Volkswagen Arteon 2.0 BiTDI: Uhlazený elegán

Stíny podzemních garáží proříznou ostré paprsky LED světlometů a štíhlá, elegantní silueta se prosmýkne mezi zaparkovanými vozy. Mine řadu Volkswagenů Polo obchodních zástupců, zatočí kolem shluku Golfů, kterými jezdí nižší management a skoro pohrdavě projede okolo několika zaparkovaných Passatů. Těmi jezdí střední management. Nakonec dojede k nejlepšímu parkovacímu místu přímo u výtahu a s dokonalou přesností zacouvá přímo mezi vyznačené čáry. Ze dveří se vysune noha v elegantní italské polobotce té právě nejpopulárnější značky, následovaná zbytkem postavy v precizně padnoucím, dokonale úhledném šedivém obleku, stejném jako v posledním katalogu. Řidič se podívá na chytré hodinky, strčí do kapsy iPhone, vytáhne z kufru kufrřík Samsonite a pevným krokem odkráčí k výtahu. Hlouček utrápeně vyhlížejících postav na cestě od svých Golfů na něj vrhne částečně obdivný a částečně nenávistný pohled. Uživatel Arteonu právě dorazil do práce.

Bývaly doby, kdy automobily značky Volkswagen skutečně ztělesňovaly název svého výrobce. Ať už šlo o Brouk či Mikrobus, původní Volkswagen nebo první Passat, byla to sice kvalitně vyrobená, ale dostupná a navýsost rozumná a praktická auta. Jen těžko jste mohli čekat, že Volkswagenem někoho zapůsobíte nebo ho dokonce ohromíte. Auta z Wolfsburgu se kupovala čistě jen rozumem, bez náznaku touhy či nadšení a rozhodně bez ambicí okouzlovat okolí vzhledem a prestiží.

Ale od té doby ušel Volkswagen dlouhou cestu. Za posledních pár dekád si vytvořil image “dostupného luxusu” – aut, která jsou především precizně zpracovaná a působivě kvalitní, byť zároveň stále kladou na první místo praktičnost a skvěle promyšlené uživatelské prostředí, díky kterému se v každém z nich cítíte jako doma už od prvních minut. Ale evropským zákazníkům, kteří zvolna přejímají vzorce chování těch amerických, už to tak docela nestačí. Chtějí od svého auta víc než jen precizně funkční řešení své mobility. Chtějí auto, které vyjádří jejich osobnost, nebo přinejmenším jejich společenské postavení.

A protože se ve stejné době podařilo koncernové značce Audi dostat ze “skoroluxusní” kategorie na pevné postavení mezi velkými jmény jako je Mercedes-Benz nebo BMW, vznikl prostor pro Volkswagen, který bude ztělesňovat prestiž. Jedním z prvních počinů na tomto poli byl model Phaeton, který ale mířil poněkud jiným směrem, než zákazníci značky vyžadovali. Za cenu zhruba odpovídající Audi A8 jste totiž dostali auto, které sice v mnoha ohledech převyšovalo konkurenci, ale také vypadalo na první pohled jako přerostlý Passat. To bylo sice skvělé, pokud jste chtěli jezdit superluxusní limuzínou a nebudit dojem, že máte drahé auto, ale ukázalo se, že zákazníci chtějí spíše opak.

Sdílení technologií mezi značkami koncernu přispělo k tomu, že pokud opravdu chcete, můžete si objednat Passat (nebo dokonce i Golf, jak dokazuje “milionový exemplář”, který jsme nedávno testovali), který “umí” téměř všechno, co dražší a luxusnější Audi. Ale má to jednu vadu. Koupíte si sice auto s výkonným motorem, moderní automatickou převodovkou, adaptivním podvozkem, LED světlomety, digitální palubní deskou, armádou asistentů a bezpečnostních systémů nebo kteroukoliv z plejády dalších technologií, ale na první pohled je to pořád Passat. Běžný kolemjdoucí ho nejspíš nerozezná od služebního vozu vašeho souseda, který má pod kapotou naftovou šestnáctistovku a mezi sedačkami řadící páku manuální převodovky.

