Poradna: Vybíráme středně velký sedan za 600 tisíc s pořádným motorem

Zdravím Autíčkaře s dotazem, 

Jaké zábavné a zároveň komfortní auto na denní ježdění mi Autičkář doporučí? Konkrétně chci auto střední třídy velikosti Passatu, sedan nebo ideálně liftback. Požadavky jsou následující: 
Ne Ital nebo Frantík, Ideálně Němec nebo Japonec 
Benzin, atmosféra min 2.5l, ideálně šestiválec, min 200 koni 
Náhon AWD/4x4, RWD, FWD v tomto pořadí 
DSG/automat v tomto pořadí 
Min 4 dveře 

Nějaká rozumná výbava, auto klima, polokůže/kůže, parkovací senzory a případně kamera prostě trocha civilizace na delší cesty. Možnost manuálního řazení, ideálně pod volantem, pěkný zvuk a zátah motoru. Nějaké sportovní módy, které vypnou asistenty a utáhnou cele auto jsou plus. A aby toho nebylo málo, když to už koupím nechci, aby to taky pořád stálo v servise, ale abych si toho mohl náležitě užít, proto chci zároveň něco spolehlivého s nájezdem max 100tis km. 

Budget 600k CZK maximální strop 

Jediné, co občas proletí kolem je nějaká olítaná A5 nebo A7, která vypadá jako naprostý money pit. Par lidi mi doporučovalo BMW, ale o tech nevím vůbec nic, snad jen to, že se mi docela libí GT verze. 

Snad mi poradíte, já sám jsem zatím nic rozumného nenašel. 

Aktuální auta: 
MX5 nbfl 1.8 
Passat CC 2.0TDI 4motion DSG R-line ve full full full výbavě. 

Ahoj, 

Děkujeme za dotaz a zkusíme něco vymyslet. Líbí se mi, že máš vcelku jasnou představu, jak by tvoje nové auto mělo vypadat. A zároveň mám trochu obavy, že vyhovět všem tvým požadavkům nebude úplně jednoduché a nejspíš budeš muset zkousnout nějaký ten kompromis, ale to už tak při výběrů vozů bývá. V každém ohledu dokonalé auto asi neexistuje. Takže, pojďme na to. 

Píšeš, že doposud roli tvého každodenního potahu hraje Passat CC. A jestli to dobře chápu, jako víkendovka slouží Miata, takže nezbytně nutně nepotřebuješ to nejzábavnější auto pod sluncem na každý den. Pokud tomu rozumím správně, chceš spíš něco, co v pohodě zvládne delší cesty a zároveň se bude příjemně řídit, když narazíš na hezkou okresku. Auto, které ti bude dělat radost charakterním motorem a dostatečnou porcí výkonu. Nabízí se proto otázka, nebylo by nejlepší, za předpokladu, že jsi s Passatem spokojený, pouvažovat o novějším CCčku, tentokrát však se šestiválcem pod kapotou? VR6 o výkonu hezkých 300 koní nabídne suverénní dynamiku, byť si za ni nechá zaplatit řádným přídělem paliva. Stejně tak skvěle vyhoví požadavkům na pohon všech kol a dvouspojkové převodovky. Takže tu máme vítěze a můžeme to ukončit? Každá mince má dvě strany a tahle není výjimkou. 3.6 občas umí potrápit co do spolehlivosti, byť se obecně traduje, že je to bytelná pohonná jednotka. Jsou známé výskyty vytahaného rozvodové řetězu, přičemž účet za opravu tohoto problému rozhodně nepotěší. Útěchou budiž, že toto nastává až po zhruba 200 tisících ujetých kilometrů. Druhým známým problémem je chlazení, konkrétně selhávající hlavní pumpa, což v extrému může vést až vydření kluzných ploch válců. Výbrus u tohoto motoru je pak velmi komplikovaný a spíše se doporučuje nový blok. A samozřejmě je třeba dbát na stav DSG a Haldexu, protože to také nejsou bezúdržbové záležitosti. Pokud však narazíš na funkční kousek, pak si ti při správné péči odvděčí krásným zvukem a velmi příjemnou jízdou. Jaké najdeme k Passatu alternativy? 

