Peugeot 5008 GT 2.0 HDI: MPV je mrtvé, ať žije crossover!

Kdysi to bývalo s výběrem auta jednoduché. Zkrátka jste si koupili sedan, protože nic jiného nebylo. Možná, když jste potřebovali převážet hodně věcí, jste sáhli pro krabicoidním kombíku. A pokud jste potřebovali více než dvě řady sedadel a spoustu prostoru, nezbylo vám, než se smířit s neohrabaností dodávky.

Dnešní trh ale dává zájemci o nový vůz takový výběr, až z něj jde hlava kolem. Můžete mít kombíky, hatchbacky, SUV, MPV, dodávky, menší dodávky, něco-mezi-dodávkou-a-MPV a nejrůznější crossovery na pomezí všelikých kategorií. Puristé mezi námi je samozřejmě většinou zavrhují a tvrdí, že nejlepší auto je takové, které je navrženo ryze pro daný účel.  Kdo se chce za volantem bavit, měl by sáhnout po čistokrevném sporťáku, kdo chce jezdit do terénu, měl by zvolit drsný offroad a tatík od rodiny, který hledá místo na trojici dětských sedaček, kočárek, lyže a psa, by měl mít dodávku nebo v nejhorším klasické MPV.

Jenomže typický zákazník přemýšlí trochu jinak. Nemá vysněnou garáž, zaplněnou jednoúčelovými puristickými speciály. Chce jedno auto, které splní všechny jeho požadavky nebo alespoň co největší část z nich. A to u většiny moderních rodin zahrnuje nejen obrovskou spoustu prostoru, ale také schopnost poradit si alespoň s polní cestou, rozumné jízdní vlastnosti, výbavu a komfort, a v neposlední řadě také alespoň skromnou porci stylu. Tradičně nejlepší volba prostorově náročných rodin, tedy MPV neboli po americku minivan, se tady dostává do problémů. Průchodnost terénem nebo alespoň její náznak je tím menším úskalím – s trochou otrlosti se i s běžným empévéčkem dostanete téměř všude, kam potřebujete.

Důležitější je, že ať si to přiznáváme nebo ne, hraje v rozhodování o nákupu automobilu klíčovou roli to, jak ta kára vypadá. Rodinná krabička na kolech se šoupacími dveřmi, šoupacími sedačkami a spoustou dalších praktických šoupacích i nešoupacích věcí může být tou nejpraktičtější věcí na světě. Pokud však má být vaším primárním dopravním prostředkem a tím i nositelem části vaší image, je tu problém. I přes veškerou snahu designérů a marketingových oddělení jsou MPV stále těmi krabicemi na kolech. Okolí říkají, že jste rozumný, zodpovědný člověk, který preferuje prostor, praktičnost a pohodlí a blaho rodiny je mu nade vše.

To jsou samozřejmě samé pozitivní vlastnosti, které z vás dělají perfektního fotříka nebo mamču. Jenomže většina lidí nechce dělat dojem, že jejich život je definován rodičovstvím. Chtějí se cítit mladě, dobrodružně a odvážně.

A tak přišla na scénu SUV. Nafouknuté kombíky na terénním podvozku, které dojem vrcholné praktičnosti (ve skutečnosti málokdy překonají “normální” kombík) doplňují o nádech dobrodružství a pocitu, že kdybyste chtěli, mohli byste se svým Touaregem nebo Grand Cherokee dojet třeba do rovníkové Afriky.

Že to bývá jen ten pocit vlastně ani nevadí – většina řidičů sportovních vozů, supersedanů či gétéček a supersportů také jen nikdy nevyužije jejich potenciál. Možná si zkusí plný výkon na rovince, ale časy na Severní smyčce jsou jim užitečné jen jako argument pro hospodské debaty, protože plný potenciál svého auta v zatáčkách prostě nemají šanci využít.

Horší je, že výrobci SUV obětovali na oltář drsného vzhledu a terénních vlastností právě tu praktičnost, o kterou šlo rodinám původně. Když zjistíte, že se do vašeho “traktůrku z Pařížské” (jak bychom mohli česky přeložit krásný termín “Chelsea tractor”) nevejde kočárek nebo že máte problém v něm uchytit trojici dětských sedaček, můžete být trochu zklamáni.

