Studentské automobily pro Škoda auto: Vize nové generace

Automobilka Škoda je jednou z největších společností v naší malé České zemi a vlastně se není čemu divit. Naše hospodářství do teď i díky ní na autoprůmyslu stojí, a tak je logické, že nejvýznamnější značka bude tahounem celého odvětví. Jenže žádná firma nemůže fungovat bez zaměstnanců, a kde dneska brát kvalitní lidi? Vždyť Škoda v Česku zaměstnává kolem 35 tisíc lidí (kmenoví zaměstnanci, k tomu jsou ještě další agenturní pracovníci). Automobilka nenechává nic náhodě a ví, že nejlepší je si kvalitní lidi zkrátka vychovat. Proto provozuje přímo v Mladé Boleslavi střední odborné učiliště strojírenské, kde odděluje ty nejlepší od těch dobrých a ty zas od těch… co na to zkrátka nemají. Těch několik (většinou kolem 25) nejlepších pak mají každý rok možnost podílet se na velkém projektu – dostanou od Škody auto, které mohou v týmu upravit podle svých představ. Před pár dny se nám tak představil již devátý vůz, který upravila nová generace návrhářů a vývojářů. Někteří z nich možná za pár let budou opravdu navrhovat automobily, které budeme řídit. Pojďme si tedy připomenout, co za díla nám již předvedli.

Citijet

Prvním autem, které v roce 2014 Škoda věnovala studentům k přetvoření, bylo malé městské autíčko Citigo. Hlavní změna je patrná na první pohled – auto přišlo o střechu a stalo se tak dvoumístným kabrioletem pro prosluněné dny. V ty deštivé dny s ním asi nevyjedete, protože auto žádnou střechu (skládací, hardtop nebo podobně) nemá. Ale koho by to u konceptu trápilo. Podvozek je snížený a kola vystupují z karoserie díky podložkám. Pod kapotou si jemně ševelí tříválec 1.0 MPI z původního vozu s výkonem 55 kW, ale zvuk výfuku díky upravenému potrubí s tlumiči odpovídá skoro osmiválci. Po odstranění střechy bylo také nutné místo zadních sedadel instalovat rám, aby se karoserie příliš nekroutila. Citijet byl představený na 33. srazu u jezera Wörthersee, který je vždy takovým malým svátkem pro auta kolem značky Volkswagen. Koncept (a to žádný z dnešního seznamu) nikdy žádné ambice na výrobu neměl. Přesto jeho tvůrci odhadli, že by při sériové výrobě mohl stát asi dvojnásobek ceny výchozího modelu – tedy kolem 500 tisíc Kč.

FUNstar

Druhým konceptem se stal FUNstar. Automobil vycházející z třetí generace Škody Fabia, ale vrací se k legendární Škodě Felicii Fun. Auto, jež dnes díky nostalgii a omezené výrobě dosahuje neskutečných cen, bylo posledním sériovým pick-upem Škody v úpravě s posuvnou zadní lavicí, a tak se z původně dvoumístného interiéru stal čtyřmístný. Studenti ale na tak propracované řešení dostali málo času. Tým 23 žáků se nejdříve musel shodnout na tom, jaké auto vůbec použije a jaký s ním mají záměr. Nejtěžší pak bylo rozdělit si úkoly. Vznikl tedy malý automobil s korbou na převážení nákladu. Bohužel se mi nepodařilo dohledat, jestli studenti mysleli třeba na rozměr europalety, ale to by se s případnou sériovou výrobou jistě dotáhlo. Jak ale víme, ta nebyla cílem. I FUNstar měl premiéru u jezera Wörthersee a sklidil za svou propracovanost úspěch.

