načítám data...

Za volantem: Mini 1.3 Mark VI

Je to kus automobilové historie, duch pokroku a taky ratlík lačnící po zatáčkách...

zobrazit celou galeriiHistorie, Recenze & testy: Za volantem: Mini 1.3 Mark VI

Je příběhem geniální konstrukce realizované během velmi krátké doby a patří mezi auta, která nejvíce ovlivnila automobilismus jako celek. Už během prvních let výroby se navíc stalo popkulturním symbolem. To všechno je Mini! Nebo Seven nebo Mini-Minor nebo Elf… Zkrátka to legendární vozítko, které se za svůj více než 40-ti letý život stihlo vyrábět v několika zemích napříč kontinenty a prodávalo se jako Austin, Morris, Rover, Riley, Wolseley nebo prostě Mini, přestože za jeho vývojem stojí společnost BMC. A krom toho také stihlo několikrát absolutně vyhrát Rally Monte Carlo (mnohem výkonnější konkurenci navzdory) a objevit se v celé řadě filmů a seriálů. Životopis dítka Sira Aleca Issigonise je prostě velice košatý. A já se díky čtenáři Martinovi konečně poprvé dostal za jeho volant.

Zářivě tyrkysové auto spatřilo světlo světa až v roce 1996 a patří tak do předposledního “faceliftu”, kterého se původní Mini dočkalo a bývá označován jako Mark VI. Od původního návrhu se toho ale vlastně příliš nezměnilo. Dokonce i motor BMC-A série o objemu 1275 cm3 je velice podobný původní jednotce z roku 1964, největším rozdílem je, že karburátor SU byl nahrazen jednobodovým vstřikováním a jednotkou Rover MEMS.

Příchod k původnímu Mini vás vždycky rozesměje. I kdyby vám rostla osmička, pes pochcal nejdražší boty a žena oznámila, že se spletla a chce žít se sousedkou, budete se muset smát. To auto je jednoduše vtipně miniaturní! Máte pocit, že ho můžete vzít a odnést pod paží. Rám dveří obejmete dlaní jako prsty dětské ruky, střecha vám končí někde pod prsama. A typické sváry táhnoucí se u sloupků A a C jsou tak roztomilé, stejně jako rozměry 12” disků v typickém designu Minilite (a to první Mini jezdily dokonce na 10” kolech). Co mě však překvapilo nejvíce, je velice nízká světlost. Mezi spodkem auta a asfaltem se nenalézá zrovna velká rezerva místa pro případ, že by se na silnici vyskytnul větší hrbol. Tím hůř, že ženijní oddíl pod předním nárazníkem tvoří olejová vana – mimochodem obsahující společnou náplň pro motor i převodovku, neboť pohonná jednotka umístěná vpředu napříč byla konstruována jako monoblok. Což mě přivádí k dalšímu zajímavému poznatku. Nebývá obvyklé, že by se tak malý řadový čtyřválec nemohl vejít do motorového prostoru, krátký pohled pod kapotu však ukazuje, že pro servis Mini by se nejlépe hodil gynekolog…  korejský…  v dětském věku… Pro tak miniaturní vozítko je i jedna-trojka velký motor.

Tak jo, jdu nastupovat. Nikdy jsem v té věci neseděl a z gagů s mistrem Beanem si živě vybavuji, že uvnitř to určitě bude továrna na kyfózu – viděli jste snad, že by se v tom někdy Rowan nehrbil? Jak liché byly moje předpoklady. Se standardní výškou 1,8 metru mám nad hlavou pořád ještě pár centimetrů k dobru a sedím vlastně docela normálně. Kupodivu se s majitelem ani moc nebijeme v oblasti ramen, přestože má miník mezi nejširšími body karoserie jen 1397 mm. Byli to borci. Jen místa v podélném směru tady chybí. Nohu si můžete natáhanout…   …pokud si ji předtím amputujete pod kolenem. Ale to proto, že za vás by se s trochou uskromnění mohly posadit ještě děti. Wow. Dá se v tom cestovat zcela důstojně a přitom to má jen 3 metry a váží 685 kilo. Původní Mark I s nejmenšími osmsetpadesátkami pod kapotou přitom na váze ukázaly ještě o stovku kilogramů méně. Vevnitř vládne minimalismus. Volant, budíky, páčka stěračů a blinkrů, topení, nashledanou. Titěrné páčky za volantem mi připomněly rodinný Wartburg 353. A pak jsou tady typická specifika. Velmi strmý sklon čelního skla a naopak sloupek řízení, který s palubní deskou svírá spíše “autobusový” úhel, takže nepatřičný způsob držení, kdy jste na volantu zavěšení oběma rukama jako lidoop v blízkosti polohy pravé poledne, je v tomto případě docela příjemnou možností jak kormidlo nepodporované žádným posilovačem, uchopit.

