načítám data...

Renault Clio TCe100: Normální francouzský hatchback

Je ještě vůbec ve světě, kde musí být všechno stylové, akční, sportovní a crossover místo pro úplně obyčejný hatchback?

zobrazit celou galeriiRecenze & testy: Renault Clio TCe100: Normální francouzský hatchback

Malý francouzský hatchback byl v devadesátých letech synonymem cenově zajímavého, relativně pohodlného a robustního auta, které navíc nevypadalo špatně a dokázalo překvapit i jízdními vlastnostmi. Ať už se bavíme o Citroënu Saxo, Peugeotu 205, nebo Renaultu Clio, vždy šlo o poměrně oblíbená a univerzální auta, která si oblíbili řidiči v celé Evropě.

Od těch dob uplnynulo už mnoho let a leccos se změnilo. Citroën se vydal cestou vysokých oplastovaných crossoverů se spoustou praštěných doplňků, z malého Peugeota je designová stylovka, což je sice hezké, ale bohužel se to odráží i na ceně vozu a tak se zájem zákazníka, jež touží po “obyčejném” francouzském kompaktu logicky obrací směrem k Renaultu.

I přes drobné designové libůstky, jako je například skrytá klika zadních dveří, chromovaná lišta pode dveřmi, nebo světla se zajímavou grafikou, je Clio totiž na pohled pořád vcelku normální auto klasických proporcí. Máme tu krátkou kapotu, mírně se svažující přední sklo, čtveřici dveří a celé to končí výklopnou zádí. K tomu sem tam nějaký prolis, krátké převisy karoserie…zkrátka nic, co by konzervativnímu zákazníkovi mohlo působit psotník. Odvážně smýšlející zájemci si pak vůz mohou vylepšit některým z veselých odstínů, ve kterých se Cilo nabízí. Kromě obligátní palety šedi tu máme třeba testovanou světle modrou, k dispozici je i veselá červená, výrazná oranžová, nebo elegantní zlatá.

A na podobnou notu hraje i interiér. Jasně, jsou tu nějaké ty displeje, jeden v přístrojovém panelu a druhý uprostřed, ale není to žádný přehnaný futurismus. Digitální přístrojovka stejně zobrazuje klasický budík (a v nižších výbavách tu ani nebývá) a na středovém displeji se nastavuje prakticky jen navigace a rádio. Narozdíl od výše jmenovaných konkurentů tu zůstalo klasické ovládání klimatizace kolečky a většina důležitých funkcí tu má dedikované tlačítko. 

A zaběhnutých tradic se drží i posez, který je trochu vyšší, ale díky tomu je alespoň z malého Renaultu hezky vidět ven. Sedačky sice nemají spousty prošití a nastavitelných segmentů, nejsou nijak zvlášť tvarované, ale cestuje se v nich hezky a jejich šedivá látka možná nevyhrává ceny za stylovost, ale na to se tu stejně nehraje. Stejně tak by mě nenapadlo kritizovat lány černého plastu, nebo stejně zbarvené koberečky. Nakonec tu nejnepatřičněji působí stříbrné doplňky z falešného chromu. To tu vážně není potřeba, vždyť je to Clio. 

Dopředu se vejdou dva dospělí, dozadu také, případně lze na lavici nahnat tři děti nebo adolescenty. Kufr navíc schvátí s grácií dvě krabice od ovoce s týdenním nákupem, kytaru “naštorc”, nebo případně pětici batohů. A to je přesně ta obsaditelnost, která bude majitelům vozu bohatě stačit ke štěstí. 

A jak se s malým Renaultem jezdí? Litrový tříválec o výkonu sto koní pohybuje s krabičkou na kolech veskrze dostatečně, pětistupňový manuál má dlouhé kvalty a dlouhé dráhy řadící páky. Všechno reaguje tak trochu gumovitě, ale to vlastně vůbec nevadí. Alespoň se tím alespoň eliminují prudké pohyby vozu, které by mohly okolní provoz (a občas i samotného řidiče) zbytečně vylekat. A podobné je to i s podvozkem, který se se stojickým klidem, občasným zakýváním a přiměřenou přilnavostí přenáší přes nástrahy velkoměsta i silnic třetí třídy. 

