Lamborghini LM002
Countach, Diablo, Aventador… Italskou automobilku Lamborghini zkrátka máme spojenou především se supersporty. Jenže supersporty málokterou značku uživí. Platí to o Lamborghini a třeba i o Porsche. Ubrání se často jen malé značky typu AC Cars. Její Cobra Shelby je velmi žádaný model.
Když v roce 2018 přišlo na svět SUV Urus, spousta fanoušků značky to brala jako svatokrádež. Zřejmě totiž zapomněli na auto se prapodivným jménem LM002. Jedno z nejšílenějších aut osmdesátých let vzniklo tak, že Italové vyvinuli drsný off-road, který by si v ničem nezadal ani se slavným Hummerem, a osadili ho motorem z už zmíněného modelu Countach. Celkem bylo těchto oblud na čtyřech kolech vyrobeno 328 kusů a vrcholem měla být účast na Rallye Paříž-Dakar v roce 1988. Jenže došly peníze. Malá automobilka se kvůli vývoji terénních automobilů dostala do červených čísel, z nichž ji zachránil až Volkswagen. Inu, čas SUV, a to i těch skutečně monstrózních, tehdy ještě nenadešel.
Audi A2
Co nadešlo na přelomu milénia, byl boom vozů typu MPV a tento boom se rozhodli poněkud překvapivě zachytit i v Ingolstadtu. V modelu Audi A2 se potkává snad všechno, co od automobilky se čtveřicí kruhů ve znaku neočekáváte. Malé rozměry, důraz na praktičnost a až trochu přehnaný tlak na nízké provozní náklady. Světlo světa tak v roce 1999 spatřilo auto menší než Fabia, která měla tehdy také premiéru.
Jenže zatímco Škoda Fabia je jedním z pilířů koncernu dodnes, Audi A2 dávno v showroomech nenajdete. Prodejně šlo totiž o propadák. Malé auto za dlouhé peníze prostě prorazit nemohlo, a to ani když výrobce lákal na masivní použití hliníku nebo spotřebu jen 3 litry nafty na sto kilometrů v případě modelů s tříválcovým turbodieselem pod kapotou.
BMW i3
O tom, že drahé malé auto od německé prémiovky nemusí být prodejní průšvih, přesvědčila svět mnichovská automobilka BMW. V roce 2013 uvedla na trh něco, nad čím dodnes tak trochu zůstává rozum stát. Malý krabicoidní elektromobil i3 prošlapal značce mnoho cest. Inženýři to tak zamýšleli. Jinak by těžko v takové míře použili karbonová vlákna a třeba i protisměrně otevírané dveře k zadním sedadlům.
BMW i3 bylo nejmenším modelem automobilky, které nepřerostlo čtyřmetrovou hranici, a mělo být hlavně jiné. Inovativní a progresivní. Zároveň bylo drahé jako tehdy každý elektromobil. Němci se díky němu ale zařadili k Nissanu a Renaultu, kteří na trh uvedli sériové a vlastně obyčejně fungující elektromobily. Jen tedy i3 k té obyčejnosti mělo a dodnes má asi nejdál.
Volkswagen Phaeton
Do třetice Němec, ale tentokrát tak trochu obráceně. Volkswagen sice už dávno nevyrábí pouze lidová vozítka, jak by napovídal název značky, ale segment luxusních aut přenechával jiným značkám v koncernu. Výjimku udělal v roce 2002, kdy v Ženevě představil pětimetrový sedan Phaeton. Podvozková platforma společná s Bentley Continental a šestilitrový dvanáctiválec jen dokreslují, kam tohle auto mířilo. Mířilo, ale netrefilo.
Volkswagen si vyzkoušel, že v tomto segmentu mnohem exkluzivnějším značkám prostě konkurovat nemůže, i když technicky by na to rozhodně měl. Poslední Phaeton sjel z výrobní linky v Drážďanech v roce 2016 a plnohodnotného nástupce se nedočkal.
Aston Martin Cygnet
Poslední výlet bude možná také ten nejbláznivější. Jak jinak totiž pojmenovat situaci, kdy Aston Martin začne nabízet jen třímetrový dvoudveřový vůz, který je čímkoliv, jen ne Astonem. Ze všeho nejvíc je Toyotou, protože vlastně jde jen o přeznačkovanou Toyotu iQ. Japonci s ní díru do světa neudělali a nepovedlo se to ani Britům. 593 prodaných kusů hovoří za vše. „Mikroastona" zkrátka nikdo nechtěl.
– sponzorovaný článek –
