Vždycky, když přestanou jet, jakmile jim motor nechce naskočit nebo se při jízdě zakuckají, se sám sebe ptám, proč jsem takový blb. V tyto chvíle bych se nejradši vzteknul. Staré krámy to jsou! Co mě k nim tedy táhne?
Dřív jsem ani takhle nepřemýšlel. První staré auto, veterána, jsem měl ještě v době s mokrým řidičákem. Řídil jsem běžně auto z šedesátých let zrovna jako ta z devadesátých, která se zrovna vyskytovala doma. A život bez starého křápu, ať už se jmenoval Ford nebo Simca či Fiat, jsem si nějak nedovedl představit. Jízda těmito auty byla totiž určitým způsobem více vzrušující. Je to asi podobné, jako když se zeptáte libovolného kuřáka, proč kouří. Málokdo bude umět svůj zlozvyk vysvětlit. Autíčkář mě nutí o věcech občas přemýšlet (jak se tohle stalo?? pozn. Hamster) a samotného mě zajímá, jak to svoje nadšení pro stará auta nakonec odůvodním.
Za dobu, co jsem vystřídal různá klasická a sportovní auta minulosti, bych si býval byl asi v klidu ušetřil na zajímavé fungl nové vzrušující auto. Místo toho jsem dělal pravý opak. Vždy, když byla možnost se s nějakým novým sportovním autem svézt, hned jsem hledal důvody, proč to není ono. Nissan 370Z se mi špatně ovládal a jeho automat s automatickými meziplyny byla věc, kvůli níž bych se ho styděl řídit. A vůbec sám sobě i ostatním měl problém přiznat, že se mi to vlastně docela líbilo. Nové čtyřkové BMW je velké jako slon Bimbo a nová Alfa Giulia Veloce točí pouze 5800 otáček. A já chci zoufale víc! Přitom se řídí tak příjemně, téměř jako ty vysněné Alfy z minulosti s převodovkou u zadní nápravy. Nehledě na fakt, o kolik moc je vlastně rychlejší. Vždycky si něco negativního na nových a objektivně fantastických autech najdu. Uvedu vám pár příkladů.
Toyota GT86 měla tenkrát velkou smůlu, protože v testovací den jsem jezdil střídavě s ní a s její starší kultovní sestrou AE86, zvanou hatchiroku. Nová Toyota najednou byla asi moc nová, zrovna asi jako Trautenbergovo kyselo bylo moc kyselé. Nová „Hatchi“ je taková krásně vyvážená, jednoduchá a ve své podstatě málo záludná, málo hlučná a chlupy neježící gejša. Kdežto ta stará je prostě v těchto ohledech peprnější, hlučnější a vydává zajímavější automobilové vůně (pozn. Matěj tvrdí, že mám používat slovo „pachy“). Stará Corolla je prostě lepší. No a je to tady. Jak to mám jen vysvětlit? Dáme další příklad.
Svoje první opravdové sportovní auto, MGB GT jsem si jel koupit do Anglie asi v šestadvaceti. Důvod vlastně nebyl v tom, že jsem chtěl MGB kvůli jejímu designu karoserie od Giovanni Michellotiho. Já jsem chtěl auto, s kterým si poblbnu na okreskách. Chtěl jsem auto s pohonem zadních kol, lehké a aby bylo o dost rychlejší než Cortina 1300. Mohl jsem si přece koupit BMW „třícu“ a s trochou štěstí s dva a půlkou šestiválcem. Tenkrát se daly koupit ještě levně. Případně jsem mohl vzít třicetšestku jakou měl kamarád. Asi jsem se chtěl trochu i odlišit, ale bylo v tom ještě něco navíc. Ta šedesátá léta. Auta z té doby mají v sobě určitého ducha neodolatelnosti. Tenké, kůží potažené volanty, nepohodlná koženková sedadla s krátkými opěradly a nabízejí spoustu charakteristických pachů v kabině. Schválně, očichejte si někdy svoje moderní auto a pak nějaký produkt z devadesátých let a nakonec na nějaké výstavě nahlédněte do interiéru vozu z šedesátých a nadechněte se. Kombinace olejů, koženky, kůže a benzínu je hodně specifická. To nenajdete v nové Toyotě GT86, ale najdete to právě v MGB. Já ho v té době koupil ovšem spíš hlavně za účelem pokusů naučit se precizně driftovat po okreskách v okolí. Ale vlastně ne. Je to nesmysl. Koupil jsem ho proto, protože jsem si chtěl užít ten okamžik všech vjemů z auta. A baví mne i proces leštění chromových dílů, čištění členité karoserie, která nabízí řadu zajímavých detailů. Zároveň jsem si chtěl užít zvuk nerezového výfuku, jehož spodiny nejsou zpomalovány žádným katalyzátorem či filtrem pevných částic. A pak tu jsou všechny ty staré faktury, zápisy z technických, servisní kniha a dílenská příručka plná otisků prstů od vazelíny. Jestli jste někdy zvídavě bádali v archivu anebo ještě lépe na tajuplné půdě u dědy a babičky, tak pročítání těchto dokumentů navozuje přesně tyto pocity. Tohle mě táhlo k vlastnictví sportovního veteránu. Nejde o MG, vlastně to píšu obecně. Uvedu další příklad.
