načítám data...

Revoluční elektromobil revoluci nezpůsobil. Funguje však zcela uspokojivě

11. dubna 2022, 08:12 Lukáš Naske Recenze & testy

Volkswagen ID.3 měl být nový Brouk. Měl zcela nahradit legendární Golf. Nepovedlo se ani jedno, špatné auto to však není.

zobrazit celou galeriiFoto:   D&H foto

Pamatujete si ještě všechna pompézní prohlášení, se kterými VW představoval svůj nový revoluční vůz – ID.3? Mělo se jednat o auto, které bude symbolizovat celou novou éru osobní dopravy. Vůz, který všechny přivede na elektrická auta. Vůz, který nahradí to nejautovatější auto – Volkswagen Golf – a bude dokonce i za podobnou cenu. První sliby byly dokonce do 30 tisíc € …

Pak ale přišla noční můra – máte rozjetou reklamu, lidé o vašem voze mluví, zajímají se, a finální produkt nikde. Problém nastal především s nefungujícím informačním systémem a uvedení se tak několikrát odložilo. ID.3 nakonec s velkým zpožděním k prodejcům přijíždí, ale to „haló“ okolo už nějak opadlo.

Auto samotné plní většinu z toho, co značka z Wolfsburgu slíbila. Je opravdu revoluční. Jako první přineslo elektrickou platformu MEB, kterou po něm využívají i ostatní elektromobily koncernu – Škoda Enyaq, VW ID.4 nebo třeba Cupra Born. Díky tomu, že je ID.3 od začátku konstruované pouze jako elektromobil, nabízí na svou délku (426 cm) překvapivě mnoho prostoru. Taky se vrací do doby legendárního Brouka a motor vzadu pohání zadní kola. Zkrátka proti Golfu je všechno jinak.

Foto: D&H foto

Začněme designem. Přední denní svícení a nárazník s úsměvem (černá část pro nasávání vzduchu) by podle Volkswagenu měly ID.3 dávat lidskou tvář. Tím si úplně jistý nejsem, ale pravda je, že předek je zcela specifický a s jinými automobily si jakékoli ID nespletete. Přední i zadní převisy jsou minimální a aerodynamická dvacetipalcová kola se nacházejí v rozích karoserie. Krátká kapota sklonem navazuje na čelní sklo a celé auto je taková bublina. Na zádi zaujme možná černě lakované víko zavazadelníku, ale jinak je ID.3 bez nějakých výrazných designových výkřiků. Je to zkrátka klasický Volkswagen – jednoduchý design, který ale moc rychle nestárne a je nekonfliktní. Přesto je znát, že se designéři odvázali o něco víc, než je u nich obvyklé, a snažili se elektromobil lehce odlišit. Po chvilce zvykání musím říct, že se mi nakonec i docela líbí.

Uvnitř přichází doba dotyková. Moc jsem se snažil najít nějaká fyzická tlačítka, a nakonec jsou tam přesně tři – dvě ovládají okna (i ty zadní, přes dotykové tlačítko REAR) a to třetí slouží pro nouzové volání systémem OnCall. Vše ostatní se ovládá dotykově. Panel pro ovládání světel mi dotykový nevadí, stejně jsem na něj celý týden nesáhl. Ale třeba u tak důležitého bezpečnostního tlačítka, jako je ovládání varovných blinkrů, bych mechanickou odezvu ocenil. Dotykové osvětlení interiéru nakonec i potěší, alespoň se nemusím strefovat do malých čudlíků u stropu a stačí sáhnout na celé světlo. Pak už tu zbývají jen čtyři symboly pod centrálním displejem infotainmentu, které slouží jako zkratky pro nejpoužívanější funkce a to je vše. Ještě stále se považuju za mladého člověka a pokrok mám rád. Dotyková tlačítka mi v zásadě nevadí, ale nemohli nechat alespoň plošku na zapínání vyhřívaní sedaček? Takhle je nutné vždy čekat na start celého systému, který trvá někdy i pár desítek sekund.

Foto: D&H foto

Kabina se mi tvarově líbí, materiály však mohly být určitě zvoleny lépe. Vršek palubní desky oživuje světlejší měkčený panel, ale jinak jsou všechny plasty tvrdé. Obzvlášť by chtělo něco udělat s dveřními výplněmi, které mi přišly vzhledově až příliš levné. Co je ale potřeba hodně pochválit, jsou sedadla ergoActive. Jsou opravdu perfektní, tak akorát tvrdá, s velmi širokým opěradlem i podporou ramen, potažená alcantarou, s možností prodloužení sedáku a vybavená masážní funkcí. I když je masáž jednoduchá, je opravdu příjemná, skoro bych se až těšil na čas strávený na nabíječce.

