načítám data...

Top 6 největších objevů automobilového světa

Historie nabízí celou řadu milníků, bodů zlomu. Kde nastaly ty zásadní změny na cestě od počátku motorismu k modernímu automobilu?

zobrazit celou galeriiTopX: Top 6 největších objevů automobilového světa

Svět automobilů se vyvíjí. Před týdnem jsme si na Autíčkáři povídali o americkém Cadillacu a o tom, čím vším přispěl k moderní podobě auta. Samozřejmě Cadillac nebyl zdaleka tím jediným výrobcem, který přišel se zásadními inovacemi. 

Samonosná karoserie

První z velkých kroků ve stavbě moderního auta je samonosná karoserie. Tady nedošlo k nějaké revoluci, přechod od tradiční konstrukce automobilu s karoserií posazenou na nosném rámu k moderní samonosné karoserii byl postupný a u terénních vozů někteří výrobci drží rám dodnes. Prvním vozem se samonosnou karoserií byla podle dostupných pramenů Lancia Lambda v roce 1922, od té doby postupně výrobci přecházeli k nové konstrukci, velké americké sedany se jí ale nedočkaly ani v devadesátých letech.

 A proč je samonosná karoserie takovým pokrokem? Narozdíl od klasického rámu je trojrozměrná a tedy dokáže lépe odolávat silám z různých směrů. Díky tomu, že jedna konstrukce slouží jako karoserie i rám, šetří se tu hmotnost a zlepšují jízdní vlastnosti. A v neposlední řadě tu máme bezpečnost – postavit ideální deformační zóny je snazší, pracujete-li s jednou 3D konstrukcí. 

Znamená to, že samonosná karoserie je ideální řešení? Není, i tady se najde několik nevýhod. Například zakázkové stavby od šikovných karosářů jsou pryč. Chcete si nechat postavit auto na míru na podvozku od některého renomovaného výrobce? Zapomeňte na to. I tak může vypadat daň za pokrok.

 

Aerodynamika

Je to logické a přitom je to taková drobnost. Tady trochu zkosit, tam uhladit hranu, tu změnit tvar. A přitom aerodynamika dokáže mít obrovský vliv na vlastnosti auta, na jeho dynamiku i komfort cestování. Dopad dynamiku je tu dokonce mnohem větší, než dnes hodně vyzdvihované snižování hmotnosti a dokonce často i než vyšší výkon motoru. To, jak auto proplouvá vzduchem, má vliv i na hlučnost auta a tedy i na komfort samotné cesty, v neposlední řadě potom znamená lepší spotřebu a tedy provozní náklady.

Že na tvaru záleží si motoristé začali všímat poměrně záhy. Když se ve skromných počátcích automobilismu pokoušeli postavit to nejrychlejší auto, brzy se ukázalo, že ten správný tvar je zásadní. Belgičan Camille Jenatzy se svým automobilem La Jamais Contente (v překladu Věčně nespokojený) dokázal pokořit stokilometrovou rychlost ještě v devatenáctém století (mimochodem – byl to elektromobil), když v roce 1899 dosáhl rychlosti 105 km/h. Už o pár let později (1906) padla i hranice 200 km/h, tentokrát v Americe a opět bez konvenčního spalovacího motoru, rekordní stroj měl parní motor. I tady hrála zásadní roli aerodynamika. Oba stroje se nechaly tvarově inspirovat námořními torpédy.

Od rekordních a závodních strojů se postupně zlepšování obtékání vzduchu šířilo i mezi obyčejná osobní auta, opět bychom našli průkopnické krůčky v konstrukční kanceláři Lancie, pozadu nezůstala ani naše kopřivnická Tatra. Důkazem fungování aerodynamiky potom byl přelomový Citroën DS, který si díky dobře zvládnuté práci s obtékáním vzduchu vystačil s nečekaně slabým motorem. 

Díky aerodynamice jsou dnešní auta tichá, úsporná i rychlá zároveň. A je to ta optimalizace, kterou mám rád. Ukazuje, že opravdu dobré auto nevzniká silou, ale s rozmyslem.