Představte si na noc na trajektu, kdy si vezu se slečnou Krabovou po ose hrdině svůj nový sportovní veterán Jensen-Healey. Na lodi z Ramsgate do Oostende padla jedna láhev dobrého Slovinského vína Malvazia a já vzpomínám na krásně prožitý čas čtením starých artefaktů k „novému“ vozu za mírného pohupování vln. A pak se ráno muselo vyrazit na dlouhou dobrodružnou cestu k domovu. To klíčové slovo znělo – dobrodružnou. Náš Jensen náhodou domů dojel i bez tažného lana.
Tuhle jsem se zrovna byl projíždět s BMW Z3 Coupe. Vymrzlé silnice oschly a bylo potřeba ho zase na chvíli probrat ze zimního spánku. Těším se na zvuk nastartovaného studeného motoru. Zažívám moment vzrušení, jestli ráno naskočí a můžu vyrazit. Chybí sice práce se sytičem a vůbec startování vozu z devadesátých let má dost zjednodušený rituál. V MG je ta radost ještě o poznání větší. Člověk si to nesmí nechat zkazit, není kam spěchat. Zvuk karburátorových motorů je navíc vždycky takový opravdový, zdá se mi skutečný. Ale i BMW Z3 už začíná nějak zrát a působí na mě tím zakulaceným charakterem, měl-li bych použitít terminologii someliérů. Přijel jsem na svůj oblíbený úsek silničky s malým provozem a projížděl jí sem a tam. Vlastně ještě předtím jsem se sešel s naším čtenářem a majitelem Peugeotu 205 GTI. Zaparkoval jsem BMW Z3 Coupe a zvídavě usednul za volant „Gétéíčka“.
Celý příběh si budete moci zítra přečíst samostatně. Pří řízení Peugeota jsem si uvědomil další důvod proč by mi staré auto chybělo. Kvůli citu v ovládání. Jak to jenom popsat. Co auto bude dělat, jak bude reagovat motor a jak obě nápravy si musím jako řidič sám odpracovat. Minimálně mi to tak připadá. Pak přijde právě ten moment. Okamžik, kdy se přistihnu jak si s autem hraji. Svět venku je rychlý, ale mysl se zpomalí, soustředí se na ovládání vozu. To auto nemá žádné strážné anděly. Umí pěkně vytrestat, především na mokru, ale kvůli tomu je za volantem potřeba být řidičem. 205 GTI je tak citlivé a ohebné, že se s ním dá nádherně pohybovat okolo limitů přilnavosti pneumatik. A pak na rovině do mírného kopce s horizontem řadím trojku a vytáčím motor blízko k červenému poli a sleduji, jak čtyřválec vesele žije. Jasně, motor není šíleně rychlý, a asi proto si taky celou akci dovedu krásně vychutnat a užít. Chybí tu nějaké zatlačení do zad a vyděšení z toho, že už jsem měl jít dávno na brzdy. No, když už zmiňuji brzdy. Moc to nebrzdí. Což ovšem bystří mozek. Řidič musí přemýšlet, uvažovat, strategicky číst trať a předvídat co bude následovat. Správně podotknete, že špatné brzdy mě zpomalují. Musím si vždycky dát pozor a brzdit včas. Obvzláště u opravdového starého auta jakým byl Triumph GT6. U takového auta je i přes moderní pneumatiky a renovované brzdové třmeny zdaleka nejrychlejším elementem motor. Podobná auta jsou sice někdy k vzteku, zato jízda v nich bývá pěkně vzrušující.
