomůže ani 50 % státního rozpočtu.

riderhenry: Nikde jsem nepsal, že by o tom měli rozhodovat centrální plánovači. I soukromé firmy si dovedou spočítat, že je to pro ně vysoce lukrativní byznys a budou do toho investovat.

Problém s elektřinou můžeme vyřešit použitím jaderné energie. Ztráty při unikání by bylo možné zmírnit minimalizací času mezi výrobou a spotřebou vodíku, tedy by bylo dobré, aby byla produkce decentralizovaná. Popřípadě můžeme vodík využít jako mezistupeň pro výrobu syntetických paliv, která tolik neunikají. Ztráty při výrobě, stlačování a v palivových článcích tam vždy nějaké budou, ale myslím si, že bude možné je snížit na únosné hodnoty postupným vývojem, ke kterému dojde tak jako tak, protože letadla nebo třeba náklaďáky na baterky jezdit nebudou, takže bude ekonomicky výhodné do toho investovat.

riderhenry: Taky nesouhlasím s nucenou elektrifikací osobní dopravy, obzvlášť pokud je vedená tak nekoncepčně, jak se o to dnes snaží Brusel, kde se obávám, že výsledkem bude jen přesunutí problému ze spalovacích motorů do uhelných elektráren. Ale pokud chceme být za 80 let technologicky dále, tak je podle mě dobré už dnes uvažovat o jednotlivých cestách budoucího vývoje a začít investovat do různých energetických odvětví jako jsou malé sériově vyráběné jaderné reaktory, produkce vodíku pomocí elektrolýzy, produkce syntetických paliv, lepší baterie, fotovoltaika, palivové články, efektivnější vodiče atd. Protože dnes jsou ty technologie v zárodečném stádiu a nedokážeme odhadnout, která metoda má nejlepší potenciál ke zlepšování. Až budou tyto technologie, nebo aspoň některé z nich, v použitelném stavu, tak se může rozhodovat o tom, jaká kombinace bude nejefektivnější, začne se stavět infrastruktura (jen to může trvat třeba 20 let) a pak se to teprve může masově rozšířit.

HeavySmoker: Je pravda, že jádro by mohlo být v případě lodí lepší řešení. Odpadá nutnost konvertovat energii do vodíku, ten skladovat a pak ho zase konvertovat zpět do elektrické energie, díky čemuž bude celý proces efektivnější. Při tom všem by mělo i chlazení být jednodušší než na souši.

riderhenry: V průběhu 21. století se klidně objedeme s ropou, ale ta nám jednou dojde a pak budeme mít dvě možnosti, buď nalezneme zdroj na ropě nezávislý, nebo se vrátíme zpět do 18. století.

rock: Mám na mysli hlavně dobu na konci tohoto století a ještě později. Do té doby se to buď vyřeší, nebo se ten vodík bude používat jako mezistupeň pro výrobu syntetických paliv, kde už by problém s únikem paliva být neměl.

Skoro se divím, že autor nezmínil, že Toyota i dnes vyvíjí motor využívající spalování vodíku. https://global.toyota/en/newsroom/corporate/35209996.html

V budoucnosti bude potřeba celkem velké množství vodíku, protože pokud chceme bezemisní dálkovou nákladní dopravu nezávislou na ropě (to nejsou jen náklaďáky, ale i lodě a letadla), tak nám v podstatě ani nic jiného nezbývá, protože instalace beterií by znemožnila jakoukoliv praktickou využítelnost. Prakticky jediná alternativa je používat syntetická paliva, ale mezičlánkem v jejich produkci je zase vodík. Takže v budoucnosti téměř jistě dojde ke zvýšení objemů a efektivity produkce vodíku.

A tudíž nebude důvod, proč to ten vodík nelít i do osobáků. Ono teda většina aut asi budou elektromobily s malou baterkou asi na 100 km a s palivovým článkem, který bude prakticky fungovat jako range extender, čímž se umožní delší dojezd bez nutnosti instalace baterií o hmotnosti menšího automobilu, které by stejně zůstaly většinu času nevyužity. Při krátké cestě třeba do práce budou lidé nabíjet normálně ze sítě a kdo bude chtít jet někam dál tak do toho "naleje" vodík.

A tyhle motory na spalování vodíku asi nebudou úplně mainstreamovou záležitostí, ale stále je tu možnost využití v automobilových závodech a taky pro budoucí petrolheady (možná spíš hydrogenheady ?), kteří budou mít zábavnější alternativu k palivovým článkům. Protože proč to nedělat když toho vodíku bude všude dost.

Ne, vyrábět auta v ČLR rozdodně není v pohodě. To, že jsme dopustili monopolizaci některých strategických odvětví do rukou totalitní a komunistické země byla největší chyba západní civilizace v posledních dekádách a dnes se nám to vrací v podobě nedostatku zboží a masivní inflace. Dnes už je snad naprosto zjevné, že je nutné tento trend zvrátit a ne v něm pokračovat. A co se týče těch surovin, pracovní síly a energie, tak na to nejde reagovat jinak než takto:

Tady se úplně nabízí srovnání s úspěšnými projekty lidových aut, jako je Citroën 2CV, Fiat 500, či třeba Mini. Tam se totiž primárně řešilo to, aby to auto bylo použitelné a dobře fungovalo, a to hlavně v zemi původu, třeba CItroën 2CV měl převézt sedláky po poli rychlostí 60 km/h s pytlem brambor a platem vajec a žádné vejce se nemělo rozbít. A s ohledem na tyto požadavky se pak minimalizovala cena. Myslím si, že i ten náklaďák Tata Ace byl vyvíjen podobným způsobem. U Taty Nano bohužel postupovali přesně opačně, tedy zafixovali cenu a pak se snažili tuto cenu podlézt a reálná použitelnost byla až druhořadá.