 

Bezpečnostní pás

Letos slaví automobilka Volvo výročí 60 let od chvíle, kdy do standardní výbavy všech svých modelů začlenila tříbodový bezpečnostní pás. A ještě v dobách, kdy jsem já byl kluk, mnoho řidičů pás nepoužívalo. Dnes je všechno jinak. Moderní auta vám bez pásu jízdu natolik znepříjemní, že vás nakonec donutí jej zapnout. Alfa Romeo dokonce odmítá sama povolit ruční brzdu, pokud není řidič řádně připoután. A je to tak správné. 

Bezpečnostní pás se o své místo v mém výčtu zasloužil jako takový průkopník bezpečnosti. Spolu s ním se historií automobilismu táhne linka opatření pro záchranu zdraví a života ve chvílích, kdy se nám na našich cestách přestane dařit a všechno se během okamžiku pokazí.

A právě to je chvíle, kdy oceníme snahu konstruktérů postavit auto nejen krásné, rychlé, prostorné nebo úsporné, ale také bezpečné. 

Ani bezpečnostní pás, ani airbagy, výztuhy či asistenty nejsou samospásná opatření, nehoda je i v dnešní době věc nebezpečná a nepříjemná, ale díky těmto vynálezům a díky neustálé snaze dělat auta bezpečnější se podařilo zachránit miliony životů

 

CAN sběrnice

Sběrnice CAN neboli CAN bus je jedním z nejdůležitějších kroků k modernímu automobilu. Že jsem se už definitivně zbláznil? Ale vůbec ne. Tady se skutečně otevřely do té doby nepředstavitelné možnosti.

Nejprve bychom si možná měli říci, co že to vlastně je. CAN (Controller Area Network) je datová sběrnice, taková informační síť natažená skrz celé auto. Poprvé se objevila v Mercedesu třídy S s označením W140, který možná znáte pod jeho přezdívkou Mamut. Konstruktéři z firmy Bosch tu řešili komplikovaný problém. Auto mělo tolik výbavy a vzájemně propojených systémů, že začalo být nemožné tak rozsáhlou kabeláž vůbec umístit dovnitř. A tak přišli s novým nápadem. Pomocí sítě kabelů a řídících jednotek dávají povely jednotlivým zařízením v autě. Už tu není tisícovka jednoduchých obvodů, ze souboru zařízení se stal jeden funkční propojený celek.

Jaké jsou výhody a dopady tohoto revolučního nápadu? Dalekosáhlé. Tak za prvé se tím snížil počet kabelů potřebných v každém autě. Ale především – věci spolu začaly konečně komunikovat. Auto ožilo. Zařadíte zpátečku a máte-li aktivované stěrače čelního skla, spustí se i zadní stěrač. Natočíte volant v nízké rychlosti, rozsvítí se příslušná mlhovka, aby vám přisvítila do křižovatky. Kolik kilometrů kabelů a jak složité obvody by jinak takové drobnosti potřebovaly k životu? Od dob Mercedesu W140 si však už můžeme auta naprogramovat relativně svobodně.

 

Radiomapa

Tedy říkám-li, že auta lze naprogramovat, myslím tím jejich konstruktéry, kteří mají díky sběrnici CAN volnější ruce. My uživatelé si nastavování auta užíváme až v posledních letech. A to díky radiomapám (nebo jak se říká jinde – infotainmentu). Radimapa je rozhraní, díky kterému konečně můžeme funkce auta personalizovat. Všechny ty nepřeberné možnosti, které nabízí CAN, teď konečně mohou mít někde klikátko, dají se zapnout a nastavit. A zdaleka tu nejde jen o rádio a mapu, máme tu jízdní režimy podvozku, nastavení odezvy plynu, nastavení světel, barev, zobrazovaných informací a miliony dalších možností.

Že jsou to jen hračičky? No vlastně ano, ale jsou překvapivě důležité. V minulosti, pokud se vám nelíbil přístrojový štít nebo chování některé věci v autě, měli jste (pokud jste odmítali propadnout peklu tuningu) jedinou možnost – koupit si jiný vůz. Ale dnes? Pár menu a podmenu a vše je nastavené tak, jak vy chcete. 