Už to chápete? I já mám poslední dobou pěkné pochybnosti. Jsem stále příčetný, když mám obrovskou chuť si pořídit další staré auto? A obětovat kvůli tomu jediný opravdu moderní a objektivně skvělý sporťák – tu oranžovou Toyotu GT86? Počkejte až se všichni ti moji hrdinové minulosti dohromady rozbijí s nějakou extra záludnou poruchou. Jestli nebude nakonec lepší ta všechna zaručená „investiční auta“ poslat do světa. A pak si jít třeba pro krásnou, červenou Alfu Romeo 4C s klasickými koly ve tvaru „telefonu“. Nebo pořídit Giulii Quadrofoglio Verde. Vždyť má 510 koní, vypadá božsky, nabídne sedadla i pro případné malé pasažery vzadu a nic jí nechybí. Očima mužské matematiky je to přece geniální nápad, byť v tom autě během pár let projedu mraky peněz. Anebo lze také zůstat při zemi a koupit roční BMW M240i s manuální převodovkou za daleko rozumnější částku než je ceníková. Asi bude těžko horším řidičským autem než BMW M3 E46, že? I tuhle otázku jsem si byl názorně ověřit. Kupodivu je to celé ještě zamotanější. Prozradíme brzy v samostatném testu. Ono totiž až to nové BMW M240i časem uzraje jako víno, bude vážně dobré.
Ne, nové sportovní auto si já zkrátka asi nikdy nekoupím. Nepochybně za utržené peníze za to skvělé sportovní japonské kupé pořídím nějaký starý sportovní a nepraktický vehikl. A možná nebude mít ani pořádné dveře, ani ABS, ani stabilizaci. Ovšem nechci předbíhat, protože co se bude dít v mé „garáži“ nevím nyní ani já sám. Možná se nebude dít vůbec nic. A víte co je legrační? Možná až budou za dvacet let opečovávané přeživší kousky „Toyobaru“ či BMW M240i s manuální převodovkou k prodeji, budu obě auta nepochybně doopravdy chtít. Už budou totiž dostatečně stará a mechanická, tak jak to zkrátka ještě v těch starých dobrých časech bývávalo zvykem. Charakterní moderní auto dneška nějak uzraje v to pravé klasické splňující všechna zásadní kritéria v mé benzínové hlavě. 
13. března 2018, 08:23
0
Tohle třeba pochopím, až budu starší ;-)
Před 12ti lety jsem koupil 110R a splnil sem si tak jeden sen. Bohužel přišlo poměrně brzy vystřízlivění, když jsem zjistil, že to auto jezdí jako obyčejná škodovka, jenom hezky vypadá. Už pár let stojí v garáži pod plachtou a přemýšlím co s tím dál.
Podobné to bylo, když jsem jezdil se Škodou 154 z roku 1930. Těšil jsem se, že si to budu moct vyzkoušel, ale najezdil jsem s tím několik stovek kilometrů a vůbec jsem si to neužil. Člověk je v tom brzdou provozu a ikdyž řidiči okolo spíš s úsměvem mávali, pro mě to byl stres a strach, aby se nic nerozbilo, aby mi někdo nevjel do cesty, abych tomu neublížil neopatrným zacházením...
Mnohem víc si užiju jízdu s autem z přelomu tisíciletí, kde se můžu víc soustředit na jízdu samotnou a s autem se nemusím prát.
13. března 2018, 08:52
3
A tady se dostáváme k tomu, že autíčkáři jsou vlastně hipsteři přes auta:) Líbil se mě jeden díl v Simpsonech, kde padla hláška "jsou to lidé, kteří jezdí na kolech z minulosti, ale mají telefony z budoucnosti". Možná to je tak, že jsme opravdu jenom milovníci historie se zaměřením na auta a ty naše vyjížďky se dají přirovnávat k různým rekonstrukcím bitev atd... není špatné pár dní pochodit v americké uniformě z 2. světové v den výročí vylodění v Normandii, ale určitě by to nikdo nechtěl zažít na ostro. Stejně tak je to s těma autama- na víkend zajezdit s veteránem, ale přes týden pěkně v něčem co startuje, topí, jede a brzdí...
13. března 2018, 09:20
1
Ta hláška ze Simpsonů je perfektní :)
To je totiž naprosto přesný ....
