Nissan Sunny GTI, přehlížený hothatch 90. let

90. léta byla vším, jen ne obdobím, kdy se vyráběly legendární a perfektní hothatche. Posuďte sami – Astra GSi? Rychlá, ale podvozkově nedospělá. Escort RS2000? Zábavný, avšak ledabyle zpracovaný, a jak se ukázalo v pozdějších letech, ne zrovna nejspolehlivější. VW Golf GTI? Ve své třetí reinkarnaci to bohužel bylo vyměklé až trochu nezáživné auto a jeho dražší bráška – VR6 – se zase choval více jako cestovní Gran turismo, než ostrý hatchback. Lze v této době vůbec najít nějaký hothatch, který netrpí alespoň jedním z těchto problémů? Samozřejmě, ale zatímco Honda Civic VTi a Peugeot 306 S16 jsou obdivovány pro své kvality, existuje vůz stejné úrovně, o kterém téměř nikdo neví. Ano, dokonce i strejda Google vyplivne akorát pár odkazů. Bavíme se o Nissanu Sunny GTI N14 – nejvíce nedoceněném hothatchi první poloviny 90. let. 

Tento článek bude tak trochu unikát, protože jsem žádný jiný o Sunnym GTI na internetu nenašel. Proč? Zkuste se zeptat automobilových nadšenců co si myslí o Nissanu Sunny. Mám dojem, že by na vás vyprskli něco o bezpohlavně vypadajícím nudném stroji pro nizozemské důchodce. S jistotou se nesetkáte s odpovědí typu: "Jo, Sunny, to je byl můj dětský sen!" Verze GTI tuto nevalnou image nikdy nepřekonala. Co se motorické stránky týče, GTI se drželo standartů hothatchů 90. let. Šestnáctiventilový dvoulitrový čtyřválec, výkon kolem 150 koní. Tak to v té době bylo správně. Podvozek již tak běžný nebyl. Zadní kola nebyla spojena dlouhým kusem železa jako v případě Escortu RS2000, vlastně nebyla spojena vůbec, protože náprava byla sofistikovaná víceprvková. Na počátku 90. let nic obvyklého. GTI se vyrábělo ve dvou karosářských variantách- třídvěřovém hatchbacku a ojedinělém pětidveřovém liftbacku, který se v Evropě prodával jen ve Švýcarsku. Ač se to nezdá, tří i pětidveřová varianta je stejně dlouhá. Zvenku rozeznáte GTI od běžného Sunnyho zejména podle většího předního nárazníku s přídavnými dálkovými světly, plastových lemů blatníků, velkého křídla u pětidveřové verze nebo čtrnáctipalcových litých kol. Facelift proběhl v roce 1993 a byl veskrze kosmetického rázu.

Starší japonské interiéry nejsou zrovna proslulé svou přitažlivostí, ale Sunny v tomto ohledu rozhodně neurazí. Palubní deska je převážně z "měkčených" plastů a dobře odolává poškození. V základním vybavení verze GTI jsou příjemné anatomické sedačky (za příplatek kožené a vyhřívané), tříramenný sportovní volant, ABS, elektrické ovládání předních (u třídveřové verze) nebo všech oken (u liftbacku) a mlhovky. Klimatizace byla za příplatek. Zadní sedačky jsou docela stísněné, takže pokud si před vás sedne někdo vyšší, doporučujeme amputaci dolních končetin.

Pod kapotou se ukrývá dvouvačkový čtyřválcový dvoulitr SR20DE proslavený svou točivostí, hutnými výkony a spolehlivostí, kterému výborně sekunduje rychlá a přesná převodovka. Udávaný výkon je 143 koní a 178Nm točivého momentu, nicméně jednotka ve skutečnosti dosahuje i po letech spíše výkonu kolem 150ti koní, stejně jako má udávaných sesterská Primera eGT. Motor se hladce vytáčí až k omezovači v 7500 otáčkách a uděluje 1100kg těžkému Sunnymu solidní dynamiku, přesněji zrychlení z 0 na 96 km/h za 7,5 sekundy dle měření časopisu Autocar z února 1992. Díky krátkým převodům je také pružnost na jednotlivé stupně na velmi dobré úrovni. Zdá se vám zatím recenze docela pochvalná? Dobové recenze Sunny GTI také chválily, nicméně je třeba přiznat, že k tomuto vozu mám jistou osobní náklonnost. Před půl rokem se GTI stalo mým prvním vlastním vozem - červený liftback mi dělá radost dodnes. I přes to se snažím odprostit od nadržování vlastnímu vozu a podat vám střízlivý obrázek co od tohoto stroje očekávat.