To leckomu nevadí – nebo to dokonce může být příjemné a mít své výhody. Jenomže vy jste právě dosáhli pracovního úspěchu a dostali se na vyšší pozici s lepším služebním vozem. Nebo se vám podařilo vydělat hodně peněz a rozhodli jste se za to odměnit. Ale když nahradíte chudší Passat jeho “našlápnutou” verzí, nikdo to pravděpodobně nepozná. A vy chcete, abyste ze svého auta měli radost nejen když ho řídíte, ale i když vidíte obdivné pohledy ostatních. Nebo když od něj odcházíte na parkovišti a zálibně se ohlédnete.

Arteon sice můžete cynicky považovat za pouhého přejmenovaného nástupce Passatu CC, ale výše zmíněnou touhu naplňuje naprosto perfektně. Jakkoliv má s koncernovým sourozencem obrovské množství společných prvků, na pohled byste nejspíše vůbec neřekli, že to je vlastně přepracovaný Passat. Je dlouhý, nízký a elegantně štíhlý. Zvláště působivě vypadá ve žlutozlaté metalíze Kurkuma, kterou nejspíše znáte z reklam a billboardů, ale i v šedé metalíze Mangan našeho testovaného exempláře je nepřehlédnutelný – a možná o to víc elegantní. Ať si vyberete Arteon v jakékoliv barvě, nejspíš se na něj budete zálibně ohlížet ještě dlouho.

Svůj podíl na tom má nejen nižší silueta a propracovaný design, který maskuje příbuznost s nudnějším sourozencem, ale také prodloužený rozvor. Ten je téměř totožný se Škodou Superb, kterou Arteon připomíná i další změnou nejen oproti Passatu, ale i oproti svému předchůdci CC – totiž výklopnou zádí. Vlastně by se tak dalo skoro říct, že to není tak docela “placatý Passat” jako spíše “prémiovější Superb”. O hodně prémiovější, nutno poznamenat.

S vlajkovou lodí z Boleslavi má společné jak dobré vlastnosti, tak i přinejmenším jednu nevýhodu. Mezi nepopiratelné výhody patří obrovský prostor na zadních sedadlech, zejména pokud jde o nohy. Místo na hlavu už může být poněkud na hraně, pokud měříte hodně přes metr osmdesát, ale na nohy bude mít přebytek prostoru snad každý. Je to doopravdy k něčemu užitečné? Po pravdě, nejsem si tak docela jistý – mám podezření, že hlavním účelem prodlouženého rozvoru je zde to, aby Arteon působil štíhlejší a delší. Ale přinejmenším vám nebudou děti v sedačkách kopat do opěradel sedadla, protože na něj jednoduše nedosáhnou.

Druhou výhodou sdílenou se Superbem je skvělý přístup do obřího zavazadlového prostoru. Pokud náhodou nepotřebujete převážet sazenice, nesložený kočárek či jiné vysoké věci, je zkrátka nakládání věcí do liftbacku pohodlnější dokonce i ve srovnání s kombíkem, o malých přístupových otvorech moderních sedanů ani nemluvě. Oproti Passatu tak získáváte nejen působivější vzhled, ale překvapivě i nějakou tu praktičnost.

Ale je tu i již zmiňovaná nevýhoda – liftback má totiž sice oproti sedanu praktické výhody, ale také negativa. Obrovská díra v zadní části karoserie znamená menší tuhost, a kufr hůře oddělený od kabiny zase větší přenos hluku od zadní nápravy. Bez srovnání s Passatem si ale nejsem tak docela jist, jestli za poněkud vyšší valivý hluk a místy hrubší kvalitu jízdy může právě karoserie. Je tu totiž ještě jedno specifikum našeho kusu, které může mít dosti zásadní vliv – totiž krásná a neobyčejně působivá, ale také nesmyslně velká kola. 

Když si kupujete Arteon, je pro vás nejspíše vzhled jednou ze zásadních motivací. A pokud je pro vás důležitý vzhled, budete si chtít pořídit ta nejhezčí kola – přeci jen se říká, že “kola dělají auto” a Arteon na největších kolech vypadá vážně skvěle. Jenomže dvacítky s pneumatikami o profilovém čísle 35 nejsou, mírně řečeno, zrovna zárukou komfortu. Zvláště když k nim jako bonus dostanete o dva centimetry snížený podvozek.

