Sleepers - nenápadní zabijáci 5: Peugeot 405 T16

Francie je země, která dala evropskému světu osobitou podobu dotovaného biozemědělství, kterým všem komplikuje život. Proto jsem se rozhodl, že ústředním tématem dnešního článku bude traktor, který svého času (a možní i dnes) uměl taky pěkně zkomplikovat život svému okolí. Pořádný traktor by měl mít pohon všech kol – 53:47 ve prospěch přední nápravy, splňujeme. Pořádný traktor musí mít krouťák jako biokráva, aby utáhl pluh na obdělávání budoucího řepkového pole – 318 Nm by mohlo stačit. Pořádný traktor by měl mít technické jméno bez příkras – P405 T16, ovšemže splňujeme. A nakonec, pořádný traktor by měl být dostupný širokému spektru pracujícího biolidu (neplést s biolitem) – základní varianty P405 bezesporu splňují. Náš traktor je navíc i dvojnásobný vítěz Dakaru a legenda Pikes Peaku, ehm, pravda, jeho poněkud upravená verze.

No dobře, já už toho nechám, protože pátý sleeper v pořadí si přirovnání k traktoru určitě nezaslouží, přestože jeho geometrické tvary už dnes nepůsobí příliš rafinovaně. T16 vznikla v roce 1993 po faceliftu 405 a jakožto výkladní skříň svého modelu byla pořádně nabušená. Dostala výbavu, o které se holobytovým verzím ani nesnilo. Kompletní elektrické vybavení, sportovní sedadla  zabalená do alcantary, audio, které skutečné hrálo nebo třeba tempomat. Pod kapotou se schovával silák řady XU. Ten produkoval oficiálně z objemu 1998ccm rovných 200 k. Jenže to nebyla tak úplně pravda, protože overboost. Když se T16 místo standardního plnícího tlaku 1 bar nafoukla na 1,3 baru, rázem jí výkon poskočil na 220 k při 5.000 ot./min. Takto přeplněná prosím dokázala zůstat 45 sekund a do té doby vyšinutý frantík za volantem jistě narazil na zatáčku… nebo do stromu…  Chápejte, ten motor není žádné šméčko, vždyť z něj posléze vytvořili srdce pro veleúspěšnou 206 WRC!

Oficiální údaj o zrychlení na stovku hovoří o číslu 7,1s, ovšem z důvodu výše popsaného to je v praxi podstatně míň. T16 měla stejné pružné zrychlení jako Cossie. Vůbec se nedivím, že prvních 50 kusů putovalo okamžitě do služeb Gendarmerie. Zákazníci také brzy objevili potenciál T16ky a jali se jej řádně využívat. Často došlo na odstranění zbytečné výbavy – 1380 kg se zdá z dnešního pohledu jako krásná hodnota, ovšem v polovině devadesátých let patřil Pug k lehce obézním sedanům. Motor si navíc nechal bez nákladných úprav líbit zvýšení výkonu až na 350 k, aniž by se tvářil, že mu to snižuje životnost. Možná by si nechal líbit i víc, leč převodovka s diferenciálem na takovéto počiny přezíravě reagovali radikálním pacifismem, plivajíc při tom své vlastní útroby po okolí. Společně s problémy při tlakování turba představují největší strašáky ojetých T16. Nemusím doufám zmiňovat, že cifra za repasi / výměnu převodovky u raritního 4x4 sedanu stačí na lehčí mrtvici.

Proč se na něj vlastně zapomnělo? Proč není slavný jako Cossie nebo Integrála, když má s přimhouřeným okem totožnou techniku a výrazně se prosadil v motorsportu? Za prvé, T16 čerstvě propuštěná z továrny byla spíše rychlé GT, než vyvolávač inkontinence – vždyť používala hydraulický podvozek omezující náklony a zvyšující komfort. Za druhé, vyrobilo se jich velmi málo. Nechtějte po mě vědět kolik – internet hlásá rozptyl 400 – 2500. Nejčastěji zmiňuje číslovku 1016. No prostě dost málo na to, aby po rozbití a ztuzení poloviny exemplářů nezbylo skoro nic. A za třetí, 405 T16 vypadala zcela obyčejně.

Jedna byla před nedávnem na prodej i v Česku. Postavená na značkách, ale upravená na sprinty a závody do vrchu. 300 koňový vlk v rouše popelnice je teď v něčích rukou určitě působivým a účinným šiřičem potupy!