Jízda ale samozřejmě nemá s autobusem společného vůbec nic. Legendy praví cosi o motokárách, neskutečné stáčivosti a agilitě. No, jakože… Asi jo. :-) Upřímně řečeno jsem se po dobu projížďky nesnažil napodobovat Paddyho Hopkirka, ale celou dobu jel více méně na pohodu. Přesto jsem zaznamenal několik podivuhodných věcí. Tou nejpodstatnější asi je až iluzionistická schopnost Mini nechat mizet zatáčky. Vážně. Prostě najednou na cestě nejsou. Pokud si trochu nadsadím, tak celková délka, šířka a rozvor jsou natolik titěrné, že to, co se vám v obyčejném autě zdá jako poměrně znatelný oblouk s jasně definovaným průjezdem, se v Mini stává jen jakousi lehce ohnutou rovinkou, kterou lze projet asi 40 různými způsoby včetně toho, že celou zatáčku překonáte s autem obráceným na štorc.

Navzdory tomu, že je motor umístěný úplně vepředu, dokáže Mini zatáčet s minimální setrvačností a zvládá poslouchat velice prudké pokyny, aniž by vůbec kviklo pneumatikou. Opět, wow. Tohle vážně připomíná motokáru. Stejně jako odpružení, které vrací kola do původní polohy velmi rychle. Mini nemá klasické pružiny, jejich funkci zastávají jednoduché pryžové kužely s velmi rychlou progresivitou. Takže zatímco drobné výmoly Mini překoná elegatně, na těch větších už se musíte připravit na trochu poskakování.

Malý motůrek pod kapotou se má čile k světu. Přestože disponuje skromnými 53 koni a auto bylo obtěžkáno živou zátěží okolo 200 kilo, působí čiperně a navíc má ten správný záporácký chraplák. Žádné strhující výlety na konec otáčkoměru ale nečekejte, nejlépe se cítí ve středních otáčkách. Specifická je i převodovka. Zapomeňte na nějakou středovou polohu řadící páky, jakou znáte z běžných aut. V Mini je páka s dlouhým bidlem buď vlevo, nebo vpravo, takže z dvojky na trojku musíte řadit, jako byste v běžném autě řadili z dvojky na pětku. Chce to chvilku zvyku, ale pak už tam budete smrkat rychlosti jedna, dvě… No a ten největší bonus? Rychlosti kolem 100 km/h jsou naplněny adrenalinem podobně, jako v moderních hot hatchích jízda dvojnásobnou rychlostí.

Jízda v Mini je specifická. Nedá se k ničemu běžnému přirovnat. V autíčku vás obklopí duch geniality, jehož výsledkem bylo nejen levné a na minimálním půdorysu prostorné vozítko, ale také velice schopný sportovní nástroj. Tohle se povede jen pár krát za historii. A vlastně bych zapomněl, v Mini se na vás budou smát lidi. Hrozně moc a odevšad. Původní Mini je jednoznačně dobrý recept jak si přinést spoustu milé radosti do života.

Technické údaje

Motor: zážehový řadový čtyřválec 1 275 cm³
Výkon: 53 koní (39 kW) v 5 000 ot./min
Točivý moment: 92 Nm v 2 600 ot./min
Převodovka: čtyřstupňová manuální
Maximální rychlost: 143 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 13,8 s 
Pohotovostní hmotnost: 685 kg 
Cena na trhu (Rover Mini 1.3 Mark VI): cca 100 – 250.000 Kč
 

 


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

krab
06. srpna 2019, 12:26
4

Moc pěkný počtení! A parádní Mini.
Jsou prostě auta, která bychom si my nadšenci fakt jednou v životě měli aspoň projet ne-li koupit. A původní Mini je rozhodně jedním z nich.

reagovat
BigBen
06. srpna 2019, 19:29
1

Přesně! Už nějakou dobu přemýšlím, že potřebuju i Classic Mini :-)