Jinak u mě to je asi jak to popisuješ + se to mísí s tím legračním - jeeee tohle auto jsem si vysní, když jsem četl o něm v osmnácti test v autocaru ... nebo tak nějak. Často furt toužím po autě i nedávné minulosti, který jsem chtěl už jako nové, ale nebylo na něj. To jsem si splnil loni s tím Toyobaru a teď zas pro změnu (neptejte se proč) podobným způsobem očimuji inzeráty se zelenými Focusy RS :-D .... jsem normálni? Nejsem!
-
Komentář upraven 13. 3. 2018, 09:20:38
13. března 2018, 09:29
2
S těma bazarovýma autama je to obsese, jak jsem se dozvěděl od mé drahé manželky. Řekl bych, že je taky zapálená řidička, ale té naší kolektivní posedlosti prolézáním inzertních serverů se už docela diví:D Na podzim jsem si domů dovezl Barchettu a za dva dny mě vidí, že se dívám po Jaguarech z 90s. Zakroutila hlavou, zahučela cosi o diagnóze a pohaldila mě po hlavě:D Holt asi úplně normální nejsme :)
-
Komentář upraven 13. 3. 2018, 09:29:55
13. března 2018, 09:43
0
He, he ... no ono ne náhodou tu máme rubriku bazarový snílek :) ... je nás totiž víc ...
13. března 2018, 11:28
0
Pólin, holt někdo se umí oženit. ;)
13. března 2018, 12:03
0
Ty doma zažíváš ohledně aut 100% podporu jo? To máš perfektní...paní Quattrová je asi světice:D
13. března 2018, 14:17
0
Tak to bych řekl je zázrak. U nás se to neřeší jen když mě nekde doprovází.... Už to kup a jedem je tady zima. To asi nebude podpora:))
13. března 2018, 14:42
0
Pólin, já měl na mysli tebe. :D
14. března 2018, 10:44
1
Taky mám doma světici :-) Už řeší, kdy příjdou nový pružiny na její "nový"(vždyť je mu jen 19 let :-) ) Pajero. A včera se mě ptala, jestli už si může vybírat barvu na ráfky. Že prý, kdy příjdou nový pneu. Nakonec jen tak špitla, že na něm chce ty samý úpravy, co už máme na dlouhym. To zas poletí peněz.
Ale možná bych vše okolo těch nových vs starých autech shrunul do dvou bodů. 1)Proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě a se zážitky 2) Když vylezu někde na veřejný parkoviště, nechci hledat své auto jako jedno z X stejných. Prostě mi dělá dobrý pocit, že vím, že je tam jediné svého druhu. A když ne a náhodou tam bude stát druhé stejné, tak bude rozdíl ve stavu a já si v klidu řeknu "Mám starej škopek, ale je jak novej"
No a ty vůně. To je kapitola sama o sobě a miluju, když vlezu do hangáru a cítím všechn ten benzín, olej, koženku... A mnohem radši se proletím v mašině z 60 let, než nabušenou supermoderní mašinou. To je prostě "konzumní" nuda
13. března 2018, 08:55
0
Super úvaha, myslím že tomu rozumím. :-) Oni ty starý verky se dají prostě mnohem líp vnímat jak pracujou. Člověk cítí co se mu děje pod kolama, reakce na plyn je okamžitá a celkově je člověk uvnitř děje. Nový auta mi přijdou hrozně odtažitý, přeposilovaný, člověk necítí práci zavěšení, přeposilovaný brzdy který fungujou v režimu 1-0. Jasně že jsou uživatelsky příjemnější, rychlejší, efektivnější i praktičtější, pohodlnější a nevím co všechno. Jen je prostě pro mě někdy ta atmosféra starýho auta víc...
13. března 2018, 09:24
0
Jsi automobilovy archeolog, Indiana Jones v honbe za dalsim artefaktem dob minulych a legendarnich. Navic s sebou podle vseho vozis i Laru Croft, k cemuz nezbyva nez gratulovat.
13. března 2018, 09:32
0
Možno to začalo už v raném mládí, když jsme s kamarády spravovaly staré krámy a byly jsme rádi, když to jezdilo a brzdilo.
U mě je rozdělení období se sytičem a bez něj. Asi tím, že jsem si dokonale užil to se sytičem, mám rád přelomové 90-tky, které přinesli bezproblémovou startovatelnost, menší poruchovost, větší výdrž, krásně znející šestiválce a hlavně řidičsky zábavné a dokonalé auta. A zatím ještě startují, topí, jedou a brzdí tak, jak se mi to líbí...
13. března 2018, 11:26
1
" My mu nerozumíme, ale my mu věříme " :-D
mám rád, když otevřu kapotu a pod ní je motor a ne druhá kapota z plastu se 3 otvory.