A jak je to s prostorností? Volkswagen původně sliboval, že na půdorysu Golfu dostaneme prostornost Passatu. Překvapivě to není zas tak daleko od pravdy. Kola posunutá do rohů karoserie dovolují natáhnout rozvor až na 277 cm, což je o skoro 15! cm víc, než u posledního Golfa a za Passatem zaostává jen o 2 cm.  Jako ve střední třídě to stále není, ale proti Golfu je nárůst slušný. 4 cestující (testované provedení bylo čtyřmístné, ale je možné objednat i pětimístnou verzi) si tak rozhodně nemají na co stěžovat. Kufr už opravdu odpovídá spíše jen Golfu.

Foto: D&H foto

Celkově se ale v kabině cítím (asi hlavně díky sedačkám) velmi dobře. Centrální displej má výborné zobrazení a stejně tak i ten před řidičem (zdravím majitele BMW i3). Možná se VW v interiéru chtěl absencí ovládacích prvků trochu inspirovat v Tesle Model 3. Ale to, že je před volantem alespoň malý displej s rychlostí, navigací a adaptivním tempomatem, velmi pomáhá. Výborný je také obrovský head-up displej, který na silnici promítá i zvětšující se šipku navigace. Možná by stálo za to tak velkou plochu využít i jinak. A jako poslední skvělou vychytávku zmíním adaptivní tempomat, který spolupracuje i s navigací a rychlostními limity. Pokud je zapnutý, tak před zatáčkou nebo obcí plynule zpomalí a pak se hezky vrátí na povolený limit. Že takové „řízení“ není hodné Autíčkáře? Ale vždyť i my strávíme většinu přesunů v nekonečných kolonách po nezajímavých silnicích, tak proč si tuhle otravnou část neudělat lehčí? Obzvlášť pokud je stále možnost všechny pomocníky vypnout. Škoda jen, že se opravdu striktně drží limitů a na některých úsecích při 50 nebo 90 km/h zkrátka brzdíte provoz. Kéž by se mu dala nastavit třeba tolerance + 10 %. To už bych byl asi pirát silnic.

Pojďme už raději nastartovat. Jak na to? Stačí se posadit do auta a šlápnout na brzdu. To je vše. Celé auto se zapne a jen čeká, jestli voličem pod volantem zvolíte směr vpřed nebo vzad. Vypnutí auta probíhá obdobně. Stačí stisknout P a z auta zkrátka odejít. Jednodušeji to snad nejde. Rozjezd i jízda jsou pak, podle očekávání, naprosto tiché a plynulé. Jak také jinak u elektromobilu. Testovaný ID.3 PRO S má jeden synchronní elektromotor s permanentními magnety na zadní nápravě. I s periferiemi váží 90 kg a samozřejmě pohání zadní kola. Maximální výkon je 150 kW a točivý moment 310 newtonmetrů. Největší dostupná baterie má využitelnou kapacitu 77 kWh a normovaný dojezd podle WLTP činí 548 km, ve městě dokonce 717 km!

Foto: D&H foto

Rozjezd z místa je víc než svižný, ale některé elektromobily umějí to úvodní „cuknutí“ ještě lepší. Přesto rozhodně vždy budete z křižovatky odjíždět první a žádná mezera při popojíždění v kolonách nebude moc malá. Dech autu nedochází ani nad okreskovým limitem a lehký „kopanec“ auto umí až tak do 120 km/h. I nad dálničním limitem ale ID slušně reaguje na sešlápnutí „plynu“ a zastaví ho omezovač ve 160 km/h. 

Naladění podvozku je více na komfort a ani dvacetipalcová kola s pneu 215/45, kterých jsem se trochu bál, nedělají na dírách vůbec žádný problém. Jejich design budí trochu kontroverze, ale můžete zvolit jiná kola, která začínají na 18 palcích. Trochu zamrzí, že není možné jakkoli omezit protiprokluz nebo stabilizaci. Zadní pohon by mohl být pak ještě zábavnější. Takhle umí ID.3 protočit kola jen při větším rejdu a elektronika stejně vše hned utne. I tak je ale jízda s ID.3 nečekaně zábavná. Ano, je to zas těžký elektromobil (lehce přes 1900 kg), ale jako u všech je většina váhy soustředěna nízko a mezi koly, takže auto sedí na silnici tak, jak to z běžných spalovacích aut moc neznáme. Na limitu je znát bezpečné naladění a předek se vždycky začne hrnout dřív, ale pokud má řidič trochu hlavu, dokáže uspokojit toho Autíčkáře uvnitř. Navíc výborné odhlučnění a vlastně absence jakéhokoli zvuku skvěle maskuje rychlost, takže překračování limitů se děje samo a překvapivě často.