Výsledkem je, že jízda je, zvláště na menších a ostřejších nerovnostech, poněkud tvrdá a auto zvláště v tvrdší části rozsahu nastavení tlumičů (DCC u Arteonu umožňuje namísto běžných tří režimů tuhosti plynulé nastavení ve více než deseti úrovních) reaguje na rázy ostrými otřesy. Problém přitom očividně není v podovzku samotném – měkčí úroveň je dostatečně poddajná k tomu, aby se auto na nerovnostech pohupovalo, ale skrze nízké bočnice pneumatik se do kabiny stále přenášejí rázy. Řešení? Vyberte si menší kola. Devatenáctky by měly být znatelně pohodlnější a přitom nebudou vypadat o tolik hůř.

Na menších kolech se Arteon nejspíš bude chovat stejně jako ostatní koncernové produkty na platformě MQB. Když zmizí ono občas nepříjemné drncání, zbude tradiční sebejistota, solidní přilnavost a precizní ovladatelnost, která vás ale nenutí k žádnému divokému dovádění. Řízení má stejně skvěle vyvážený odpor jako jiné Volkswageny a i celkový charakter nijak nevyčnívá. V zatáčkách se, jak je u dlouhého auta s motorem nad předními koly vcelku očekávatelné, projeví znatelná nedotáčivost, ale k tomu se musíte vydat poněkud za hranice společensky přijatelných rychlostí.

Zbývá tedy interiér. Dává Arteon svůj status vlajkové lodi značky najevo i v kabině? Připomíná vám, že jste si pořídili výjimečný model? Upřímně řečeno, ne tak docela. Poslední okamžik, kdy skutečně nemůžete zapomenout, do čeho nasedáte, nastane při zavírání dveří. Bezrámová okna jsou prostě cool a vždycky cool budou. Ale jakmile jsou dveře zavřené, připomíná vám rozdíl oproti Passatu vlastně jen nižší a rozmáchlejší linie stropu. Což není nijak propastný rozdíl. Samozřejmě tu jsou i detaily jako modernější radiomapa s dotykovým ovládáním na displeji místo tlačítek kolem něj (stejná, jakou známe z Golfu) nebo digitální palubní deska (kterou také známe z Golfu). Zbytek, včetně působivých mřížek ventilace protažených přes celou šířku palubní desky, je s Passatem víceméně identický – a můžeme téměř s jistotou očekávat, že zbytek dorazí při jeho faceliftu.

Verdikt

Typický zákazník značky Volkswagen chce od svého vozu stále to samé. Solidní zpracování, předvídatelný design i ergonomii a hlavně žádné výstřelky. Originalita nebo nedejbože extravagance totiž znamená, že by vás auto mohlo překvapit nebo dokonce naštvat. A to přeci nechcete, stejně jako nechcete výrazný charakter. To všechno Arteon perfektně splňuje, ale zároveň k tomu přidává oslnivý vzhled. Ještě po měsících nebo letech vlastnictví se po něm asi budete při odchodu ohlížet – a vaše okolí si nebude moci nevšimnout, že jste si koupili něco úplně jiného a zajímavějšího, než je “obyčejný” Passat. Přitom zůstane všechno tak, jak to máte rádi a jak to bylo u vašich předchozích Volkswagenů. Je to plnohodnotná konkurence pro luxusní značky? Pořád ne tak docela. Chybí tu vyvážení BMW, uhlazené motory Mercedesu či perfektní infotainment Audi, i když většinu věcí, kterou “umí” prémiové značky najdete v Arteonu taktéž. Pro Volkswagen je to rozhodně lepší krok do vyšších sfér než byl superluxusní, ale nenápadný Phaeton.

Technické údaje

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1 968 ccm
Výkon: 240 koní (176 kW) v 4 000 ot./min
Točivý moment: 500 Nm při 1 750 – 2 500 ot./min
Převodovka: sedmistupňová dvouspojková
Pohotovostní hmotnost: 1 828 kg 
Maximální rychlost: 245 km/h
0-100 km/h: 6,5 s 
Kombinovaná spotřeba (udávaná): 5,9 l/100 km
Základní cena (2.0 BiTDI 4Motion Elegance): 1 232 900,- Kč