RenaultSport jde do crossoverů. Je to cesta budoucnosti?

Samozřejmě, vaše první odpověď bude hlasité NE. Mezi petrolheady bývá náklonnost k SUV a crossoverům, pokud to nejsou zrovna klasické off-roady nebo Range Rover, nahlížena poněkud skrz prsty. A dává to smysl. Nadšený motorista oceňuje konstrukční čistotu a s ní spojené ryzí zážitky a pocit propojení s vozem. Což mu logicky brání přijmout nevýhodný obchod, jakým je obětování vrcholných konstrukčních hodnot, jakými je nízká hmotnost, nízko položené těžiště nebo aerodynamická čistota, ve prospěch něčeho tak frivolního a povrchního jako je vyšší posaz nebo pochybná schopnost překonat rozbitou cestu.

Takže je logické, jako bude první reakce na myšlenku, o které se v rozhovoru pro britský Autocar zmínil CEO Renaultu, Patrice Ratti – tedy že by se snad pustil do vývoje a výroby ostrých crossoverů, inspirovaných úspěchem Nissanu Juke Nismo. Výsledkem bude nejspíše zhnusené kroucení hlavou a mumlání poznámek o "zaprodancích". Ani nás představa ostrého Capturu nebo Kadjaru zprvu úplně nenadchla. Ale možná bychom jim ještě měli dát šanci. A jsou dokonce dva dobré důvody, proč to udělat:

1. Peníze na hračky

Můžete být ten nejvíc hardcore motoristický enthusiasta, který jen se skřípěním zubů přijal fakt, že sportovní vozy mohou být vybaveny takovým opulentním luxusem jako je plechová střecha nebo boční okna, ale stejně budete muset uznat, že první "supersportovní SUV", Porsche Cayenne, je nejen fascinující kus techniky, ale především auto, které zachránilo automobilku Porsche a umožnilo jí nadále vyrábět skvělé věci jako jsou všechny 911, Boxster Spyder nebo Cayman GT4.

prodat na dnešním trhu křiklavě barevný, spoilery olepený a velmi drahý hatchback není jednoduché

A podobně i crossovery od divize RenaultSport mohou přinést peníze na spoustu zábavných a zajímavých věcí. Jen těžko můžeme ignorovat fakt, že auta jsou (a odjakživa byla) do značné míry kupována očima a jako symbol společenského postavení. Což na dnešním trhu poněkud ztěžuje snahu prodat křiklavě barevný, spoilery oblepený a zběsile rychlý hatchback. V očích většiny kupců a jejich okolí je Clio RS nebo Mégane RS pořád jen Clio nebo Mégane – jen stojí peníze, které by s klidem stačily na o třídu větší auto.

Prodat stejnou techniku ve formě ďábelsky rychlého crossoveru může být mnohem jednodušší. Pro typického kupce nebude důležité, že Captur RS bude o něco pomalejší než Clio RS a Kadjar RS bude o něco pomalejší než Mégane RS. Zásadní bude, že mají nejdražší crossover v nabídce a tím mají jednoznačně "víc" než soused nebo kolega s obyčejným – kdežto v případě seberychlejšího hatchbacku by mohlo zůstat nepostřehnuto, že jde o nejdražší model. Můžete se této logice smát a můžete jí považovat za absurdní. Ale každý kdo někdy viděl elegantní dámu v letech vystupovat z uřvaného a velmi sportovně odpruženého Mini Coupe JCW, které si koupila proto, že nejdražší = nejlepší, patrně pochopí, že ve skutečném světě jednoduše funguje.

2. Přístupnější zábava

Druhý bod funguje hned ve dvou rovinách. První skupina, které sportovní crossover zpřístupní zábavu za volantem, jsou taťkové od rodin, kteří ve skrytu duše touží po Méganu RS, ale nepraktičnost třídveřového hatchbacku, případně touha drahé polovičky po "praktickém vysokém autě, co je z něj dobře vidět a snadno dojede na chalupu" jim zabraňuje tyto touhy realizovat. Sportovní crossover sice není tak dobrý jako sportovní hatchback, ale pokud se ho zhostí pánové z Dieppe, bude nejspíše mnohem lepší než nesportovní crossover.

dnešní auta jsou jednoduše příliš rychlá. můžete "zjednodušit a přidat lehkost", nebo zvolit opačný přístup

Druhá rovina má souvislost s faktem, že mnoho dnešních sportovních a sportovně laděných aut netrpí problémy, které by mohlo řešit skvělé vyvážení, nízko položené těžiště nebo výkonnější motor. Naopak trpí problémy, které jsou těmito klady a pozitivy způsobeny. Jsou totiž jednoduše moc rychlá. Sedněte si do typického dnešního "dospělého hot hatche" jako je zde zmiňovaný Mégane RS, a zkuste najít místo, kde můžete naplno využít schopnosti, aniž byste se cítili jako společenský vyvrhel. A nebo alespoň místo, kde na jeho hranice alespoň dohlédnete a užijete si pocit, že se nemusíte kvůli podmínkám na silnici loudat. Nejspíš takovou silnici nakonec najdete, ale budou kolem ní podivné pruhované obrubníky, povede dokolečka a za ježdění po ní se bude platit.

A i když naším preferovaným řešením tohoto problému je vyrobit auto menší a lehčí, které si vystačí se slabším motorem a přiblíží se taky Chapmanovu ideálu "zjednodušit a přidat lehkost", existuje i opačné řešení. Je možná trochu perverzní, ale přinejmenším do jisté míry funguje.

Je to stejné, jako když ovládnete nějakou dovednost – ať už je to třeba jízda na kole nebo schopnost udělat 50 dřepů – a po čase vám přestane připadat zajímavá. Takže si to začnete ztěžovat. Začnete zkoušet jezdit bez drže nebo dělat dřepy s činkou.

A sportovní crossover je vlastně takový hot hatch s činkou. Jezdit rychle bude od vás i od auta vyžadovat víc úsilí, což může ve výsledku způsobit to, že se budete znovu bavit v rychlostech, kterých se člověk s pudem sebezáchovy a zodpovědnosti k okolí může odvážit i na veřejné silnici.

Foto: Autocar