Jako první alternativa se nabízí přímý konkurent z Německa, Opel Insignia první generace. Ta nabízela dva vyhovující motory, respektive jeden, ve dvou verzích. Slabší 2.8 V6 o výkonu 260 koní a silnější OPC se stejným motorem, naladěným na 320 koní. Není to však atmosféra, nýbrž pod kapotou najdeme turbodmychadlo. Obecně se navíc doporučuje hledat Insignii spíše po faceliftu, při kterém z nabídky vypadla slabší verze, takže se zaměříme na sportovněji laděnou OPC verzi. Insignia, jako taková, je bytelné a robustně postavené auto. Je to jedno z posledních aut, které vzniklo v době, kdy se na celkovou hmotnost nebraly ohledy. Proto může překvapit, že OPC překonává hranici 1800 kilogramů. Nečekej tak žádnou okreskovou zbraň, na to je Insignia příliš těžkopádná. Jako dálniční stíhač však funguje na jedničku. Potentní motor si i s takovou masou železa poradí snadno a dynamika OPC je tak bez připomínek. Opel navíc nabízel vypnutí omezovače rychlosti (za malý příplatek), takže pokud se rád proháníš po autobahnu vysokou rychlostí, s Insigníí to půjde dobře. Unlimited verze uměla dosprintovat až za hranici 270 km/h. Převodovka je klasický hydroměnič, což nemusí být na škodu, jeho spolehlivost je dobrá. Zajímavostí je pohon všech kol. OPC má pokročilou verzi Haldexu s aktivní uzávěrou zadního diferenciálu, což používal v Evropě jen Opel a Saab. Díky tomu Insignia velmi zajímavě jezdí a chováním na silnici trochu připomíná vozy s pohonem zadních kol. Čtyřkolka tu tak není jen jako pomocník při rozjezdu, ale oceníte ji i při rychlejší jízdě. Pojí se s tím však i jedna potíž. Občas se stává, že se celý ten systém zanese olejem a pak je třeba servisní zákrok, který vyjde zhruba na 20 tisíc. Jinak je však Insignia poměrně spolehlivým vozem, jehož hlavní problém tkví především ve vysoké spotřebě paliva. Pod 12 litrů se dostává jen velmi neochotně. 

Z Německa se pomalu přesuneme do Japonska. Prvním autem, které mě při pohledu na tvé požadavky napadlo, je Lexus IS 250 třetí generace. Pokud člověk překousne trochu neortodoxní design, který nemusí sednout každému, pak dostane velmi schopný cestovní sedan střední třídy. IS si zakládá na fantastické kultivovanosti a klidu za každé situace. Jeho šestiválec je naprosto sametový a až do opravdu vysoké rychlosti o něm člověk pomalu neví. Atmosférická dvouapůlka samozřejmě dynamicky na výše zmíněné vozy nestačí, ale pomalé auto to není. 208 koní jistě postačí na takové to běžné ježdění. Jako bonus pak člověk dostane opravdu kvalitní interiér, ve kterém není prostor na chyby. Je to přece Lexus. IS zároveň dokáže nadchnout svého řidiče i na okreskách. Když pominu lehce odtažité řízení, pak máme před sebou až nečekaně hbitý sedan s tou správnou koncepcí-motor vpředu, pohon vzadu. Malý Lexus je tak skutečně agilní a pohotový a opravdu se ním moc hezky žije. Umí být také docela úsporný, spotřeba se dá udržet v okolí deseti litrů. Spolehlivost je také bez výhrad, na tom si Lexus zakládá již od dob svého vzniku. Tohle by mohl být takový tajný Autíčkářův tip. 

Samozřejmě možností v daném rozpočtu a požadavcích bude víc. Od zmíněných Audi A5 a A7, které se však s benzínovým šestiválcem budou hledat složitě a budou mít za sebou asi těžší život, s ohledem na tvůj budget, přes trojkové BMW (ty samé trable jako u Audi) nebo třeba céčkový Mercedes. Je tu také japonská alternativa Lexusu a to Infiniti Q50, které též nejezdí špatně. Vyhovovat by mohlo také Volvo S80 s 3.2 pod kapotou, ale není to jízdně příliš zajímavé auto. V inzerci narazíš také na Chrysler 300C se šestiválcem Pentastar, když budeš mít kliku, možná se tam najde i osmiválec HEMI. Také to ale není auto pro každého. Já osobně bych asi po očku sledoval v inzerci toho Lexuse.