Z virtuality do reality I.

Ahoj všem čtenářům, kteří se proklikali až sem na můj blog.

Jelikož jsem na gymplu a obecně v celém mém vzdělávacím období nesnášel češtinu, slohovkám a esejím jsem se vyhýbal jak čert kříži, je samozřejmě logické si založit vlastní blog, kde bych měl něco psát. Jenže když já jsem teď v situaci, o které bych se chtěl podělit s podobně naladěnými lidmi a myslím si, že takových je tady většina.

Nebudu to prodlužovat. Už odmala si prostě hraju s auty a s příchodem původních počítačů jsem začal pařit, kromě Pac-mana i závodní prvotiny. Snad první, co jsem hrál, byla hra “The Cycles” a dodnes si tu melodii pamatuju. No pokračovalo to dál přes většinu dílů Need for Speed (ne, ty poslední arkádovky už nehraju) a podobné závodní hry, které se daly hrát na šipkách. Postupem času u NFS Underground 2 (s tou pěknou brunetkou) jsem si říkal, že by to třeba nebylo špatné na volantu. 

Inu neváhal jsem a koupil jakýsi nic moc volant, ale už měl Force feedback. Rázem i to NFSU2 dostalo nový rozměr. A tím to všechno začalo. S volantem to šlo líp, a proto jsem začal zkoušet i lepší simulátory. GTR, GTR2, rFactor, F1 Challenge 2002, další F1 a podobně. Následovalo pořízení PS2 a Gran Turismo 4. Pecka! I na tom gamepadu to šlo hrát. Jenže pak přišla VŠ, na noťasu se moc hrát nedalo a já do té doby nikdy neměl herní PC. Vždy to byly jen spíše “kancelářské PC” s nějakou grafickou kartou. Ale tehdá to stačilo. 

Pořídil jsem Xbox 360, začínal jsem na Forze 3 a koupil jsem k tomu i volant, pak vyšlo dlouho očekávané F1 2010 od codemasters. Psal se rok 2009 a ještě dotehdy jsem hrál převážně sám. Ale jednou, bylo to o Velikonocích, byl Xbox live na víkend zdarma a tak jsem skočil online a zajel pár závodů. No, nebudu skromný. Dával jsem jim čouda. Jenže jsem byl zděšen kvalitou a úrovní závodění na veřejných lobby a řekl jsem si, že zkusím něco pohledat, nejakou ligu. Koupil jsem Gold účet a po chvílích hledání na Youtube jsem viděl krásný sestřih celé sezóny. Krásné předjíždění, respekt na trati, žádné destruction derby, jen fair play závodění. Paráda, přihlásil jsem se do ligy ApexOnlineRacing (tedhy ještě ApexRacingLeague), která byla postavena převážně v UK. Během roku jsem se vypracoval až do té nejvyšší ligy v F1 hrách. Po pár sezónách jsem přesedlal na Project CARS a auta kategorie GT3. Opět jsem jezdil v nejvyšší lize, tentokrát už na svém vlastním herním PC s výbavou v podobě Logitech G27. Spojka navíc a řadící páka byla pro mě novinka, takže trénovat podřazování a meziplyny chtělo čas, stejně jako 900 stupňů rotace. Do toho jsem prokládál i Dirt Rally a to je zas trochu jiný styl jízdy, tam jsem vypiloval meziplyny. A driftování, to jsem se učil snad nejdéle. Driftovat na nic moc volantu, který má 180 stupňů otáčení je pohoda a ještě k tomu, že třeba Forza Motorsport je taková napůl simulace a napůl arkáda. Tam jde driftovat i s gamepadem. Ale takové Assetto Corsa, to už je daleko vyšší třída.  

Svou virtuální kariéru jsem natáčel i na YT. Zde je odkaz na můj kanál, některá videa mám i s vlastním komentářem v angličtině, můžete mrknout. Je tam většina závodů, ale udjel jsem jich mnohonásobně více. Pak už PC nezvládal nahrávání a hraní zárověň.

https://www.youtube.com/user/M4ZZY

“Závodně online” už skoro rok nejezdím z jediného důvodu, narodil se mi kluk. A ono závodit online tak, abyste byli konkurenceschopní, to vyžaduje trénink, znalost nastavení vozu a i samotný závod sežere čas. A nechat svou ženu, ať se stará sama, když já jedu nebo trénuju mi nepřišlo fér a ani jsem nechtěl. Jezdím si jen tak pro radost, sem tam s bratrancem po síti. Pořídil jsem si lepší techniku v podobě Thrustmaster T300RS a triple screen (3 monitory). Opět je to posun dopředu. 