 

Hybrid

O poslední přelomový okamžik se postarala Toyota Prius, díky které dnešní článek uzavřeme tím, čím jsme začali – elektromotorem. Prius byl první masově vyráběný hybrid a dodnes patří Toyota ke špičce v tomto oboru. A zatímco nad elektromobily se stále vznáší celá řada otazníků, ke kterým nemáme uspokojivé odpovědi, hybridní technologie je již realitou naplno. Nabídka roste, roste i záběr pokrývaný hybridy, můžeme volit od drahých, avšak efektivních plug-in hybridů až po moderní a přitom racionální a méně komplikované mild-hybridy.

Zatímco doba, kdy elektromobily začnou z trhu vytlačovat auta se spalovacím motorem, je ještě velice vzdálená, doba, kdy hybridy vytlačí sice úsporné, avšak pro 21. století přecijen málo kultivované diesely, už dávno začala. Je to katastrofa? Je to konec světa, jak ho známe? Nemyslím si, právě naopak. Moderní hybrid dokáže skvěle kombinovat to dobré z obou světů a proto si myslím, že právě toto je ta cesta pro alespoň některá příští desetiletí.

 

To je mých šest nejdůležitějších objevů automobilismu. A jaké jsou to podle vás? Diskuse je vaše!

 


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Adam Forman
21. prosince 2019, 07:07
3

Držák na pití, HDM a tempomat. Jo a nejdůležitější objev vůbec: Čím větší motor a víc karburátorů, tím lepší auto...

reagovat
sumy
21. prosince 2019, 08:27
1

Sorry, zbláznil. Can bus je jen způsob jak z drobné závady vyrobit problém a celou opravu prodražit. Nejvetsi objev? Auta se diky tomu nestaly ani rychlejší.ani bezpecnejši, ani hezci. Navíc třeba popisovaná ficura se steraci byla i na civicu 7.g, kde o can busu nemůže být řeč. U mazdy 626, presknuty kabel od lambdy. Hm, zlaté OBD-odpojit konektor a jezdem. S can bus? Za mě je to přesně ten bod zlomu, kdy se mi auta přestávají líbit.

reagovat
Vapno92
21. prosince 2019, 09:30
1

No, ja sa zrovna zaoberám autoelektrikou a zrovna na autách s pičou na kapote. Takže počúvam. Rád sa nechám poučiť, v čom presne má auto s Can bus nevýhodu, ak sa vám presekne kábel od lambdy...

sumy
21. prosince 2019, 11:11
0

Osobne mam problem v tom, kdyz potrebuji autoelektrikare. Coz s Can busem potrebuji. Na normalni auta staci klasickej multimetr, v absolutni nouzi osciloskop, kdyz se nekde chova neco atypicky. Ale v 99 prpcentexh pripadu stacilo najit seklej kabel, zooxidovany konektor, vadnou civku. Pro mne can bus nepřináší žádnou výhodu. Pouze snizuje "blbuvzdornost" a opravitelnost auta. Ale to je jen muj nazor. Vlastne za 20 let a vic jak 1mio km jsem v žádném že svých aut neřešil žádný problém s elektřinou, který by našel vyřešit "u krajnice" za 10 minut.

sumy
21. prosince 2019, 08:59
2

A radiomapa: když se mi nelíbí pristrojovy štít, je to povětšinou kvůli vytrcenymu tabletu z tržnice, nebo omatlanym displejů. Podvozek si raději nastavím tripolohovym spínače během necelé 1s, než někde v menu nastavovat milion věcí, které mají dodat pocit změny, přitom ale povětšinou stejně člověk skončí u jednoho nastavení. No, asi jsem dnes vstal levou mnoho, ale radiomapa a can bus v autě doopravdy oželím.

reagovat
Vapno92
21. prosince 2019, 10:00
1

Celkom súhlas, až na infotaiment. Podľa mňa je to skorej symbol toho, že niekedy v roku 2015 dosiahol vývoj podvozkov, motorov a podstatných vecí také nejaké "plató" a vývoj sa aktuálne uberá smerom, ktorý postupne začlení auto do "Internet od things" čo je tiež slovné spojenie, ktoré Z DUŠE nenávidím.
S hybridom súhlasím. Ak by existovalo nejaké auto, ktoré dokáže krátke trasy po meste dajme tomu do 20km (summ) pokryť bez potreby akéhokoľvek štartovania motora, tak ho beriem.
Ak by sa tu objavil elektromobil, tak túto stránku už nikdy v živote neotvorím.
Čisto elektrický automobil sa už počiatkom 20. storočia ukázal ako slepá cesta vývoja.