Mazlík je o 22 let starší, než služebák, ale to skřípnutí sedačky, klapnutí dvířek, vůně, to auto se těší, až pojede :-D
jo a jentak mimochodem - při minus 18 na teploměru v kabině a po 14-ti denním stání staré volvo s 5 let starou baterií normálně nastartovalo, zatímco rok stará, denně provozovaná fabie napřed svítila jak vánoční stromeček, než se začlo něco dít. O tom, že stařeček topil po ujetí cca 2 km a z větracích otvorů fabie ještě po 8 km nefoukal vzduch ani vlažný asi ani mluvit nebudu :-D
Ve starém autě se tak nějak cítím líp, vůně, výhled,..... Když mne někdo k něčemu takovému pustí, jsem na vrcholu blaha, vše okukuju, osahávám, jsem sto si vybavit, jak se mi řídila stará volha, Wartburk, jensen interceptor,.... ale z nového maybachu si vzpomenu tak akorát na ten vaporizér :-D
Na druhou stranu vím, že ,až na výjimky, mne neberou auta pod padesátá leta.
13. března 2018, 11:34
1
Se startováním a topením to asi bude tím severským původem. Kdyby mi třeba někde v Kiruně začal foukat až po osmi kilometrech jenom vlažný vzduch a měl bych ho dvoucentimetrovýho i bez full-size SUV, to bych byl opravdu nasrán i přes tu severskou klidnost. :)
13. března 2018, 11:45
1
To víš, že v tom bude ten sever :-D a to nemluvím o vyhřívaných sedačkách :-D ale to bych zase srovnával něco, co srovnávat nelze, takže nebudu nespravedlivý a fábku pomlouvat nebudu. moc se mi v ní líbí šestka a ovládání stěračů :-D
13. března 2018, 18:14
0
jo jo, kryt na motoru, nejzbytečnější věc na světě. Kdo chce vidět motor, není zvědavej na kryt a kdo motor vidět nechce, ten tam stejně nekouká. No ale je fakt že jsou motory kde to má něco do sebe. Mohlo by se stát že při náhodném zahlédnutí, třeba když někdo na benzince dolívá ostřikovač, by mohl kolemjdoucí dostat prudký záchvat dávivého zvracení, což vůbec není příjemné a prý se tak dá pořídit i vnitřní zranění. O znečištění okolí nemluvě. Kvůli blbýmu tédéíčku.
13. března 2018, 14:24
0
Já myslim že když jde o hodobóžový káry, tak je to jedno. Je to hezká záliba. Najedeš v tom 1000 ročně jen když ty chceš. Užiješ si nepohodlí a syrovou ovladatelnost, smrad i zvuk. Trochu jako hrát si v lese na vojáky.
A pak pěkně v Pondělí do jarýska a do skleňáku back to reality. Toyobaru je možný jezdit denně. Proto tě asi tolik nevzalo. Je to auto pro jinej typ řidiče. Možná i s více praktickým uvažováním. Já proti 60s autům nic nemám, ale je to prostě veterán. A takhle starý věci mě osobně nejvíc sedí staticky na vystavě:) Ovšem nadšeni nikomu neupírám a na silnici rád zamávám...
13. března 2018, 15:08
3
Hodobožová kára je fakt vynikající výraz. To se smála nahlas tomu i moje milostivá. :)
To fakt je lepší než Radiomapa i než Zasouvací hybrid .... tento týden to snad překonal jedině Venca zvaný Anakonda se svou Ofcí ... :-D
-
Komentář upraven 13. 3. 2018, 20:33:23
13. března 2018, 20:31
0
Venda Anakonda alias Vin Dýzl v kšeltofce Monsta a hustým cigárem v koutku. Ideálně jedničková ofce v eresu a láunčkontrol a čiplý. To úplně lavuju. No mě už hlavně nebavý pořád psát všude řidičský auto, víkendovka a podobný bláboly protože řidičský může být i daily.