Asi je patrné, že závoďáky miluju a v dnešní době je možné se stát závodníkem aspoň virtuálně. Pořád ale mám to nutkání si to, co umím ve virtuálním prostředí, ověřit v reálu. Zatím mám zkušenosti na klasických půjčovnách motokár. Nicméně to jsou káry většinou nic moc, okruhy jsou v parkovacích domech a když se zadaří, tak někde venku na plácku. Jenže nedávno jsem objevil Steelring v Třinci, relativně nový okruh s FIA homologací a motokárami Honda 390. Max rychlost až 90km/h, okruh 1.3 km dlouhý. No co bych to byl za autofanatika, abych to nejel zkusit. Ještěže mám stejně smýšlejícího bratrance a našli jsme dalších 10 lidí k tomu. Měli jsme informaci, že “ti druzí” se motají kolem aut a motorek, že i závodí a podobně. Dostal jsem nerva, že asi budeme poslední a že nám teda dají na prdel. Nene. Na prdel dostali oni. S bratrancem jsem si vyměňovali nejrychlejší kolo za kolem a byla to naprostá paráda. Konečně motokáry, za kterými stojí jet v mém případě 250 km tam a 250 km zpět (Jihlava – Třinec). 

Jenže pořád to je jen motokára a není to ostrý závod a pořádný okruh. A jelikož jsem letos završil 30 let, bylo na čase prásknout do stolu a zkusit se nějakým způsobem dostat do opravdového závoďáku. Náhodou jsem na netu našel tým, který jezdí amatérské závody Makpak Endurance - Radicalteam sídlící v Praze, který dává smrtelníkům a nadšencům do závodění bez miliónů na kontě šanci usednout do jejich závoďáků. Nabízejí buď testovací jízdy s instruktorem na okruhu v Mostě nebo hodinu jízdy s instruktorem přímo v samotném závodě. Radicalteam má k dispozici (jak už název napovídá) 2x Radical SR4, dále jeden Nissan 350Z, BMW 130i, BMW e92 325i a 2x E36 325i (specifikace “A a “B” ). V E92 a E36 spec “B” jsou určeny pro nováčky s instruktorem. 

Tak kuřna sem to kupil ne, tu hodinu v tym závodě. Díky mojí ženě, protože to mám jako narozeninový dar a myslím si, že na něj jen tak nezapomenu. Jedu už tento čtvrtek, 6.9.2018 v závodě 6h Le Most. Jezdí se dále Brno a Slovakiaring. Usednu do BMW E36 specifikace “B” (to modré). Má to závodní podvozek, nějakých 200 kobyl, samosvor, semislicky a je vykuchané, takže váží asi 900kg. Myslím, že převodovka a spojka je seriová. Jesti vás zajímá cena, tak je to 15 000 Kč za hodinu v závodě, což je podle mě hodně slušné. Vedle bude sedět instruktor, který mě bude hlídat a dávat rady, jak jet.

 Už teď se na to klepu a doufám, že to, co umím za volantem u PC, dokážu nějakým způsobem replikovat na dráze v reálu. Třeba meziplyny heel-and-toe, toho se trochu bojím. Já pevně věřím, že to nějak dám. Na Autodromu v Mostě jsem nikdy nebyl, ale v Assetto Corsa je dobré to, že je možné stahovat různé mody a tím pádem se našel nějaký dobrák, který vymodeloval okruh v Mostě. Osedlal jsem tedy E30 M3, která se nejvíce blíží specifikaci právě té E36 325i a aspoň takto jsem si trať najel. Vědět, kam jedu, je polovina úspěchu. 

Tímto bych uzavřel první kapitolu a až budu mít po závodě, hodím tu do druhé části své pocity, dojmy a případné průjmy, mám v plánu něco natočit, možná vlog, ale je otázka, jak to dopadne. Každopádně určitě budu mít onboard, který je v ceně. 

Drž mi palce, čtenáři!

PS: Hned v úvodu jsem psal, že to nebudu prodlužovat. Nechal jsem se trochu unést, tak díky, že jste dočetli až sem :D Budu rád za případné komentáře.

Odkaz na webovky Radicalteamu:

http://radicalteam.cz/