Jsou mezi námi! Tiše se proplétají provozem jako anonymní a nenápadné krabičky, maskovaní za nákupní tašky nebo krychlovité sedany, aby v příhodný okamžik potupili a nemilosrdně uštvali skoro vše, co se jim připlete do cesty. A my jsme se je rozhodli najít a odhalit! Následující týden na autíčkáři se bude nést ve znamení aut, která pod všedním vzhledem skrývají mimořádný potenciál, a pro něž se vžilo označení sleeper.
Celé nedělní ráno jsem uvažoval, čím začít. Nakonec s přihlédnutím k tomu, že by měla série postupně gradovat, jsem vybral auto, které už je mezi "petrolheads" přece jen pořádně profláklé. Zároveň ale stále dokáže zasazovat smrtelné rány těm, kteří se o auta zajímají jen okrajově, či "lajfstajlově". Přesně takový je Renault Clio RenaultSport Phase I.
Pokud pominu techniku, odlišuje Sporta od jeho obyčejných bratříčků snad jen výraznější přední nárazník. Možnost detekce jednoho z nejlepších hothatchů historie ze zadu, je pak téměř nemožná. Clio RS úžasně splývá s davem a jeho mimikry fungují dokonale. A poněkud naivní je jednání každého, kdo by se snažil s dobře řízeným Cliem RS zamést, protože by se mu to pravděpodobně nepodařilo, ať už by seděl v čemkoliv.
No dobře, stůjme nohama na zemi, sdělovacím smyslem předchozí věty mělo být upozornění na enormně povedený podvozek a vůbec obecnou schopnost Sportu držet se jako klíště, mnohem, ale mnohem výkonějších aut. Konstruktéři nejspíš upsali své rodiny do sedmého kolena ďáblu, jelikož dodnes je tak trochu záhadou, jak se jim z relativně jednoduchého základu a prosté torzní příčky tvořící zadní nápravu, podařilo vytvořit tak geniálně jezdící a poslušné auto. Clio má podvozek nastaven spíše "rallyově", takže snadno funguje v prostředí našich superkvalitních okresek a je potěšující zjišťovat, jak poddajně a zároveň jistě dokáže působit. Jeden kamarád s oblibou používá větu, že Sport raději pojede po dvou, než aby uhnul ze stopy.
Jenže typický sleeper musí být rychlý i v přímce. O to se stará dvoulitr F4R původem sloužící co by komfortní jednotka v polovině dobového renaultího portfolia. V Cliu mu však poněkud píchli vidlema do bloku a nasypali tabasco do sání. Tedy, přibyly duté vačky, bylo vylepšeno sací a sběrné výfukové potrubí, nová je hlava válců a objevilo se variabilní časování nových ventilů ze slitiny niklu, chromu a titanu. Na brzdě pak z tohoto vycucli výkon 172k při 6250 ot. a točivý moment 200Nm při 5400 ot. Ehm, myslím, že jsem nezmiňoval hmotnost auta… 1030 kg… ta tomu totiž dává příslušný rozměr. Pak i 172 koníků stačí na stovku kolem 7 s a max. rychlost nad 220 km/h. Motor je spíše silák, než nějaký vysokootáčkový sportovec, ale na charakteru mu to nic neubírá. Bohužel je motor velmi citlivý na zacházení a mezi ojetými kousky bývají výrazné dynamické rozdíly.
Clio RS mě láká od mých prvních internetových brouzdání po inzerci s auty. Vždy když mě napadnou myšlenky na levný schopný hatch, aktivuje se automatická mozková synapse s rovnítkem za nímž stojí Clio RS 172. Clio, které není prostým Renaultem, neboť vznikalo v sídlu divize RenaultSport v Dieppe. Přestože znám jezdítka s mnohem lepší pozicí za volantem, přestože má interiér laciný jak vietnamské žabky, přestože řazení by mohlo být přesnější a chod pedálů citlivější (poněkud nekonzistentní plyn a brzda hned zkraje jedovatá jak africká kobra)… Dovoluji si tvrdit, že za cenu do 150.000,- nenajdete auto, které by bylo v praxi na zatáčkovité trati komplexnější a rychlejší, než je tenhle malý a nenápadný RenaultSport na CUPovém podvozku.