13. března 2018, 16:50
0
No jo, tak ty jsi nenapravitelnej veteranista. Tam je to marny a zadna terapie nepomuze. Ja to mam takovy rozporuplny. Jsem perfekcionista, takze mne irituje, kdyz veci nevypadaji a nefungujou tak, jak bych si predstavoval. A vis sam, jak je to s veteranama. Spis si rikas, ze kdyz se to podarilo nastartovat a funguje to "tak nejak", tak vlastne dost dobry a za volantem fakt husty. O nutkavym pocitu blizici se smrti za volantem techhle zazraku radsi taktne pomlcime. :-D
O vikendu pani Knightriderova vezla Mustanga ke kamaradovi na nejakej servis a libovala si, jak to pekne jelo. On jel celou cestu za ni v normalnim aute, protoze napred prijel k nam. A jeho pohled? "Takhle pomalu jsem jeste nikdy nejel". Svet je relativni. :-D
Pak jsme si udelali vylet Vettou. Peres se s tim, jsi ohluchlej ihned po nastartovani, vyskakanej, namackanej uvnitr jak sardinka, ale ma to i pozitiva. Pres uragan kolem hlavy neslysis skripani a vrzani celyho auta. Nekdy je oprava zazracne jednoducha. :-D
Pri tom vyletovani jsem se ale neubranil myslenkam na to, co bych si koupil jako pristi auto. Vette C3? Je to bozi kara. Ridil jsem ji milionkrat, ruzny rocniky, ruzny motory i karoserie, takze vim presne, do ceho jdu, ale stejne furt nevim, jestli by mne z ni nejeblo. :-D A to podotykam, ze kvuli napsani tohohle textu jsem prave odlozil svuj Auto Tip Klassik. :-) Byl jsem se podivat i na 1973 Dodge Challenger. Nadhernej muscle car. Nebo Mustang Fastback. Pocity dost podobny. Milujes to, ale nevis, jestli to vazne chces, protoze se budes bat, ze ti z toho praskne cevka v hlave a pak budes tahat nohu. :-D
Takze radsi neco novejsiho? Ve hre by byla Vette C6 v cabriu (cabrio je uz nutnost :-)) nebo mam rovnou vyplnit posledni vuli, ve ktery odkazu svoje organy nejaky nemocnici a risknu prvni nebo druhou generaci Vipera? Hele ja furt nevim. A to uz nad tim premyslim skoro rok. Jeste, ze stavim ten blbej barak a nejsou prachy. Jenze... Za tri mesice bude hotovej a sance na smrt za volantem se napadne priblizi. :-D
13. března 2018, 20:11
0
Jednoduchá matematika.Sednu do novýho Forda a bomba, utlumený, inteligentní, umí to všechno, ale je to prostě jinde.Když sednu do starýho Escorta, Sierry, Fiesty nebo Scorpia, tak se do toho auta tak nějak vžiju....Dovedu ho vnímat, protože musím.Řídím já a ne počítače....druhá stránka věci je ta práce.Stárne to, odumírá a je potřeba to řešit.Občas to nejde, semtam se musí kov rozpálit do oranžova a občas se řeže, vrtá a někdy nastoupí i velký kladiva a musí se bouchat...Nejsou díly a hned se improvizuje, vyrábí a předělává.
Starý auto je běh na dlouhou trať.Když čepy nebouchaj, ložiska nehučej ,olej neteče proudem a auto drží stopu, tak příjdou na řadu lišty, škrábance ďůlky, povrchová a hloubková koroze.Díly nejsou, posílá se poštou, shání se měsíce, roky a jezdí se křížem krážem přes celou republiku...
"Nárazník na 92 s mlhovkama?Jéé, tak ty jsem vyházel páč je nikdo nechtěl a te´d je chce každej..."
Nikdo nepochopí, proč třeba sháním kus blbýho plastu z UK na XR3i...
Dřív jsem na dílně seděl ve Fordím Recaru ve špinavejch montérkách, nikdo se s tím nesral.Pár Recar za 1500,- byla drzost.Dneska 5000,- za ucházející stav?V poho....
Doba se mění, ale ty káry zrajou.Já si nikdy nový ato nekoupím.Pro mě bude novas ST225 FoFo, kterej si možná za pár let koupím...Až uzraje:D
A když tak píšu o tý práci a dílech.Díky mojí zálibě v těch starejch vránách, jsem potkal spoustu lidí.Dozvím se spoustu historek a poznávám spoustu zvláštních lidí.Od seriozních person přes nimrody až po ldi, po kterejch nikdy nebudu chtít ani čepičku na ventilek...
A jak píšeš s tím karbem.Elektronika je fajn ve všech svejch generacích, ale karb je karb.Ta okamžitá reakce na plyn, to stříkačka nedovede...A pak to naladění.Dneska první co dělám, napíchnu auto.Když ale dojde na něco takovýho prehistorickýho, tak začne rituál....ventily, rozvody, tlaky, svíčky, předstih, karbec.Ten motor mluví k mechanikovi i řidiči a čím víc tyhle auta budou zrát, tím víc budou bavit....