reagovat
Ha
Habakukk
21. prosince 2019, 11:34
1

CAN sběrnice ze začali prosazovat v běžné produkci až kolem milénia tedy relativně nedávno a slouží především pro komunikaci mezi hlavními jednotkami. Jako nějakou prvku bych je nenazval je to je vývoj a zlevnění výrobku.

reagovat
Ha
Habakukk
21. prosince 2019, 11:35
1

To už by to mělo být spíše elektronické vstřikování nebo automatická převodovka.

ro
rock
21. prosince 2019, 11:55
9

Infotainment -tak jak se dneska prosazuje v nových autech- umí skvěle dvě věci:
- pomocí něj lze složitě ovládat věci, které se dříve ovládaly jednoduše dedikovaným tlačítkem
- pomocí něj lze složitě ovládat věci, které buď v autě dřív nebyly (a auto bylo postavené tak, aby je nepotřebovalo, takže vlastně nikomu moc nechyběly) anebo tam sice byly, ale byly nastavené tak, že je ovládat nebylo potřeba.

Infotainment naopak neumí udělat z ošklivého přístrojového štítu hezký. Umí jenom udělat z jedné omalovánky jinou. Ale -jak je hezky vidět na tom Mercedesu E300 z předevčerejška- je to pořád omalovánka jak z dětského autíčka na místě, kde kdysi bývaly seriózně vypadající budíky.

reagovat
krab
21. prosince 2019, 12:04
4

Top 6 největších objevů automobilového světa?
1. Když se lidi přesvědčili, že automobil není dílo ďáblovo - za to se zasloužila paní Berta Benzová ...
2. Když zkusili v Mercedesu namontovat Dieselův motor do osobního auta (sice to nám benzínovým hlavám nevoní, ale postupnej vývoj dieselů souvisí hodně z rozvojem osobní přepravy jako takový)
3. Když Norman Dewis v Jaguaru neúnavně testoval diskové brzdy od Dunlopu (a prosadili se do sériové výroby)
4. Jenatzy a proudnicová karoserie (s tím úplně souhlasím)
5. Použití turbodmychadla pro spalovací motor do automobilu ( to bych musel vygooglit kdy a kdo poprvý...)
6. Když z bran závodu AZNP vyjel zbrusu nový Favorit ( to je vtip pochopitelně...)

reagovat
Vapno92
21. prosince 2019, 12:39
3

Tak tak. Súhlas. Pôvodný zoznam ide skôr v kontexte chorej doby, hlavne tá "radiomapa" ...

je
jerry
21. prosince 2019, 12:25
4

Pneumatiky - nápad Dunlop a zdokonalení a uvedení do praxe Michelin.

reagovat
ransom
22. prosince 2019, 22:22
0

Hagusy. Kdo pamatuje trubkové zahrádky zaháknuté na lemu střechy, jistě bude souhlasit.
Bezdušové pneumatiky. V našich končinách je jako první měl myslím Trabant.
Samonavíjecí pásy.
Venkovní teploměr s výstrahou před námrazou.

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

GMC Vandura 2500 1990
GMC Vandura 2500

1990 rok výroby
205 koní výkon
5 700 ccm objem

Chevrolet Astro CL 1990
Chevrolet Astro CL

1990 rok výroby
150 koní výkon
4 299 ccm objem

Buick Riviera 6,6 V8 400cid 1977
Buick Riviera 6,6 V8 400cid

1977 rok výroby
185 koní výkon
6 600 ccm objem

Lincoln Town Car Limo 2003
Lincoln Town Car Limo

2003 rok výroby
250 koní výkon
4 600 ccm objem

Chevrolet Corvette C3 5.7 1979 1979
Chevrolet Corvette C3 5.7 1979

1979 rok výroby
195 koní výkon
5 700 ccm objem