Jedete-li na dovolenou autem, máte svobodu zastavit, kdykoliv chcete, a možnost zabalit si vše, co můžete potřebovat. Znamená to ale i stres, únavu a kolony. Dobré plánování vám ušetří čas i nervy v dopravních zácpách.
Jakou trasu zvollit a v jakou denní dobu vyrazit? To jsou hlavní otázky, které byste si měli položit při plánování cesty. Nejvíce lidí z Česka má každý rok namířeno k Jadranu, do Itálie, Polska, Rakouska, Slovinska, Maďarska, na Slovensko nebo dále na Balkán. Nejvytíženější pak bývají trasy směrem na Chorvatsko přes Rakousko, Slovinsko a Maďarsko, trasy do severní Itálie přes Rakousko a Brenner, ale také stále oblíbenější cesty k polskému Baltu. Komplikace přitom mohou začít už doma – na výjezdu z Prahy, na dálnici D1, u Brna, na D2 směrem na Bratislavu, na D5 směrem do Německa nebo na četných rozpracovaných úsecích dálniční sítě. „Češi nepojedou na dovolenou jednou trasou. Velkých proudů je několik, ale všechny mají jedno společné – kdo vyráží ve chvíli, kdy mají stejný nápad všichni, musí počítat s tím, že dovolená začne kolonou. Nejkratší trasa v navigaci nemusí být nejrychlejší a už vůbec ne nejpohodovější,“ říká Roman Budský, dopravní expert Platformy VIZE 0 .
Jaké země nejvíc táhnou
Největší proud dovolenkářů míří každoročně k Jadranu do Chorvatska. Řidiči ze středních Čech a z Prahy často pojedou přes Brno, Vídeň, Graz, Maribor a Záhřeb. Jižní a západní Čechy budou častěji volit trasu přes České Budějovice, Linz, Salzburg, Villach a Slovinsko. Moravané a Slezané mohou využít také tah přes Bratislavu a Maďarsko. Právě tyto trasy ale patří k nejkritičtějším. Provoz se v letní sezóně koncentruje u velkých měst, na dálničních křižovatkách, v tunelech, u mýtnic, na hraničních přechodech a v okolí turistických center. Typicky rizikové jsou odjezdy v pátek odpoledne a v sobotu dopoledne, kdy se dovolenkáři na silnicích potkávají s běžným víkendovým provozem, kamiony, stavebními pracemi i lokální dopravou.
Druhý významný směr představuje Itálie – severní Jadran, Benátsko, Bibione, Lignano, Garda, Jižní Tyrolsko nebo Ligurie. Tady čeští řidiči zase často narážejí na alpský provoz, tunely, placené úseky a velmi silnou dopravu v Rakousku, Německu a severní Itálii.
Stále výrazněji se prosazuje také směr do Polska – k Baltu, do Mazur, Tater nebo Krakova. Pro mnoho rodin jde o atraktivní alternativu k jihu Evropy. Ani zde však nelze spoléhat na to, že cesta bude klidnější. Zdržení mohou vznikat kolem velkých měst, na příjezdech k pobřeží, v turistických oblastech i na úsecích, kde české dálniční napojení na Polsko ještě není dokončené.
Mějte více možností
Největší chybou při plánování letní cesty je vyjíždět v pátek odpoledne nebo v sobotu brzy ráno s vírou, že „to nějak pojede”. Mnohem lepší je vyrazit mimo hlavní vlnu, například ve čtvrtek večer po krátkém odpočinku, v pátek velmi brzy ráno, v sobotu později odpoledne nebo ideálně od neděle do úterý. Noční jízda bývá sice rychlejší, ale má zase svá bezpečnostní rizika. Pokud vyrážíte po dlouhém pracovním dni, je noční přejezd spíš pozvánkou pro mikrospánek.
Řidič by zároveň neměl spoléhat jen na jednu navigaci a jedinou nejrychlejší trasu. U cest k Jadranu, do Itálie, Polska nebo přes Německo se situace může změnit během pár desítek minut. Před cestou je proto dobré zkontrolovat oficiální dopravní informace. „Předem si naplánujte, kudy pojedete, když se vyskytne problém, a ve kterém bodě se rozhodnete trasu změnit. Nerozhodujte se až v koloně před tunelem,“ říká Roman Budský.
Spousta zdržení navíc nevzniká kvůli nehodám, ale kvůli tomu, že lidé řeší dálniční známky a mýto na poslední chvíli během cesty. Rakousko, Slovinsko, Maďarsko i Slovensko mají elektronické známky, zatímco Chorvatsko a Itálie fungují převážně na mýtném. Pozor je třeba dát na speciální úseky, jako je slovinský tunel Karavanky, který je zpoplatněn zvlášť a není zahrnut do elektronické známky. U karavanů či jiných těžších vozidel je nutné ověřit správnou kategorii, protože chyba se v zahraničí může prodražit.
