Čtvrtá generace velkého Range Roveru je tu s námi již osmým rokem. Dá se tak předpokládat, že máme zhruba dva roky do představení generace nové. Životní cyklus tohoto auta je poměrně dlouhý, tím spíš na dnešní poměry, kdy je potřeba rychle obměňovat moderní technologie. Právě na případu Range Roveru je však krásně vidět, že když postavíte skvělé auto již na začátku, nemusíte s vývojem nástupce zase tolik spěchat. Pokud správně počítám, tak za těch osm let jsme velkého Range měli v testu přesně dvakrát a shodou okolností to byl pokaždé hybrid. Nejdřív naftový a zhruba před rokem pak benzínový, který se mohl připojit i do zásuvky. Nedá se říct, že by tyhle pohonné jednotky byly nedostatečné, či nedůstojné (jakkoli se spojení čtyřválce a Range Roveru může zdát zvláštní), přesto však člověk podvědomě očekává od takového majestátního křižníku trochu plnotučnější strojovnu. Inu, jednu takovou bychom tu měli.
Evropské emisní limity jsou neúprosné a každou chvíli se k nám dostane info o tom, že některý motor nenávratně končí, protože by příliš kazil flotilové emise. Obvykle se jedná o ty nejzajímavější agregáty, které má daný model v nabídce. Co se dá dělat, taková už je doba. V případě Range Roveru se musíme pomalu, ale jistě rozloučit s osmiválcem. Ne však s tím trochu bláznivým zážehovým, jehož drtivý výkon dokáže rozpohybovat i takovou gotickou katedrálu na kolech k neuvěřitelným rychlostem. Poslední sbohem musíme dát osmiválci, který spaluje naftu, což je motor, který z uživatelského hlediska dával v Range Roveru asi největší smysl. Ale nedá se svítit. Nafta kolující v osmi hrncích dnes nemá na růžích ustláno a nebude to jen Range Rover, kdo o takový motor letos přijde. Když jsme tedy dostali možnost, abychom se s tímto netradičním agregátem osobně rozloučili, neváhali jsme ani vteřinu. Nečekejte však klasický test, na to jsme byli příliš limitování časem. Spíš to bude trochu nostalgické ohlédnutí za tím, co nám mizí jak pára nad hrncem.
Nehodlám zde sáhodlouze rozebírat vzhled Range Roveru. Jak jsem psal výše, je tu s námi již osm let a věřím tomu, že jej každý z vás jistě na silnici viděl. Názor si tak udělejte sami. Za sebe tak mohu jen dodat, že celkové vzezření Range Roveru je vskutku majestátní. Zapomeňte na nějaké ezo a bio linky, fluidní ztvárnění tuleního ocasu či jiné kraviny, kterými se designéři snaží okouzlit dnešní zákazníky. Ne, tady vážně nečekejte spojení s přírodou okořeněné výtažky z aloe vera. Range Rover je pojízdný vztyčený prostředníček, který se vysmívá politické korektnosti. Je arogantní? Možná. Je svůj a sebevědomý? Zcela určitě. Je to prostě Range Rover každým coulem, a tak to má být. Díky bohu za každé auto, které se nesnaží splynout s davem, a naopak z něj vyčnívá.
Pokud nedává smysl rozebírat a hodnotit vnější vzhled, pak totéž platí o interiéru. Za prvé, mluvíme tu o luxusním autě s cenovkou za hranicí tří milionů, takže tu opravdu nečekejte žádné ergonomické přešlapy nebo snad řemeslnou nekvalitu. Za druhé, jak bude vypadat interiér vašeho Range Roveru je čistě individuální záležitost. Angličané vám dovolí opravdu široké možnosti kombinací. Šest typů čalounění stropu, sedm možností interiérového obložení, dvanáct druhů barevných kombinací sedadel a typů kůže. Tady záleží jen na tom, jak širokou máte fantazii a jak velkou máte peněženku.
To hlavní, kvůli čemu tu dnes jsme, je pod přední kapotou. Velkoobjemové motory postupně mizí a nahrazují je menší agregáty, nezřídka se opírající o elektrickou výpomoc. Stejně tomu bude i zde. Vznětovou V8 nahradí mildhybridní šestiválec o zhruba stejném výkonu a výrazně nižších emisích. Jestli to bude fungovat, to uvidíme až časem. Teď se však pojďme podívat, jak funguje osmiválec. Musím se přiznat, že pro vidlicové osmiválce mám a slabost a je mi jedno, jestli spalují benzín nebo naftu. Vé osmička má totiž nenahraditelné charisma. Nejinak je to i v tomto případě. Od prvního nastartování je jasné, že tohle není jen obyčejný motor. Navzdory tomu, že spaluje naftu je naprosto příkladně klidný, kultivovaný a jemný. Při běžné jízdě drží převodovka otáčky někde okolo 1200 a bohatě to stačí. I v takovém režimu je k dispozici dostatek síly k dopřednému pohybu. Všechno je tak samozřejmé a jednoduché. Range Rover můžete naložit po střechu nákladem, připojit přívěs s lodí a skoro bych se vsadil, že to ani nepoznáte. Třílitrový šestiválec je zcela dostatečný na běžné cestování, ale oproti osmiválci mu chybí ta šarmantní nenucenost, kterou V8 oplývá měrou vrchovatou. Nemusíte ani jet rychle, ale ten pocit, když před vámi hopsá osm trpaslíků je k nezaplacení.
Pokud však pospícháte, ani pak vás nenechá velký Range na holičkách. Nezapomínejte, že pod pravou nohou máte 750 Nm a 340 koní. Samozřejmě nečekejte žádného velkého sprintera, pořád se bavíme o autě, jehož hmotnost přesahuje 2,5 tuny. Sešlápnete plynový pedál k podlaze, něco v dáli před vámi temně zahučí, příď se lehce zhoupne k obloze a najednou kolem vás začne ten okolní svět ubíhat rychleji. Funguje to podobně jako rychlovlak. Chvíli trvá, než nabere cestovní rychlost, ale pak ji naprosto suverénně drží za jakékoli situace. V případě Range Roveru je ona pohodová cestovní rychlost někde za hranicí stoosmdesátky. S tím už se dá pracovat, ne? Co se spotřeby týče, nejčastěji se na palubním počítači ukazují čísla mezi 10 a 12. Jde to i za devět, ale to už chce pevnou vůli. Každopádně docela rozumná spotřeba, když uvážíme váhu auta a jeho dynamické schopnosti.
Verdikt
Naftový osmiválec nám bude chybět. Z mého pohledu se jedná o ideální řešení, pro takové auto. Suverénní dynamika s rozumnou spotřebou a mamutí silou, to je opravdu lákavá kombinace. Chápu, že musí skončit, je to takový motorový dinosaurus z doby, kdy počet válců byl zajímavějším údajem než normovaná spotřeba, ale my automobiloví nadšenci máme takové dinosaury rádi, že? A proto mu zamáváme šátečkem a zamáčkneme slzu v oku. Snad někdy na viděnou v lepších časech.
Za zapůjčení děkujeme firmě Dajbych a pokud byste měli zájem o toto konkrétní vozidlo, pak může být vaše.