Vesměs to zkrátka funguje tak, že se Clio za poměrně hezky utlumeného doprovodu tříválce valí vstříc cíli v pohodovém tempu a posádku ani řidiče ničím nijak zásadně neštve. A navíc to jde zvládnout za nějakých pět  a půl litrů benzínu na sto kilometrů kombinovaně. Což vlastně není vůbec špatná hodnota. 

Chápu, že pro řidičské nadšence zní tohle vcelku obyčejné Clio jako esence nudy. Jenže svět není nekonečná okreska a pro spoustu lidí jsou věci jako pětiletá záruka, rozumná spotřeba, hezká barva a nezáludné jízdní vlastnosti mnohem důležitější, než jak se jejich vůz chová na limitu. A přesně pro ně tu je Clio. A je přesně takové, jaké by mělo být. Sice vybavené některými moderními technologiemi, ale pod tím vším je pořád stejný recept, jaký zafungoval už u Renaultu 5. 

 

Verdikt

Renault Clio je poslední “klasický” francouzský hatchback, který si můžete dnes koupit. Je tak akorát stylové, tak akorát velké, tak akurátně jezdí a navíc nestojí nesmyslné peníze. A i když se reklama snaží presadit většinového spotřebitele do větších a dražších “stylových městských crossoverů”, dost lidí stále odolává a chce prostě jen normální auto. A právě pro ně tu Clio je. Prostě všech zbytečných módních výstřelků a pro ty, kdo v minulosti něco najezdili se staršími francouzskými hatchbacky navíc příjemně povědomé. Tak nějak by se to, myslím, mělo v téhle kategorii dělat.

Technické údaje

Motor: Přeplňovaný zážehový tříválec 999 ccm 
Výkon: 74 kW (100 k)
Točivý moment: 160 Nm 
Převodovka: pětistupňová manuální
Maximální rychlost: 187 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: 11,8 s 
Provozní hmotnost: 1178 kg 
Průměrná spotřeba dle výrobce: 4,4 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba v testu: 5,6 l/100 km kombinovaná
Základní cena modelu: 265.000,- Kč
Základní cena testované verze (TCe100, nejvyšší výbava Intens): 363.000,- Kč 

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Inženýr
13. června 2020, 18:51
0

Nedávno jsem měl možnost jedno zánovní Clio řídit (0.9 TCe). Kolegovi přišlo špatně a já ho vezl domů jeho autem.

Na relativně levný hatchback z Francie má Clio docela líbivý design jak zvenčí tak uvnitř.

Volant byl sice moc hezký, příjemně tvarovaný a výborně padl do ruky, ale co řízení? Víte jak to píšou novináři - nulová zpětná vazba nebo nulový cit v řízení? Tohle snad nebyla ani nula. Tady bych fakt musel použít záporná čísla. Ještě hůř na tom ovšem byl plynový pedál - ten snad musel viset ve vzduchu nebo levitovat. Prostě hrůza.

Vím že je to o zvyku, ale když jsem si přesedl do Civicu z roku 2003 tak jsem měl pocit, že řídím formuli - volant, pedály, precizní "kovové" řazení. To bylo fakt o světelné roky jinde.

Sorry, ale na tomhle bych opravdu jezdit nechtěl. Přitom moc hezké supermini, které by si určitě zasloužilo mít dobré jízdní vlastnosti.

reagovat
beastar
13. června 2020, 22:07
7

Mam to auto rad od doby co vyjelo. Za ty prachy ve vyssich vybavach pekny. Navic ma vcelku potencial v nouzovce slouzit i jako rodinne auto. Pokud nemate tri deti. Jak ale pise Inzenyr. Jizdne a zpracovanim spise podprumer. Zase je to ale auto primarne do mesta a okoli. Cit v rizeni a tvrdsi podvozek je spise na skodu.