A tak automobilky přišly s odpovědí. Pod všeobjímající termín “crossover” vměstnali křížence SUV a MPV. Z SUV převzali vyšší světlou výšku a náznak drsňáckého vzhledu, z MPV tak využití vnitřního prostoru a důraz na praktičnost oproti skutečným schopnostem v terénu. V teorii by tak mělo vznikout auto jen o málo nepraktičtější ve srovnání s klasickým nudným MPV, ale dostatečně stylové, abyste si nepřipadali jako mamča s fotříkem.

Nová generace Peugeotu 5008 je perfektním příkladem takového auta. Stejně jako u konkurenčního Renaultu Espace zde na místo tradičního MPV z předchozí generace přišla věc, která vypadá jako něco mezi minivanem, terénním autem a futuristickým lunárním modulem. Snaží se tak vytvořit dojem, že jste si tuhle věc koupili skutečně proto, že jí chcete a nikoliv kvůli nezodpovědnému přístupu k antikoncepci. Jaké to je ve skutečnosti?

Můj dojem z toho, jak 5008 působí na lidi ve vašem okolí, může být trochu zkreslený s tím, že jsme jej testovali v době, kdy byl poměrně čerstvou novinkou a většina kolemjdoucích tak tento model viděla úplně poprvé. I tak mě ale překvapilo, kolik pohledů či dokonce přímých komplimentů jsem zaznamenal. Přinejmenším v nejvyšší verzi 5008 GT velký Peugeot očividně vypadá okázale a dost zajímavě na to, aby upoutal pozornost. To, jestli je skutečně přitažlivý nebo jenom nápadný, už je čistě na vašem vkusu – hodnocení subjektivních dojmů z designu je věc ošidná a my se do něj nechceme pouště (čímž nenaznačuji, že by se mi snad 5008 nelíbila).

Uvnitř jako první zaujme současná chlouba Peugeotu, tedy digitální přístroje i-Cockpit. Právě díky němu získal menší sourozenec Peugeot 3008 titul evropského auta roku a já musím uznat, že na tom něco je. Tolikrát kritizovaný maličký volant zde konečně dostal svůj smysl. Asi díky tomu, že je zde více místa než v malých Peugeotech jako je 208 nebo 308, takže si i vzrostlejší řidiči mohou nastavit volant tak, aby přes něj viděli na digitální “budíky” a mohli tak naplno využít toho, že je displej umístěný vysoko a daleko, takže nemusíte tak výrazně “přeostřovat” mezi silnicí a ukazateli.

Celé toto uspořádání je ve výsledku příjemnější, než byste možná čekali z fotek a rychle si zvyknete i na maličký a šišatý volant. Ještě více plusových bodů u mě však i-Cockpit získává za věc, kterou mě mnoho digitálních palubek od jiných výrobců irituje. S výjimkou jednoho nastavení totiž na displeji i-Cockpitu nenajdete žádné falešné, kreslené “budíky”. Nikdy jsem nepochopil, proč bych měl využívat supermoderního displeje k tomu, aby se mi snažil napodobit primitivní technologii zobrazení údajů z minulého století. Je spousta způsobů, jak informace zobrazit přehledněji a čitelněji – a i když by se určitě daly vymyslet i lepší než ty, které zvolili u Peugeotu, je to zásadní krok správným směrem. i-Cockpit je sice místy poněkud pomalý, ale nikdy jsem neměl problém najít kýženou informaci a zvláště zobrazení s 3D navigací dává řidiči pocit, že sedí za řízením kosmické lodi. Což může příhodně odvést pozornost od faktu, že ve skutečnosti veze trojici rozjívených spratků ze školy na kroužky.

S i-Cockpitem se pojí i futuristický design celé kabiny, který “kosmický” dojem podtrhuje působivými kovovými (nebo “kovovými”) detaily. Z mnoha lidí, které jsem vezl v 5008 nebo jejím menším sourozenci 3008, snad každý ohodnotil kabinu obdivným komentářem. Takže další bod splněn. Jste “ten člověk s tou velkou károu co vypadá uvnitř jako raketoplán” a ne “fotřík v dodávce”.