Původní Thema. Ta, co je na fotce 20.

Chochin: To, co jsi viděl, byla vesnice vybudovaná na počest křižníku Potěmkin, oni totiž soudruzi cizincům nic jiného ani neukazují. A co se týče toho autonomního vozidla, tak Tesla vydala první verzi Autopilotu už v roce 2014 a první pokusy na západě probíhaly už v 90. letech.

Podle mě je přechod na elektromobilitu pro ekologii de facto irelevantní, protože emise z osobní automobilové dopravy tvoří jen marginální část emisí CO2, těžba materiálu pro baterie je celkem svinstvo, jak bylo popsáno v článku a navíc mohou být elektromobily jen tak čisté, jak jsou čisté zdroje elektrické energie. Jsou tu mnohem důležitější problémy, které je potřeba vyřešit pro dosažení ekologické budoucnosti Jsou to ovšem záležitosti, které nejsou tolik viditelné, takže je progresivní levicoví rádobyekologové tolik neprotlačují. Mezi tyto patří například samotná čistota a stabilita zdrojů elektrické energie, nehospodárné zemědělství vedoucí k likvidaci půdy a k deforestaci, zbytečně velká vzdálenost mezi místem produkce a místem prodeje zboží (třeba některá elektronika obepluje mezi vytěžením a prodejem koncovému spotřebiteli planetu klidně dvakrát), či nízká kvalita zboží nutící k vyšší těžbě a produkci zboží.

Ona ta budoucnost možná nebude až tak černá: https://www.novinky.cz/auto/clanek/mazda-chce-udajne-vodik-spalovat-ne-z-nej-vyrabet-elektrinu-40369297

Možná, že redakce vyslovuje Hyundai jako "hjondé", pak by střední rod dával i smysl.

Situace, že by nám zakázali řídit auta a zároveň bychom byli zodpovědní za jejich provoz je logický paradox, protože bychom se tím stali zodpovědnými za něco, co ani nemůžeme ovlivnit. Nemyslím si ale, že by v nejbližsí době došlo k vývoji natolik pokročilého systému autonomního řízení, že by kvůli němu někdo reálně zakazoval řízení.

Už 90. letech se podařilo vyvinout systém, který dokázal jezdit autonomně 95 % času, k čemuž stačily z dnešního pohledu poměrně jednoduché algoritmy počítačového vidění. Průlom nastal v posledních deseti letech, kdy se podařilo vylepšit neuronové sítě natolik, že byly schopny řešit úlohy, které byly do té doby považovány za velmi složité, jako je například detekce objektů v obrazech. S použitím neuronových sítí se pak podařilo vyvinout systémy autonomního řízení, které jsou schopné řídit samy dejme tomu nějakých 98-99 % běžných situací. Ještě může dojít k nějakému mírnému zlepšení, ale plné autonomie se podle mě jen tak nedočkáme, protože na silnici bude vždy docházet k nějakým novým a nečekaným situacím, k jejichž řešení je potřeba skutečná inteligence a ne jen klasifikátor, byť velmi pokročilý, který byl naučen jen na dosud viděných datech. Pořád se totiž na silnici budou vyskytovat cyklisté, chodci, uzavírky a kdoví co ještě. Tedy pro prvních 95 % stačil celkem jednoduchý algoritmus, pro další 4 % je potřeba algoritmus složitější, ale pro to poslední, nejsložitější, procento bychom potřebovali obecnou umělou inteligenci, což je systém, od jehož vývoje jsme zaprvé ještě velmi daleko a zadruhé bychom jeho spuštěním riskovali vzpouru strojů.

Co si představit dokážu celkem brzy, je autonomní řízení v nějakém kontrolovaném prostředí, třeba na dálnici. Třeba u kamionů by se to dalo zkombinovat s trolejovým vedením. To by mohlo v praxi vypadat tak, že po dálnici pojede kamion na elektřinu z trolejí a bude řízen autonomně a třeba pojede v nějakém vlaku bezdrátově komunikujících kamionů. Když pak bude kamion sjíždět z dálnice, tak převezme řízení (nebo alespoň nějakou formu kontroly nad vozidlem) řidič, naběhne motor , trolejový sběrač se spustí a kamion dojede na místo určení.

Pochtli: Tohle umí ta chřipka: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/covid-muze-vest-k-priznakum-podobnym-alzheimerove-nemoci-varuji-vedci-172084

Zajímavé je, že krátce před parlamentními volbami vyjde na serveru vlastněném agentem Burešem článek, který popisuje poměrně děsivé návrhy a končí větou "Návrhy současně ukazují, čeho se také můžeme dočkat, pokud by u nás získaly větší vliv takto zaměřené strany se silnými vazbami na Brusel a tamní ekologické organizace."

bitner: Tam, odkud pocházím, což je pravděpodobně podobně chudý venkov, je to po Fabii 1 a Octavii 1 (což je v podstatě totéž) třetí nejčastější vozidlo.

Teď jsem na to koukal a ten Golf IV na tom s tou protikorozní ochranou fakt není tak dobře, jak jsem myslel. Nicméně, na ulici před barákem teď parkuje pěkný Golf IV VR6, který vypadá, jako by vyjel z autosalonu, tak jsem se trochu nechal unést. Ono taky kdo vám dneska do kompaktu dá šestiválec.