Peugeot 508 PSE: Lev s ostrými drápky

Mám rád sedany a kombíky střední třídy. Nabízí totiž podle mého ideální mix užitných vlastností a každodenní použitelnosti. Jsou dostatečně velké i pro náročnější rodinu, obvykle mají rozumně silné motory, které i při maximálním obsazení netrpí na při dálničních přejezdech třeba na dovolenou. Mám rád silnější (chcete-li sportovnější) verze, protože se rád svezu rychleji a ať chcete nebo ne, dostatečný výkon se prostě hodí. Nemusíte se bát při předjíždění, když vám někdo začne vedle přidávat rychlost, máte za každé situace výkonovou rezervu. V devadesátých letech a ještě v prvních dvou dekádách nového tisíciletí nebyl problém si takové auto koupit. Nabídka byla rozmanitá a téměř každý výrobce i v mainstreamovém segmentu měl v nabídce středně velké auto s dostatečně silným šestiválcem či potentním přeplňovaným motorem. Jistě pamatujete na šestiválcové Superby, Passaty či Mondea, popřípadě jejich novější varianty s přeplňovanými čtyř a pětiválci. Nebo třeba na japonské turbofofrníky. Jenže se poslední dobou zdá, že tyhle časy definitivně odvál vítr. Nejenom, že postupně končí výkonnější motory (Mondeo, Mazda6, Insignia a další), ony končí i jednotlivé modely, bavíme-li se o evropském trhu (Legacy, Accord, Talisman, Optima…). Všechna čest pro modely, které zůstávají i s potentnější motorizací stále na trhu, jako je třeba Arteon nebo Superb. Nicméně pro člověka, jako jsem já, je to mírně smutná doba. A proto jsem obzvláště rád, když se čas od času ještě nějaký takový vůz objeví. Jako třeba nyní u Peugeotu.

Francouzský výrobce se lvíčkem ve znaku má se silnějšími modely střední třídy poměrně dlouhé zkušenosti. Začalo to v 80. letech, kdy se na scéně objevil 505 s přídomkem GTi. Pokračování nabídl Peugeot 405 hned ve dvou sportovnějších variantách Mi16 a T16. A zapomenout nemůžeme ani na 406, která dostala do vínku sametový šestiválec, jež si našel cestu i pod kapotu novější 407. Jenže nástupce čtyřistasedmičky, model 508 nabídl jako svůj vrchol pouze čtyřválcový diesel. Ani druhá generace na tom ze začátku nebyla lépe. Nejsilnějšími motory byly přeplňovaná jednašestka a hybrid o shodném výkonu přesahujícím lehce 200 koní. Až doteď.

I když, jak se to vezme. Peugeot 508 PSE není úplně žhavá novinka. Už nějakou chvíli je dostupný u našich východních sousedů ze Slovenska. Nově si ho však můžete pořídit oficiální, i když poněkud strastiplnou, cestou také u nás. Co to znamená? 508 PSE nenajdete v oficiálním ceníku. Český importér má za to, že je zbytečné marketingově uvádět tento model na náš trh, protože neočekává, že by měl mít nějaké zásadní prodejní úspěchy. Nicméně, pokud o něj budete jevit zájem, milerád vám jej doveze na vyžádání. Je to zajímavá strategie, ale myslím, že dává smysl. Na následujících řádcích, vám zkusím přiblížit, proč by vás tohle auto mohlo zajímat.

Peugeot 508 považuji za jedno z nejhezčích aut své třídy, jestli není vůbec tím nejpřitažlivějším. Však se přesvědčte sami. Sebevědomý výraz čelní masky s nápadnými tesáky. Nádherná boční silueta s bonusem ve formě bezrámových dveří. A velice osobitá záď se spojenými světlomety, které mají velmi pěknou grafiku a vtipnou uvítací animaci, připomínající legendární seriál Knight Rider. Tohle auto má prostě šmrnc a vážně mě baví na něj koukat. Dokonce mi ani nevadí ta šedivá barva (kupodivu není pastelová, ale metalická), kterou obvykle na jiných vozech nemohu vystát. Tady to sedí ideálně. Asi tomu pomáhají ty kontrastní doplňky, což je specialitou právě verze PSE. Agresivnější nárazník s výrazným splitterem je povedený. Nepřehlédnutelné aerodynamické prvky (těžko říct, nakolik je to funkční záležitost) se objevují i na zadním nárazníku. Je zde spousta malých detailů, které potěší a hlavně to funguje jako celek. Tohle auto se mi opravdu líbí a snad při každém zaparkovaní, jsem se za ním ohlédnul, což se mi obvykle nestává. A rozhodně nejsem sám, koho designem oslovuje. Tolik zvídavých pohledů ostatních řidičů a kolemjdoucích už jsem dlouho nezažil. V 508 PSE prostě budete středem pozornosti ať se vám to líbí, nebo ne.