Atero

Třetím autem, které na učiliště přijelo, byla Škoda Rapid Spaceback. 26 studentů (z toho 4 dívky) pak z tohoto relativně obyčejně vypadajícího hatchbacku, který snad všichni v provozu každý den přehlížíme, vytvořili auto, které by v modelové řadě automobilky zas znamenalo návrat. Po letech bychom si konečně mohli koupit třídvéřové auto se slepicí s okřídleným šípem ve znaku. Musím říct, že i mně se právě tento koncept opravdu líbí. Celá stavba zabrala 1700 hodin práce a většinu z nich studenti oddřeli v rámci odborných praxí. Přední část s čelním oknem je shodná s výchozím autem, a pak následují všechny změny. B sloupek se posunul o 100 milimetrů dozadu, aby bylo možné dostat se přes přední dveře a sklopná sedadla na ta sedadla zadní. Zadní boční okno mělo při představení ještě trochu nápadné rozdělení, které ale následně schovala tmavá folie. Klesající linie střechy stále dovolila usadit dozadu tři cestující. Místo v zavazadlovém prostoru vyplnila audioaparatura a pod podvozkem v noci zářily rudé neony. Všimněte si také protáhlého víka zavazadlového prostoru, které na střeše sahá až do půlky karoserie.Stačilo by uhladit pár drobností a mohlo se Alero klidně prodávat. Stylovka od Škody nám tu zkrátka už dlouho chybí.

Element

Ve čtvtém roce se do učiliště zas vydala Škoda Citigo, tentokrát ale v nové, moderní elektrické verzi. Dá se ale po kabrioletu vymyslet ještě něco zajímavějšího? Ale jistěže. Mladá mysl má přece tolik fantazie… I tentokrát šla střecha dolů, stejně jako dveř,e a nahoru se naopak zdvihnul podvozek. Rázem tu před námi stojí plážová bugina s názvem Element. Technika elektromobilu zas zůstala spíše nedotčená a pracovalo se především na karoserii a interiéru. A rozhodně se nezapomínalo na detaily a chytrá řešení. Třeba místo zadních sedadel je speciálně navržené víko kufru, které z horní strany nese solární panel a z té vnitřní „ukrývá“ velkou televizi. Podvozek zvýšený o 6 centrimetrů pak dává tušení, že když na pláži zapadnete, bude to pravděpodobně o dost dál, než jste si původně mysleli. Tohle by bylo ideální auto, až bude mít Česko vlastní pláže v oblasti Královce.

Sunroq

Když už i koncepty najely na módní elektrickou vlnu, nemohli vynechat ani trend tohoto tisíciletí – na učiliště přijelo SUV. Karoq se tam zas proměnil na něco, co se nikdy nebude vyrábět – čtvřdveřový kabriolet. I když nakonec VW opravdu prodává T-Roc se skládací střechou, takže vlastně kdo ví. Sunroq se dočkal vyztužení v oblasti dveří a také pozměnění víka kufru. Na rozdíl o dřívějších projektů se více myslelo na dotaženost, takže v tomto voze bez problémů fungovaly všechny bezpečnostní systémy a taky třeba airbagy. Díky masivnější zádi se prý dokonce mírně zvětšil i objem kufru. Přesná čísla na to nejsou, tak musíme věřit pocitům konstruktérů. Tentokrát se ve velkém také na autě vyřádili čalouníci a interiér je zářivě bílý s výraznými doplňky v barvě karoserie. Pásy se z B sloupků, které nyní chybí, přesunuly přímo do opěradel. Podvozek studenti převzali z Octavie RS, a tak šel Sunroq o 50 milimetrů k zemi. Motor, původní 1.5 TSI, dostal lehkou softwarovou úpravu a nově nabízel 120 kW i hutný zvuk ze čtyř koncovek výfuků.