Foto: D&H foto

A co dobíjení a slibovaný dojezd? Nabíjet auto umí až výkonem 125 kW DC nebo 11 kW AC, což je dnes takový lepší standard. Spotřebu jako u všech elektromobilů nejvíce ovlivňuje venkovní teplota. Auto jsem si vyzvedával v krásný teplý slunečný den a cesta včetně dálnic spotřebovala kolem 18 kWh/100 km a asi by se dalo dostat i o kousek níž. V tu chvíli je reálný dojezd dost přes 400 kilometrů, a to už je poměrně dost. Další dny ale přišlo prudké ochlazení a teploty padaly přes noc pod nulu. I přes tepelné čerpadlo ve výbavě ale spotřeba na kratších trasách vyskočila někam k 25 kWh, a to není málo. Na delší trase by to pravděpodobně bylo o něco málo lepší, ale s dojezdem přes 300 km bych určitě nepočítal. Přesto mi hodnoty přijdou víc než slušné a úplně mizí jakýkoli strach z padajícího dojezdu. Tomu strašně pomáhá i dobře nastavený ukazatel dojezdu, na který se dá vždy spolehnout. Za to další palec nahoru.

Nakonec jsem si zas nechal cenu. Vzpomínáte na prohlášení Volkswagenu před uvedením vozu, které jsem uvedl v úvodu? ID.3 měl stát jako naftový Golf. Ještě nedávno to vypadalo jako nesmysl. Všichni jsme asi naivně čekali, že se elektromobily zlevní. Jenže se tohoto cíle dá bohužel dosáhnout i opačně – zkrátka zdražením spalovacích verzí.

ID.3 začíná na milionu za verze, které momentálně nejsou dostupné. Reálně si auto můžete odvézt za necelých 1,2 milionu a testovaná verze s největší baterií a napěchovaná výbavou stojí jeden a půl milionu. Naftový Golf s automatem momentálně začíná pod 800 tisíci, ale při dorovnání výbavy se přes milion přehoupne taky. A plně vybavená verze GTD s podobným výkonem se koukne až někam k 1,4 milionu. To nám ty ceny u Volkswagenu rostou, co? A nejen u něj …

Foto: D&H foto

Závěr

Podle mě to Volkswagen zase dokázal. ID.3 se může stát měřítkem elektromobilů pro nižší střední třídu, se kterým se bude každý poměřovat. Je to takový zlatý standard a dobré auto, které v ničem nepropadá. Prostě Brouk nebo Golf, ale pro dobu elektrickou. Není tu všechno správně, třeba kvalita materiálů v interiéru by se měla rozhodně zlepšit a dotykové ovládání zašlo možná až příliš daleko. Ale jinak tu žádné vážné přešlapy nejsou. Baterie je velká, výkon slušný, spotřeba většinu času taky. Jediné s čím mám dost problém, je zas cena. Když se kouknu na ceník o třídu většího Ioniqa 5 nebo Kia EV6, kteří prý fungují také skvěle, tak by to měl ID.3 těžké…

 

Technické údaje

Motor: elektromotor na zadní nápravě
Výkon: 150 kW (204 koní)
Točivý moment: 310 Nm 
Převodovka: ne 
Maximální rychlost: 160 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 7,3 s 
Pohotovostní hmotnost: 1850 kg 
Dojezd kombinovaný udávaný / v testu: 548 / 430 km
Cena testované verze (PRO S 77 kWh, 150 kW + většina příplatků): 1 467 100,- Kč


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Pajinex
13. dubna 2022, 21:48
1

Měl jsem možnost před cca rokem zřejmě slabší verzi a tristní kvalitu interiéru včetně základních sedaček v souvislosti s požadovaným obolusem snad ani nemá cenu šířeji komentovat. Stejně jako otravnou elektroniku. Ale připomněl jsem si časy trávené v dobách studií na perónech, kdy ty žluté věci na převoz bagáže zněly hodně podobně, jen neměly volant..

reagovat


Poslední komentáře