Mitsubishi L200 Expedition: Dobrodružství na každém kilometru

Že nejde o běžný novinářský vůz, je patrné na první pohled. Tuhle expediční specialitu si české zastoupení Mitsubishi Motors nechalo postavit proto, aby předvedlo model L200 v úplně jiné roli, než jak ho známe. Není to každodenní pomocník tvrdě pracujícího člověka, je to stroj na dobrodružství, nezávislost a objevitelskou radost.
Očekávání bylo veliké, pojďme se podívat, jak se naplnilo…

Expedice první – Malá strana

Mám takové předsevzetí, že testovací auta budu používat ke všem pochůzkám (nebo pojížďkám?), které mě v daném časovém období čekají. Výjimku jsem nemohla udělat ani u expedičního speciálu. I když bych nejraději upalovala do hlubokých lesů okamžitě, vzhledem ke končícímu školnímu roku mě povinnosti vázaly v Praze až do pátku. Jedna z nich zahrnovala výlet do Sněmovní ulice v malebném historickém centru města. Od rána poprchávalo a nezatížený pick-up se v každé zatáčce měnil v rozpustilý driftcar radostně se sunoucí dveřmi napřed. Ne že by to nebyla legrace… Jestli jste ale někdy zkoušeli dávat rychlé kontra v autobuse, je vám jasné, že v hustém provozu obsahuje tato zábava tolik proměnných, že se z ní stává sport adrenalinový až rizikový. S délkou přes pět metrů, obutými drapáky a převodem řízení asi tisíc ku jedné si přetáčivé smyky raději necháte ujít.

Jinak ovšem auto dokazuje, že má dobrodružného ducha a nelekne se žádné nástrahy, tedy ani křivolakých uliček, kočičích hlav a hord útočných turistů. Přímo ve Sněmovní se mi zaparkovat nepodařilo. Což o to, místo by se našlo. Parkovací kamera v L200 sice neoplývá žádnými pokročilými funkcemi, ale obraz má slušné rozlišení a krátící se vzdálenost od překážky vzadu ohlašuje nejen pípáním, ale i číselnou hodnotou v centimetrech. Uplatní se tu i excelentní poloměr otáčení, zkrátka není problém zaparkovat, jak se říká, na krev. Jenže tady stojí před každým vchodem výkonný orgán a dohlíží na veřejný pořádek, k němuž rozhodně nepatří stání v modré zóně. Spokojuji se s legální variantou ve Valdštejnské, beztak je tu hezčí výhled na Pražský hrad.

Zhruba po hodině opouštím nebezpečné území a spokojeně se kloužu k domovu. Budu se nejspíš opakovat, ale i expediční pick-up lze celkem pohodlně používat na každodenní dojíždění do práce. Na příčných prazích si hupsne o něco víc než běžné osobní auto, jízda je houpavá jako na lodi, zároveň vás však nerozhodí vysoký obrubník, lavor v silnici ani trčící kanál.

Expedice druhá – Nová Živohošť

K ostrému testu jsme měli pouze víkend, bylo tedy jasné, že Ukrajina ani Rumunsko se konat nebude. Přesto jsme se s plánováním nedrželi při zemi – najdeme si před zraky veřejnosti skrytou mýtinku, kde si postavíme stan, na plynovém vařiči připravíme gulášovku z pytlíku a vyměšovat budeme chodit s lopatkou do lesa. Ať mi nikdo netvrdí, že za pořádným dobrodružstvím se musí jet až na Sibiř. Míříme na jih, a kdykoliv se objeví odbočka do lesa, s nadějí opouštíme silnici. Prašná cesta, lesní cesta, stoupání úvozem… tam už jsem si zapnula pohon 4x4, ale terénní pneumatiky sunou auto vpřed bez sebemenší námahy.

Hladově pošilhávám po dvou čudlících kompresorem ovládané uzávěrky zadního diferenciálu, které ženou index drsnosti vozu až do nebes, jenže mi připadá hloupé zapínat drsné offroadové náčiní, když auto ještě nezaváhalo ani na okamžik. Bohužel – své chvilky slávy se čudlíky nedočkaly za celou dobu trvání cesty. Bežný terén české kotliny si mimo období dlouhotrvajících dešťů nežádá nic víc než schopnou čtyřkolku. A čtyřkolka L200 schopná rozhodně je.