Pólin
06. srpna 2019, 13:18
0

Test hodný autíčkáře....fakt parádní auto. Kolega s jedním jezdí a zaujala mě jedna věc, kterou zmínil: prý když pomine tu genialitu celé koncepce pohonu a vůbec celého auta, tak je na tom autě hromada konstrukčních nedostatků. Jsou tam věci, které jsou navrženy zbytečně složitě a třeba i těžko opravitelné. Co si vybavím, tak třeba spojení mezi klikovou hřídelí a spojkou je přes nějaký konus nasazovaný za tepla. Tenhle spoj se prý docela standardně "vyčvachtá" a motor pak není spojený se spojkou. Pak to jde opravit dost těžko a nebo opačně, pokud to člověk potřebuje rozebrat, tak se s tím domluví tak možná s autogenem:) A přitom normálně se v 50. letech na podobné spoje dával tisíci hran. To je jen jeden příklad co jsem si zapamatoval, ale to auto je prý tak stavěné celé... a samozřejmě k tomu dodává obligátní hlášku: "To není rozbité, to je Britské":)

reagovat
bitner
06. srpna 2019, 13:24
0

Oni se dost casto ridili motem: Pokud to jde udelat sloziteji, udelejme to tak!

krab
06. srpna 2019, 14:04
0

Největší tragédie u těch Mini je rez. Ty sváry karoserie prostě nebyly ošetřený skoro nijak a taky ta část co nese zadní nápravu, to všechno brzo hnije. Ale v tý době to tak bylo skoro u všeho...

Miníky tady u nás opravuje a renovuje nějaký Tomáš Ubl, ten by o tom asi uměl vyprávět celé legendy.

Ale nic naplat - Mini je prostě boží autíčko :)

Beny
06. srpna 2019, 15:27
1

Pěkné, až se mi z toho trochu postesklo. Měl jsem totiž před lety příležitost se svézt, ale neklaplo to kvůli tomu že nohy jsem měl pod tím volantem naskládaný tak, že šlapat pedály bylo prakticky nemožný. Škoda. Mám sice skoro dva metry, ale NA Miata je proti tomuhle obrovská. :-D

reagovat
Skipper
06. srpna 2019, 20:14
1

Krásné auto, gratulace majiteli!

reagovat
Ronin
07. srpna 2019, 14:29
1

Perfektné vozítko,mal by som si ho tiež niekedy poriadiť,náhodou presne včera som slintal nad jednou špičkovou ponukou,za 3000€€ vo FR v ľahkom športovom tuningu,kožennom interiéri a tmavo modrej.Peklo (alebo raj? ) na kolesách :) Človek si asi ani nevie predstaviť ako jazdí auto,dokým si nesadne do niečoho podobne lightweight.Otec mal v Midgete tento motor,len ešte s jedným karburátorom navyše,takže skoro 100koní,so závodným výfukom ho zastavovali zelený,len aby sa na to mohli pozrieť. :D

reagovat
krab
07. srpna 2019, 16:11
1

Já měl předloni vybraný jedno z roku 96 myslím, british racing green, prodával starší pán, hezký origo stav, málo zrezlé za hezké peníze. Už jsem se na něj hrozně těšil a v den domluvený prohlídky mi napsal, že ho prodal někomu jinýmu... To jsem byl naštvanej. Ale on teda nějak prostě mi zapomněl v prvním hovoru říct tenkrát, že zkrátka už nejsem první zájemce, který volal...

A od tý doby jsem zas nápad na klassik Mini uložil ke spánku. Třeba někdy se povede....

ToMyx
08. srpna 2019, 13:05
0

Moc hezky se to četlo! U "pes pochcal nejdražší boty" jsem se fakt bavil :-)
Miník je asi jediné auto, které je tak malinké a přitom bez estrogenu, krásný kousek, gratulace majiteli!
Někdy bych se chtěl alespoň posadit na spolujezdce a nasát tu atmosféru...

reagovat
Mi
Mini Savage
11. srpna 2019, 22:13
0

Ano, tuhle 1,3 v červené barvě jsem měl vyhlédnutou kdysi za 68 tis. Bohužel, bazarista neprodal. Tak mám aspoň new mini. BMW z Oxfordu. A jízda stojí za to, to mi věřte! Prostě Auto. Žádné šikmoočko a stále poctivě udělané. Vůbec mi nevadí, že mě předjíždějí litrové oktávky s tříhrnkem, Když jim to dělá dobře, proč ne, že?

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Volkswagen Scirocco R packet 2009
Volkswagen Scirocco R packet

2009 rok výroby
160 koní výkon
1 390 ccm objem

Volkswagen Golf Variant 1.9TDI  2008
Volkswagen Golf Variant 1.9TDI

2008 rok výroby
105 koní výkon
1 900 ccm objem

Ford Ranchero  1972
Ford Ranchero

1972 rok výroby
270 koní výkon
5 000 ccm objem

Chevrolet Camaro  1976
Chevrolet Camaro

1976 rok výroby
250 koní výkon
5 000 ccm objem

Dodge Charger 2.7i V6 /// rok 2006 2006
Dodge Charger 2.7i V6 /// rok 2006

2006 rok výroby
190 koní výkon
2 700 ccm objem