Interiér je starý dobrý Peugeot, jak jej známe. Opět zde nalezneme typickou architekturu vnitřku, kterou Francouzi označují souhrnným názvem i-Cockpit. Někomu to sedí, jiný to nemůže vystát. Chápu obě skupiny. Já osobně už si na tohle řešení docela zvyknul a v 508 je to fajn i z toho důvodu, že sedačka řidiče je ukotvena opravdu nízko, takže se sedí takříkajíc na zemi, což výrazně zvětšuje možnosti nalezení té správné řidičské pozice. Dá se říct, že i-Cockpit mi zde vadí jen z jednoho jediného důvodu. Kvůli budíkům, vytaženým až ke spodní hraně čelního skla, nedělá Peugeot head up displej, který mám rád, a k autu dané cenové kategorie by se jistě hodil. Prostornost vnitřku je naprosto očekávatelná a dostačující. V podélném směru je místa dost a kupodivu jsem se vešel i na zadní sedačku a nemusel provést dekapitaci (184 cm). Do kufru pak poskládate dětský kočárek, nebo třeba výbavu na golf, prostě co je vám bližší. Je to liftback střední třídy. Jak jsem říkal na začátku, ideální velikost pro každodenní potřeby. Pojďme se však přesunout k těm důležitějším věcem. Jak to jezdí?

Možná si to pamatujete z nějakého předchozího mého textu. Nejsem zrovna velký fanoušek plug-in hybridů. Jejich nevýhody totiž při mém způsobu využívání auta převažují na výhodami. Jediný PHEV, který se mi doposud líbil, byl velký Ford Explorer (zanedlouho si k němu řekneme víc). No, a po týdenním soužití mohu do tohoto seznamu přidat také Peugeot 508 PSE. Takhle si totiž představuji ideální využití elektřiny. A hned vysvětlím proč. Nejprve však několik tvrdých dat. Peugeot ve svém nejostřejším modelu využívá kombinaci přeplňované benzínové 1,6 a dvou elektromotorů, přičemž každý má na starost jednu nápravu. Ano, jedná se o čtyřkolku. Souhrnný výkon činí moc pěkných 360 koní a 520 Nm točivého momentu. To nejsou vůbec špatná čísla. Z nuly na stovku to trvá 5,2 sekundy a maximální rychlost činí obligátních 250 km/h. Adekvátní papírová dynamika, ne? Jaká je realita?

Přiznám se, že asi lepší, než bych čekal. Občas mívám u hybridních aut pocit, že reálná dynamika neodpovídá papírovým předpokladům. Prostě se mi pocitově zdají pomalejší, než by měla být. Tohle však není problém Peugeotu 508 PSE. Tady je vše v nejlepším pořádku. Ano, v hybridním či komfortním režimu to řídícím jednotkám trvá trochu déle, než si uvědomí, co po nich chcete, ale pokud se pohybujete ve sportovním či 4WD režimu, jsou reakce velmi svižné a veškerou sílu všech motorů jasně cítíte. Ve městě se můžete pohybovat až nezvykle rychle, agilně a jen si musíte hlídat příval všech těch newtonmetrů. Peugeot vám je totiž dá k dispozici velmi ochotně a hutný zátah od nízkých otáček může nepřipraveného řidiče lehce zaskočit. Se stejnou suverenitou se 508 PSE zhostí i okresek. Stačí jen sešlápnout plynový pedál a tenhle temperamentní lvíček okamžitě zkrátí rovinku mezi jednotlivými zatáčkami na nezbytné minimum. Mírné trápení jsem očekával na dálnici, protože tam obvykle PHEV funguje nejhůře, neb se musí spolehnout především na spalovací motor, který se sebou musí táhnout těžkou elektrickou výbavu. Nicméně i zde byly dynamické schopnosti lepší, než bych očekával. Nevím sice, při jakých rychlostech se odpojují jednotlivé elektromotory (ten zadní snad někde při 140 km/h), ale akcelerace vozu mi přišla přesvědčivější než by výkonové parametry spalovacího motoru (200 koní) napovídaly. A to se bavíme o rychlostech začínajících dvojkou. Příjemné překvapení. Samozřejmě využití hybridního systému a malého čtyřválce si vyžádalo oběť v podobě zvuku motoru, který je takový nijaký, umělý a ne zcela důstojný dynamickému potenciálu auta. Ať se to úředníkům líbí nebo ne, zvuk motoru je důležitá věc pro někoho, kdo považuje auto za víc, než jen spotřební záležitost.