13. března 2018, 20:37
0
To je přesně to proč starý pelechy nesnášim. Dík že si mi to připomněl :) I když dělám taky občas vyjímky. Třeba se mi pořád nedaří zničit ten starej vergl s tim motorem od Fordu kterej vlastně možná od Fordu ani neni.
13. března 2018, 21:05
0
Vidíš, já právě jo :) Úplně tomu Breakthru rozumím. Navíc on je jako mechanik nepochybně zkušenej... já jsem spíš karikatura automechanika, když se odhodlám něco spravit. Ale o to radši to zkouším dělat :)
Padlo tady mnohokrát v komentářích, že nejlepší auta jsou pro nás ta z přelomu tisíciletí. A to krásně zapadá do té teorie, kdy najednou auta blížící se 20 letům stáří začnem vnímat s trochu přehnanou nostalgií. Ale bojovat se proti tomu nedá ...
Hamster z redakce opečovává a notně resuscitoval svou AR 166 2.0 V6 Turbo, František má mrkací Mijátu, Vavris kompresorovou Mijátu, Dan svůj "hypermiller" Xedos 9 2.3 V6 , Zlokočka a Adam mají oba Pumy a Matěj to prozatím vzdal s AR 146 ...
Ono to je trochu z nouze cnost. Na nové nemáme, ale není to ten hlavní důvod. Já bych třeba asi vážně nechtěl koupit za bezmála 3 mega fungl novou 911, tak nějak mi stačí ta stará. Jenže je to o okolnostech. Kdybych najížděl 50k ročně , nostalgie asi půjde stranou a nechám si něco dostatečně moderního, co tu porci zvládne. Třeba to Toyobaru by tohle v klidu dávalo.
Já chodím teda rád ještě víc do extrému, takže pro mě fakt mají to kouzlo ta 60 / 70 léta. Karburátory, sytič a chrom no ...
Výjimka je ten Caterham. Auto de-fakto nové nebo ne tak staré podle techničáku, ale umí při jízdě dodat to co lehký padesát let starý sporťák a současně jede rychleji než kdejaký moderní skorosport ( když použiju Beastarův slovník) . A to je právě ta hodobožová kára :) ... to slovo mě fakt baví dneska ...
13. března 2018, 23:34
0
No tak samozřejmě. Já taky nemusím mít jen nový auta. Jenže já jako starý vidim auto 8 letý třeba. Jinak jo je to zkušenej mechanik je vidět, že tomu rozumí. Já se o to zajímám jen tak kolim mi stačí:) Takzvaně do výše svojí provize. Starý veterány mi nevadí, ale fakt nejsem typ co považuje za cool lítat daily v něčem jako je brouk.
A radši tři míče za nový 911, než za tři roky to stejný naládovat do starý vraždy. Měl sem tu 944 a taky 20 letý Maserati a nikdy víc asi. A když tak 4fun věci jako SStajp, nebo 166. Toho Křečka třeba chápu. Páč takový auto v tyhle třídě už Alfa nejspíš neudělá. Stejně tak se mi líbí tvůj Seb ale jako exponát:))
Catík je motorka. Za auto to lze považovat jen pro počet kol a volant. To je příklad věci čistě pro zábavu. Když jezdíme těch 40 ročně což já najedu tak jelikož mě firma žádný auto z rentu nedá. Musim mít něco našeho takže se stejně tomu sednout do supa nebo q50 nevyhneme.
To neznamená že v garáži nemůžeš mít c3 vette. Ale mě to takhle nebaví. To radši Zonda. Ja bejt tebou jdu si pro 4c kompeticióne a neresim nic. Prodám keply a jezdim jarýskem a hned jak je sluníčko tak pěkně Alfou;) třeba nebo Boxsterem etc..
14. března 2018, 15:45
0
Auta z 50. až 70. let měla genius loci. Nebyla tak rychlá a bezpečná jako dnešní, ale byla krásnější. Dnešní uniformita je nudná. Počítače vyplivnou optimální tvary, to se nastříká nějakým odstínem šedé, hlavně aby to nebylo fakt barevné. Díky za ten článek, aspoň vím, že nejsem sám. Ta radost, když jsem mohl seřídit ventily, vyčistit karbec a nastavit správnou hladinu, seřídit předstih a odtrh. Pak to šlo za plynem (lankovým) jako když práskne bičem.