Mountiaq

V roce 2019 automobilka posílá své největší SUV a Kodiaq se tak v rukou studentů mění na Mountiaq. Vypadá to, že žáci znají původní význam zkratky SUV přesněji, než většina dnešních výrobců automobilů, a tak výchozí model zas řádně upravili, aby byl schopný se vypořádat s každým terénem. Po několika letech zůstává střecha vozu (nebo alespoň její část) na svém místě a na scénu se vrací korba. Montiaq je prostě terénním pickupem. Zvláštností proti běžným pickupům jsou úložné prostory pod podlahou korby. Výzvou byl také mechanismus otevírání kufru, který chtěli studenti přenést z Amaroku, ale nakonec byl příliš velký a museli si poradit jinak. Výsledná hmotnost kolem 2,4 tuny jasně značí, že na dokonalé ladění a optimalizaci všech dílů zkrátka nebyl čas. Pro jízdu v terénu, kamení a bahně se jistě bude hodit podvozek zdvižený o 10 centimetrů, terénní gumy, naviják s rámem a taky třeba sání vyvedené až nad kabinu. Bohužel ani takhle pěkně rozšířený a upravený Kodiaq se do výroby nechystal.

Slavia

Sedmý rok se bude upravovat Škoda Scala a je to zároveň rok, kdy Škoda slavím 125 výročí od svého založení. I proto studenti lehce opouštějí název výchozího modelu a používají jméno Slavia, pod kterým byla pány Laurinem a Klementem vyrobena první jízdní kola. Slavia má i ve svém interiéru pár odkazů na historii, ale tu hlavní změnu představuje zas sundání střechy a originálně tvarovaný kryt zadních sedadel a zavazadelníku. Možná si říkáte, že už jste něco podobného viděli o pár řádků výše, ale pro nové ročníky studentů to zas představuje nové výzvy, se kterými se mohou popasovat. I jim tak patří obdiv za nápady a slušně odvedenou práci.

Afriq

Model Afriq se vydal zas jiným směrem. Z původně malého SUV Kamiq vznikl, nebojím se napsat, dakarský speciál, který se nezalekne ani nejdrsnějšího terénu. Dostává techniku, kterou se výchozí model chlubit nemůže – třeba výkonný motor 2.0 TSI nebo systém 4x4 z Octavie. Design se zas inspiroval z opravdových závodních speciálů Fabia Rally2 evo. Blatníky tak byly nemálo rozšířené a i polep se podobal soutěžním vozům. Přímo z rally Fabie pak pochází třeba zadní křídlo, přední přídavná světla nebo rychloupínací systém kapoty. Také tu najdeme 15 palcová závodní kola od OZ Racing s terénními pneumatikami. Že by Škoda našla ideální model pro dálkové rallye soutěže a Fabii si nechávala na rychlejší podniky?

Roadiaq

Posledním devátým žákovským autem, které se představilo na konci letošního června, zase nápad a originalita nechybí. Základem se stal první čistě vyvinutý elektromobil značky – Škoda Enyaq. Po tom co jsme se loni před Vánoci dozvěděli, že se zcela jistě jedná o služební automobil Ježíška, nám studenti předvádějí, že se může jednat i o ideální auto na kempování. Nasadit ale na střechu skládací stan umí každý, a tak šel tým 29 žáků dál. Mnohem dál. V Roadiaqu tak najde pohodlné bydlení moderní samotář, který se chce s ostatními lidmi vidět snad jen při stání na nabíječkách. Nově navržena byla celá obytná nástavba včetně pátých dveří. V interiéru pak najdeme pohodlnou postel i vybavenou kuchyňku. Studenti pak mysleli i na takové drobnosti jako je na míru navržený zahradní nábytek, který lze složit do zadní části vozu. Nástavba zvyšuje vůz o 35 centimetrů a dává tak posádce možnost pohodlného pohybu na palubě. Solární panel zajistí většinu elektřiny po dobu stání a tak ani dojezd nějak rapidně neklesá.

Tak co, který z konceptů se vám líbí nejvíce? Dokážete si některý z nich (třeba trochu upravený) představit v sériové podobě a v nabídce Škody auto?