Zbývají tak dvě otázky. Jak to jezdí, a jestli je to opravdu tak praktické. Zejména druhá z nich vyvolávala jisté obavy – přestože působí zvenší neobyčejně mohutně, je nová 5008 jen zhruba stejně dlouhá jako Škoda Octavia a to může vzbuzovat jisté pochybnosti o tom, jak může konkurovat čistokrevným “přepravníkům na lidi”. V průběhu testu se bohužel nepodařilo sehnat dost dobrovolníků či ideálně zapůjčených dětí na to, abychom vyzkoušeli plné obsazení, ale vyzkoušel jsem si alespoň sednou na různá místa a vykládat do něj velké předměty.

Obrovským bonusem oproti většině SUV či crossoverů je fakt, že ve druhé řadě jsou tři samostatná sedadla, což by mělo znamenat možnost bez problémů přepravit tři děti v autosedačkách. Ve srovnání se současným měřítkem této třídy, mladoboleslavským Kodiaqem, se krajním cestujícím vzadu příliš nedostává místa na hlavu, ale není to nic, s čím by se nešlo smířit a navíc mám podezření, že lidé nad 180 cm budou vzadu cestovat jen zřídka. Samozřejmostí je velký kufr, sedačky posuvné a sklopné v mnoha směrech a další nezbytnosti rodinného dostavníku. Ve výsledku je tak 5008 jen o málo méně praktická než MPV odpovídající velikosti (řekněme minulá 5008 nebo třeba VW Touran či Zafira) a zároveň nabízí víc “cool” vzhled. Další část mise splněna.

K poslední části, totiž tomu, jak 5008 GT jezdí, se nedostávám až nakonec jen náhodou. I přes všechny (leckdy úspěšné) pokusy o řidičsky zajímavá velkoprostorová auta či SUV je totiž lovení apexů a dynamický úprk po okreskách tím posledním, na co byste u takového auta mysleli. Ani v kombinaci benzínového motoru a manuální převodovky, kterou jsme již otestovali v menší 3008 (o které se dočtete zanedlouho) a kterou máme v plánu vyzkoušet i pod kapotou 5008, nemáte nejmenší potřebu chovat se za jejím volantem jinak než jako zpohodlnělý důchodce. A naftový dvoulitr spojený s automatickou převodovkou tento dojem ještě podtrhuje. Výkonu na předjíždění je dostatek, ale nejpřirozenější způsob pohybu je využít možnosti nastavit na tempomatu automaticky hodnotu aktuálního rychlostního limitu, rozvalit se a sledovat svět ubíhající okolo.

Ve srovnání s modelem 3008 je zde výrazně patrný vliv delšího rozvoru, který dává “pět tisíc – osmičce” plavnější a zároveň sebejistější charakter. Dynamičtěji zaměřenému řidiči bude patrně vyhovovat spíše tvrdší a více “německy precizní” Kodiaq, ale 5008 zase exceluje v šíření atmosféry klidu a nespěchání, a dokáže výborně filtrovat nerovnosti na našich rozbitých silnicích.

Verdikt

Potřebujete MPV, ale nechcete ho? Crossovery už se dostaly na úroveň, kdy dokáží velkoprostorová rodinná auta ve většině praktických ohledů nahradit a zároveň nabídnout více stylu. A Peugeot 5008 GT je toho typickým příkladem. Pro “řidiče-uživatele”, který se příliš nezajímá o dynamické vlastnosti, nevyžívá se v pokročilých řidičských technikách a naopak ocení zajímavý vzhled a moderní technické vychytávky, je výborným řešením. Na půdorysu Octavie nabízí více vnitřního prostoru a variability, je příjemným společníkem na dlouhé cesty a přinejmenším po několik nejbližších let bude i působit dostatečně futuristicky na to, aby zaujal vaše sousedy a kolegy. Ne zcela sofistikovaný podvozek, pomalý infotainment a systém i-Cockpit, drobné nelogičnosti v ovládání a chybějící místo na hlavu cestujících v prostřední řadě jsou přijatelnou cenou, kterou za výhody 5008 zaplatit.