14. března 2018, 18:51
0
Já nechtěl machrovat:D...Jednou jsem četl v nějakým starým světu motoru ze 70. let, co jsem našel kdesi doma, že když o sobě řidič prohlásí jak umí řídit a je schopnej šofér, tak má za jízdy otevřít dveře a vyskočit.U tý práce platí to stejný.....Mě právě baví ty starý vrány, když to prostě nejde jak na tom novým.....
Když nad tím uvažuju, tak jednu dobu jsem měl možnost koupit si nový auto, ale ono by mě to nijak nebavilo.Já to vždycky koupím, povrtám se v tom a pošlu dál.Spíš opravuju než jezdím:D
U veteránu platí to stejný.Ty historky o tom, jak se našlo někde zakonzervovaný fáro jsou sice úžasný, ale rozhodně to není sednout a jezdit.A po zkušenostech bych nechtěl už nic "vyvařený"....
beastar:Co máš za Forda?Z těch nefordích motorů mě napadá Volvo, PSA.....
14. března 2018, 21:06
0
Krabe, ale ono moc lidí nepoužívá youngtimera na denní ježdění. Většina z nás má nějaký hopsadlo a pak hračku (hračky).
14. března 2018, 22:37
0
jerry: souhlas s těmi krásnými tvary dob minulých. Ale ty auta pořád kreslí a modelují lidi, zázračné tlačítko na klávesnici pro např. udělej mi teď z toho kabriolet díky bohu zatím nefunguje. Smutné je to, že když pro vyřešení problému některým designérům nabídneš tužku, tak se leknou.
15. března 2018, 08:14
0
To jo, ale konstruktéři jsou pod tlakem požadavku nejmenšího součinitele odporu a bezpečnosti. A s využitím technických aplikací jim to vychází všem nastejno. Ale proč i ta uniformita barev? Lidi se bojí být veselí.
16. března 2018, 08:08
0
Beastare: co jsi měl za Maserati? Nějaké biturbo z 80´s mě strašné láká...líbí se mě a je to za pár šlupek... to by chtělo sepsat nějaký blogísek, není liž pravda?
16. března 2018, 09:37
0
Póline , to jsem taky děsně jednu dobu chtěl : Maserati Biturbo je pořád zajímavá klasika. Ve verzích 4xx ( čtyřdvéřová karoserie) jsou navíc vážně ještě velmi dostupná. Loni jsem jedno takové 420 nebo 430 ( teď nevím přesně) oblézal v Norimberku na Retro Classic a bylo za 10 tis Euro. Ale v nádherným stavu. Ovšem hnědé se světle hnědým (typicky "Maserati 80"s) semišovým interiérem.
Opravdu parádní je až facelift , verze po roce 89 přestylizované od Marcela Gandiniho. Myslím třeba Shamal. Ale tam už jsou ty ceny jinde. Na druhou stranu se jich obecně vyrobilo málo, takže fakt zajímavá věc to je.
Teď jen to umět udržet při životě :)
16. března 2018, 10:00
0
no a to mě právě láká...třeba v té červené s černýma prahama...to je nádhera. No to je právě to, co mě zajímá, co to obnáší udržet to při životě...jestli se nebudou co 2 roztočení muset repasovat turba atd:D
16. března 2018, 11:26
0
...Shamal, opravdu krásné a pěkně drahé. Spokojil bych se i s nenápadným QP V8 Evo 98-01. Ty už byly líp přepracované, netrpěly tolik na turba jak před FL.
16. března 2018, 14:04
0
Tohle QP jsem minulej tejden prohlašoval a prodával. Teda pochopitelně ne v tyhle verzi, ale je to super i tak. Navíc to auto vůbec nestárne jezdí to skvěle. Jinak už tolik netrpěli:) Ono to trpí furt na něco.
14. března 2018, 00:26
1
Well, já do tohodle ještě nedozrál. Od auta očekávám bezpečnej, efektivní a rychlej (v tomhle pořadí) přesun, během kterého mě nebude nic vysírat. Takže si prosím nové auto, s automatickou klimou, vyhřívanýma sitznama a kvalitním audiem. Ideálně M3 F80 v manuálu...:D
18. března 2018, 19:12
0
Tak koukej zrát, ať se můžeš " fundovaně " zapojit :-D
14. března 2018, 06:24
0
Vždyť i téhle době budeme jednou říkat staré dobré časy.