Další přitažlivou stránkou Sunnyho GTI je navyšování výkonu. Přiznám se, že rozhodně nejsem příznivcem tuningu, nicméně smysluplnému zvyšování výkonu a zlepšování dalších vlastností vozu se nebráním. Zejména po motorové stránce není kvalitní úprava žádný problém. Relativně levně se dá i z původního čtyřválce SR20DE vytáhnout pár desítek koní navíc, ale pokud člověk hledá opravdu rychlý vůz, jsou jen dvě relativně rozumné možnosti. Mně nejsympatičtější je swap motoru za SR20VE NeoVVL z japonské Primery. Ačkoliv se tento motor do Evropy nikdy oficiálně nedostal, není problém nechat si ho dovézt přes nadšence například z fóra NISMO.cz. Jedná se o 190ti koňový dvoulitr s variabilním časováním ventilů. Jen tak mezi námi, jednotka K20 z Hondy Civic Type-R je v podstatě Hondou dotáhnutý SR20VE od Nissanu k dokonalosti. Dobrou zprávou je, že převodovka je natolik naddimenzovaná, že si s tímto výkonem poradí bez sebemenšího problému. Další variantou je přeplňování turbem. Dají se koupit levné turbokity a vnitřnosti motoru si s výkonem přes 200 koní poradí, nebo opět "swapnout" SR20DET ze speciální verze Sunny GTi-R či japonských modelů Bluebird a Avenir, což je defakto turbem přeplňovaný motor Sunnyho. Nejlepší na tom všem však je skutečnost, že na rozdíl od mnoha jiných výrobců je instalace těchto pozměněných motorů do Sunnyho zcela legální, důležité je jen to, aby se jednalo o typovou větem SR20.

Na cestě se Sunny GTI chová hravěji než trojkový Golf GTI, ale dospěleji než kupříkladu Peugeot 309 GTI. Už v základním nastavení má dostatek gripu, pokud používáte kvalitní pneumatiky. Rozhodně nedoporučuji na obutí šetřit, jinak vás zejména na mokru může čekat návštěva lesního porostu kolem cesty už v překvapivě nízkých rychlostech. Je to klasický hothatch s lehkou zádí, tudíž brzdit do zatáčky není nejlepší nápad a i ubrání plynu uprostřed ostře projížděného oblouku může vyvolat přetáčivý smyk. Ačkoliv si původní silniční test britského Autocaru stěžoval na mírný nedostatek citu ve volantu, tak na dnešní poměry je Sunny ukecaný jako Leoš Mareš při moderování Superstar. Pomocí vašeho pozadí a ruk přesně poznáte, co se s autem děje a správná reakce je otázkou mírných pohybů končetin. Díky sofistikovanosti podvozku nečekejte nepříjemné odskakování vozu v rozbitých zatáčkách a víceprvková zadní náprava aktivně napomáhá ostrým nájezdům do vinklu. Tomu všemu sekunduje hladce a rychle řadící převodovka spolu s lineárně táhnoucím motorem. Ano, rychlá jízda na okreskách vás bude rozhodně bavit. A když píši rychlá, tak myslím opravdu rychlá – GTI je oblíbeno zejména mezi závodníky do vrchu, protože se z něj levnými úpravami dá udělat plně konkurenceschopné auto. Mimochodem, GTI vyhrálo skupinu F2 v britské rally a v roce 1993 do Česka zavítala série Sunny cup kombinující závody v rallyecrossu, paralelním slalomu, na okruhu a na ploché dráze.

Jak už jsem předesílal, Sunny GTI se nikdy nestalo legendárním hothatchem a nebýt několika nadšenců, nejspíše by zcela upadlo v zapomění. To má ovšem několik výhod. První z nich je ta, že ceny těchto vozů jsou vzhledem k výkonům a zábavě na velmi nízké úrovni. Dá se sehnat slušný kus, který vám bude dělat radost, i za cenu pod 20 tisíc korun. Vyloženě krásné a udržované kousky, často i s menšími funkčními úpravami, není problém sehnat v cenové hladině kolem 40 tisíc korun. Další výhodou je, že jelikož petrolheadi často nejeví o Sunnyho zájem, není problém najít mnoho zachovalých, pouličními závody nezničených kousků. Tomu napomáhá i vrozená robustnost Sunnyho. Kolem motoru SR20 je dokonce obrovská celosvětová komunita, kde je chválen pro svou trvanlivost, spolehlivost a upravitelnost. Sehnat na něj špičkové díly tedy opravdu není problém a i ceny nejsou horentní.

Na závěr něco málo k tématu, které mě osobně naprosto nezajímá, nicméně hodí se ho zmínit – spotřeba. Podle jednoho z odborníků přes tyto vozy v ČR a majitele mnoha GTI není problém jezdit průměrně za sedm litrů na sto kilometrů, na delší trasy i za šest. Já jsem na svém Sunnym zkoušel měřit spotřebu jen jednou a při běžném ježdění částečně po městě, částečně mimo i s občasným rychleji projetým úsekem po okresce mi vyšlo okolo 7,3 litru na sto kilometrů. A to věru není špatné, někteří lidé (zejména ti jezdící utýranými maloobjemovými vozy) těmto číslům dokonce odmítají věřit.

Nissan Sunny GTI je tedy dle mého názoru neprávem opomínaný hothatch ve velmi nízké cenové hladině. Je to jedno z mála podobných aut, jehož nákup se dá i rozumově zdůvodnit. Pokud uvažujete o jeho koupi, je třeba dát si pozor zejména na korozi. K častěji vyskytujícím se nedostatkům také patří odcházející zadní rozdělovač brzdného účinku, kolísavý volnoběh, vytahané rozvody u kusů s větším nájezdem či ABS nekamarádící se s rychlou jízdou, kdy zabírá zbytečně brzy. Za tak málo peněz však jen těžko budete shánět rychlejší a spolehlivější vůz pro rozevláté přesuny po okreskách. Jsem si jist, že pokud hledáte hothatch za mrzký peníz, Sunny GTI vás nezklame a bude vás bavit tak jako mě.

Pokud máte zájem přečíst si dobový test Autocaru či něco víc o Sunny cupu, máte možnost zde: http://jagy.jm-art.cz/sunny/cup_autocar/index.php.