Dovádění po lese by mě jen tak neomrzelo. Jenže člověk míní, potomstvo mění. Prvorozený si postavil hlavu, že nechce mýtinku se srnkami. Chce kemp, koupání, točenou kofolu a hřiště (ideálně s armádou animátorů), jinak se bude celý víkend tvářit jako náčelník Kyselá p*del. Touha po rodinné pohodě nakonec zvítězila nad touhou po romantické divočině, a než jsme se nadáli, stáli jsme před závorou veřejného tábořiště Nová Živohošť. Zaplatili jsme 330 korun českých a vstup do země zaslíbené se ochotně otevřel. Kam teď? Zvolna projíždíme rozlehlým pozemkem a hledáme místečko, které by aspoň trochu připomínalo lesní palouček. Na louce označené “rodiny s dětmi” dovádí s míčem trojice podnapilých pánů, lukrativní plácek u vody už zabrali motorkáři. Instinkt mi velí rychle zmizet, jenže zmizet dost dobře nejde a rychle už vůbec ne, jak mi promptně zdůraznil pracovník ostrahy, který se mi zčistajasna zjevil přímo před autem.

Se skřípěním zubů parkuju vůz pod trojicí borovic, v blízkosti slušně působící rodiny v bydlíku. Kostky jsou vrženy, tady už zůstaneme, i kdyby čert na koze jezdil. Konečně se můžeme pustit do objevování expediční výbavy, kterou je auto doslova nabité. Střešní stan Maggiolina Airlander velikost Medium se rozkládá jednoduše pomocí kličky a v okamžiku máme na autě prostornou ložnici. Pohodlně se v ní vyspí dva dospělí s dítětem, my jsme tu ubytovali dvě děti a jednoho dopělého. Velká výhoda střešního stanu je, že za jízdy funguje i jako úložný prostor, tudíž není třeba pokaždé stěhovat lůžkoviny na korbu, všechno může zůstat na svém místě. Přístup zajišťuje žebřík, přívod čerstvého vzduchu zase dvě zasíťovaná okénka. Matrace není o nic méně pohodlná než ta, kterou máte doma, na mou duši. Má nevole z nocování v kempu je hned o něco menší, po návštěvě čistých voňavých záchodků se už cítím skoro povzneseně. I civilizované táboření má přece svůj půvab, ne?

Bohužel, netrvalo dlouho a ukázalo se, že vnímání civilizace může mít řadu podob. Skupinka sotva zletilých mladíků uprostřed hlavní louky si ji kupříkladu představuje jako vozovou hradbu z potuněných koncernových aut s dunícími reproduktory. Láhve rumu kupící se na střechách vozidel křičí do světa hlasité “carpe diem” a ještě před setměním jsme se dočkali první výměny názorů, málem došlo i na pěstní souboj mezi dobře živeným táborníkem a energickou dámou v plážových minišatech. Kde jsou sekuriťáci, když je potřebujete?
Je nám jasné, že ze spaní moc nebude, ale nehodláme si kazit večer. Pod markýzou jsme jako ostřílení dobrodruzi povečeřeli chleba s paštikou, čerstvé okurky a rajčata. Pokud máte rádi roadtripy, při pořizování výbavy začněte s kompresorovou ledničkou. My máme na korbě pětatřicetilitrovou ARB, která může být neustále zapnutá, a pokud nenecháte auto stát několik měsíců, nehrozí, že by z autobaterie vycucala všechnu šťávu. Dost bylo konzerv a teplého piva! Dostupnost čerstvých potravin (a chlazeného alkoholu) pozvedá táboření na úplně jinou úroveň. Dlouhou chvíli si krátíme střídavě šiškovou válkou a pozorováním stále opilejších sousedů. Dle očekávání jim elán nevydržel příliš dlouho, a když se odebíráme do hajan, vládne vůkol celkem přijatelný klid.

Probouzím se v 5:15. Vlastně ne, probouzí mě skupinka mladíků ve služebních mercedesech a passatech, která právě chytila druhý dech a paří jako o život. Naneštěstí jsem si zapomněla špunty do uší. Naštěstí jsem si nevzala žádné střelné zbraně, jinak bych teď seděla na Pankráci oděná v erární látce. Za svítání přišly poryvy prudkého větru a po chvilce činím rozhodnutí smotat markýzu, aby neuletěla. Kotvení sice nevykazuje žádné známky nejistoty, vlastně se všechno zdá být naprosto v pohodě, ale k půjčenému vybavení mám respekt a složení plachty do tenkého pouzdra podél střechy zabere jen chviličku. Že se mi pak podařilo ještě na chvilku usnout, považuju za malý zázrak.