Ještě větším překvapením pro mě však byl podvozek. Ten totiž funguje naprosto excelentně. Nabízí ideální kompromis mezi tuhostí a komfortem a to i na velkých dvacetipalcových kolech. O to se patrně zasloužily elektronicky řízené tlumiče, které má PSE jako jediné z modelové řady 508. Inženýři z divize Sport Engineered naladili celé šasi opravdu nad očekávání dobře. Skelet vozu je velmi tuhý a 508 PSE se nekroutí ani přes absenci rámů dveří. Tuhost podvozku je perfektně vybalancovaná tak, aby Peugeot neobtěžoval svou posádku při kodrcání rozbitými ulicemi města, ale zároveň podržel svého řidiče, když potřebuje jet velmi rychlé. A že to umí. Limity této 508 jsou až nečekaně vzdálené a celé auto je přísně neutrální až do opravdu velkých skopičin. Minimálně tedy na suchu. Na oslizlé vozovce je to horší, ale to přičítám především zvoleným zimních pneumatikám (které mě mimochodem nepříjemně překvapily už na několika jiných vozech tuhle zimu). Docela rád bych to auto vyzkoušel někdy i na letních. Schopnému podvozku sekunduje také povedené řízení s kratším převodem a precizní přesností. Díky tomu se PSE dá po zakroucených silnicích vodit až velmi neslušnou rychlostí. Jedné věci se však nedočkáte. Pokud očekáváte zábavu za volantem, tady jí moc nenajdete. Stabilizační systém je možná až zbytečně přecitlivělý a veškeré náznaky zábavy utne poměrně nekompromisně už v zárodku. Neřeším teď, že to nejezdí dveřmi napřed, to snad nemůže čekat nikdo. Ale neholduje ani přenosům váhy, nebo lehčímu utažení zádě, když si ťuknete do brzdy při nájezdu do zatáčky. Je prostě zbytečně přísný. A když jsme u těch brzd, vepředu najdete 380 mm kotouče, které se starají o velmi důrazné zpomalení a nevadnou ani větším divočení.

Verdikt

Jistě jste si udělali z předchozích řádků představu o tom, jak moc se mi nejsilnější sériový Peugeot v historii líbil. Pokud ne, tak na rovinu říkám, že mě nadchnul. Má velmi přesvědčivé pohonné ústrojí a fantastický podvozek. K tomu všemu navíc dobře vypadá. Z mého pohledu se jedná o velmi schopné “daily” auto, které skvěle poslouží při každodenních městských cestách a zároveň potěší i na těch delších. Je to ideální cesťák podle moderního receptu a také jedno z mála PHEV, u kterých bych si uměl představit, že mi říkají pane. Peugeot zde totiž využil elektromotory primárně ke zvýšení výkonu a jízdního zážitku a ne k redukci spotřeby, jak to dělají jiní. Možná jste si všimli, že jsem v celém textu nezmínil spotřebu. To má jednoduchý důvod. Navzdory tomu, že se jedná o PHEV, tady prostě není důležitá. Trochu mě mrzí, že jej na cestách nebudu potkávat častěji, protože o něm moc lidí nebude vědět a cenou se také zrovna nepodbízí. Na druhou stranu, přímá konkurence stojí obdobně. Pokud se vám však líbí, máte mé požehnání. Vůbec bych se nezlobil, kdyby jednou zaparkoval i v mé garáži.

Technické údaje

Spalovací motor: zážehový 1598 ccm, 147kw (200 koní) v 6000 ot/min, 300 Nm v 3000 ot/min
Elektrická soustava: 81kw (110 koní) + 83 kW (113 koní) baterie 13,2 kWh (11,5 kWh využitelných)
Pohon: 8stupňová automatická převodovka, pohon všech kol
Systémový výkon: 265 kW (360 koní) / 520 Nm 
Maximální rychlost: 250 km/h, 140 km/h (elektrický režim)
Zrychlení 0-100 km/h: 5,2 s 
Spotřeba v testu: 6,6 l/100 km 
Provozní hmotnost: 1 850 kg 
Cena: (508 PSE): 1 700 000 Kč