reagovat
PB
14. června 2020, 02:54
6

Tohle je presne jihoevropsky auto jak ma byt. Gumovy, neotravny - nalejes benzin, obcas nejakou vodu do ostrikovacu a mas to dvacet let na jezdeni okolo komina. Nesere te, ze to odres, ze se v tom nekdo z toho houpani pobleje (bo to stejne muzes vyfouknout wapkou) a presto si z tebe nedelaji sousedi prdel, ze mas dementni dacii. Za nejakejch pet platu v pohode, rozpocet nezatizi a muzes s tim na vinici, na plaz i do prace. No a dal se lita, nebo mas jeste jedno normalni auto:)

reagovat
custom1
15. června 2020, 07:44
0

I mně je to z nějakého nepochopitelného důvodu sympatické. Možná to dělá ta barva, nebo je to fakt tím, že je to docela obyčejný hatchback, který si na nic nehraje.
Nové auto u mě nehrozí a ani dlouho nebude, ale kdyby jo, klidně bych nad Cliem uvažoval.

reagovat
ToMyx
15. června 2020, 09:28
0

Sympatický test sympatického autíčka. Do města a pro matku se dvěma dětmi ideální. Bez nutnosti zapojit něžnou polovičku do tajů řízení je celkem plus a když člověk uvidí cenovku, vybere veselou barvičku a není o čem.

reagovat
Ha
Habakukk
15. června 2020, 11:57
1

Po odchodu mého oblíbeného Grande Punta ani nevím co bych ve třídě malých vozů vybral. Je to takové slabé v této dříve našlapané třídě mě připadá.

reagovat
milic
15. června 2020, 22:05
0

Jsem lehce zmaten. Koubek ve svém testu na Garáži hodnotí Clio jako druhé hned za Fiestou, pokud se řidičských zážitků týče, ale tady v testu je to esence nudy. Tak jak to vlastně je?

reagovat
Inženýr
15. června 2020, 23:13
0

Tak ono asi půjde o to, co si člověk představuje pod pojmem "řidičské zážitky". Někdo má rád pomalou jízdu bez střechy, někdo trapné drifty, a jiní zase maximální komfort odpružení.

Pokud je pro někoho řidičským zážitkem maximální lehkost daná absencí jakéhokoliv odporu ve volantu a plynovém pedálu, tak bych se vysokému umístnění Clia nedivil.

Pak je ovšem otázkou, proč je Clio za Fiestou..

Jakub Pospíšil
17. června 2020, 23:23
0

Přišlo mi, že tohle konkrétní Clio mělo dokonale tupé a nečitelné ovládací prvky. Plyn, řízení, i řazení. Snad jen brzdy byly tak nějak normální. V daném voze to nevidím jako problém, ale teda řidičské zážitky vypadají jinak. Co měl Honza za motorizaci, taky tohle TCE100?

milic
18. června 2020, 20:26
0

V testu měl Tce 130 s dvojspojkou.

Jakub Pospíšil
18. června 2020, 22:00
0

To testoval Jeník a je to dost rozdílné auto charakterem.
https://www.autickar.cz/clanek/renault-clio-intens-tce-130-edc-gpf-prekvapeni/



Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Cadillac Fleetwood Eldorado Convertible 1965
Cadillac Fleetwood Eldorado Convertible

1965 rok výroby
340 koní výkon
7 025 ccm objem

Škoda Fabia 1,2 2003
Škoda Fabia 1,2

2003 rok výroby
45 koní výkon
1 200 ccm objem

Chrysler New Yorker 4-door hardtop 1971
Chrysler New Yorker 4-door hardtop

1971 rok výroby
335 koní výkon
7 206 ccm objem

Buick Regal Limited Coupe 1985
Buick Regal Limited Coupe

1985 rok výroby
140 koní výkon
5 031 ccm objem

Chevrolet Camaro SS BIG BLOCK, Manual, Na cestě 1970
Chevrolet Camaro SS BIG BLOCK, Manual, Na cestě

1970 rok výroby
350 koní výkon
6 500 ccm objem