Ve světle nového dne jsou všechny křivdy zapomenuty a dobrá snídaně zažene poslední zbytky vzteku. (Jak krásné by bylo hodit do ztichlých stanů opodál dýmovnici!) Zvolna balíme a chystáme se na cestu. Stan jsme složili během chvilky, je třeba jen důkladně zastrkat vyčuhující kusy látky do pevné skořepiny a zacvaknout pojistky. Je to jednoduché jak facka. A pokud by se vám přece jen nedařilo skořepinu zaklapnout, pomůže zatížení lehčím členem posádky. Když opouštíme brány slavného autokempu, ozve se v kabině tlumené žuchnutí. To mi spadl kámen ze srdce…

Expedice třetí – gardenparty v Černošicích

Oslavy s přespáním s sebou nesou nutnost, kterou právě nemiluju. Cizí postel v cizím pokoji. Přijet na mejdan ve vlastním (nebo skoro vlastním) obytném voze je skvělé řešení. Při náhém záchvatu sociální fóbie se vždycky máte kam schovat, navíc s sebou můžete vézt skutečně všechno, co potřebujete, plus spoustu věcí, které nepotřebujete. Před prvorepublikovou vilou se expediční pick-up náramně vyjímá a mezi přítomnými hosty vyvolává patřičnou zvědavost. Aby ne, když jde o bandu radioamatérů s militantními sklony. Ochotně předvádíme všechny vychytávky a zájemci dostanou možnost přetahovat se s navijákem.

Po včerejší noci nemám sílu na dlouhé bdění a vůbec mi nevadí ulehnout s druhorozenou, která už sotva plete nohama. Zpovzdálí sem doléhá hudba a zpěv, žádné techno ani hádky. Život je krásný, když máte ložnici stále s sebou.
Po ránu si někteří stěžují na omrzliny a já jen udiveně kroutím hlavou. Ve stanu vysoko nad zemí tento problém neexistuje, alespoň ne v červenci. My jsme se vyspinkali do růžova.

Něco jako verdikt

O objektivní hodnocení se nebudu ani pokoušet. Expediční L200 nekriticky miluju. Nabízí totiž všechno, co mě na autech nejvíc baví – nekompromisní terénní schopnosti, možnost cestování bez jasného cíle, svobodu. Není neohrabané jako plnotučné obytné auto a veze si s sebou kompletní výbavu potřebnou k absolutní nezávislosti. Pokud máte rádi dobrodružství a trochu nepohodlí považujete za součást intenzivního zážitku, tohle si prostě musíte vyzkoušet.

Technické údaje:

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 2 442 cm3
Výkon: 181 koní/133 kW v 3 500 ot./min
Točivý moment: 430 Nm v 2 500 ot./min
Převodovka: šestistupňová manuální
Průměrná kombinovaná spotřeba v testu: 10,7 l/100 km
Základní cena L200 2.4 DI-D Intens: 781 650 Kč

Přehled expediční výbavy:

Hardtop: 74 197 Kč
Stan Maggiolina Airlander: 65 000 Kč
Nezávislé topení Webasto: 43 170 Kč
Kryty podvozku: 35 332 Kč
Multi-Mount: 35 000 Kč
Naviják WARN M8000: 31 660 Kč
Terénní pneumatiky: 31 610 Kč
Air Locker uzávěrka diferenciálu: 29 062 Kč
ARB lednice 35 l: 23 619 Kč
Zvýšené sání: 14 207 Kč
ARB vyprošťovací taška Medium RK11: 10 084 Kč
Střešní nosič: 8 833 Kč
ARB kompresor CKMA12 12V: 8 172 Kč
Rhino-Rack markýza Sunseeker 2000: 6 950 Kč
Rhino-Rack LED kit: 6 050 Kč
Rhino-Rack boční díl k markýze Sunseeker 2000: 3 801 Kč
ARB hliníková skládací židle Sport: 1 550 Kč
ARB upevňovací sada lednice: 848 Kč