Mikrospánek za volantem způsobuje nejtragičtější nehody. Jak se mu bránit?

Každý ví, že únava za volantem je nepřítelem bezpečné jízdy. Přesto ji čeští řidiči při cestách na dovolenou často podceňují, což vyplývá z průzkumu agentury IPSOS pro Platformu VIZE 0. Více než polovina řidičů (53 %) označuje únavu a mikrospánek za největší riziko dlouhých cest autem, současně ale 31 % respondentů přiznává, že si první přestávku dopřeje až po třech čtyřech hodinách jízdy. A 3 % zastavují teprve ve chvíli, kdy potřebují natankovat. Dlouhé cesty na letní dovolenou přitom často začínají už po náročném pracovním dni.

„Řada rodin vyráží na dovolenou v noci s představou, že děti většinu cesty prospí a na silnicích bude menší provoz. Jenže právě noční odjezd po běžném pracovním dni patří mezi nejrizikovější scénáře. Silně unavený řidič je podobně nebezpečný jako člověk pod vlivem alkoholu. Zpomalují se jeho reakce, hůře vyhodnocuje situace a riziko chyby výrazně roste,“ říká Roman Budský, dopravní expert Platformy VIZE 0.

Únava a přetažení

Jednoznačnou příčinou mikrospánku je únava, její příčiny ovšem bývají různé. „Nejčastěji tyto situace nastávají v noci, typicky po dlouhé cestě, nebo naopak u nevyspalých řidičů. Ale mikrospánek nás může zaskočit i ve dne,“ varuje Karel Mulač, vedoucí Výzkumu dopravní bezpečnosti ze Škoda Auto. „Spánek obecně regeneruje tělo a tato touha se může dostavit třeba i po náročném pracovním jednání. Když se z takové akce vrací tým kolegů stovky kilometrů, cestující usnou, řidič zůstává sám a chce se mu spát také,“ říká Mulač.

Že mikrospánek může přicházet i v nečekaných situacích, tvrdí také docent Matúš Šucha z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „I řádně vyspalý a odpočatý člověk se může po delší době monotónní činnosti unavit. Když jsme vystaveni neustále se opakujícím podnětům, nemusíme být tolik ostražití a naše aktivita klesá,“ objasňuje Šucha.

Jen pár sekund

Před mikrospánkem nás tělo většinou varuje předem. Únava, zívání, bolest nebo pálení očí nebo také neklidné sezení a nezvyklé pohyby hlavou jsou nejčastějšími varujícími signály. Nejohroženější skupinou jsou muži do 26 let, kteří více riskují a únavu za volantem podceňují. Ohrožení jsou také lidé pracující na směny a profesionální řidiči. Všichni pak hlavně v noci, protože je tma a příroda velí spát. Podle statistik nastává nejhorší období mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní a také v horku na dálnicích.

Mikrospánek trvá zpravidla jen několik sekund. Jenomže při rychlosti 130 km/h ujede automobil za tři sekundy více než 100 metrů bez jakékoli kontroly. Podle společnosti Dekra prodlužuje čtyřhodinová jízda bez přestávky reakční dobu řidiče přibližně o polovinu a zdvojnásobuje riziko nehody. Po šesti hodinách souvislé jízdy může být riziko až osmkrát vyšší.

Dá se mu předejít?

Mikrospánku se můžete vyvarovat jen tím, že na cestu vyrazíte odpočatí a dobře vyspaní. To je vlastně jediná prevence. Pomoci ale může i to, když s řidičem během cesty stále někdo mluví. Ideálně zastavujte ještě předtím, než únavu ucítíte. Nejlépe každé dvě hodiny. Při pauze je dobré se protáhnout nebo trochu zacvičit.

Na kávu nebo energetické nápoje příliš nesázejte. „Fungují jen na krátkou dobu a následný rychlý propad pozornosti je nebezpečný. Hodně sladké nápoje také nejsou ideální. Nejlepší je pít vodu, minerálku, mírně oslazený čaj apod,“ radí portál Bezpečné cesty. V jídle je dobré vybírat lehká dobře stravitelná jídla, zeleninu, ovoce apod. Guláš se šesti knedlíky vás zaručeně unaví. A pozor na hudbu, ta monotónní vám moc nepomůže. Lepší jsou zajímavé pořady nebo si s hudbou zazpívat. K únavě přispívá také horko, proto je dobré větrat nebo používat klimatizaci. Pokud už to nejde vydržet a nefunguje ani cvičení, určitě pomůže i krátký spánek. Dejte si raději šlofíčka a pak jeďte dál.

Když už na mikrospánek dojde, nemusí vás zachránit ani pokročilé asistenční systémy. „Vezměme si hypotetickou situaci, kdy třeba vůz na hezké silnici mezi poli s řidičem v mikrospánku udrží na silnici systém pro vedení v jízdních pruzích,“ nastiňuje Karel Mulač. „Řidič se probere, nic se mu nestalo a pokračuje v jízdě. O pár kilometrů dál jede po klikaté silnici lesem bez kvalitního vodorovného značení a usne znovu. Namísto toho, aby auto vyjelo do pole a následky byly minimální, v lesním úseku může narazit do stromu,“ upozorňuje.

Zdroje: Škoda Auto, Platforma Vize 0, Besip, Portál Bezpečné cesty