Mediální klam: Jak jsme na tom doopravdy s nehodovostí?

Každý řidič si je vědom určitých rizik a úskalí, která jízda po silnici přináší. Kdo chce jezdit, tak se tomu zkrátka nevyhne, ale jaká je pravděpodobnost nehody, nebo v nejhorším případě smrti? Jaká je skutečnost v porovnání s tím, co slýcháme ve večerních zprávách? Neuběhne den, aby se ve všech českých televizích neobjevila alespoň jedna nehoda poukazující na to, jak špatná situace panuje mezi řidiči na českých silnicích a jakému nebezpeční se vystavujeme při procesu přepravy z místa A do místa B. Bohužel, nebo možná bohudík, statistiku oklamat nelze, a tak se můžete podívat, jak si stojíme v porovnáním s ostatními zeměmi světa v nehodovosti a úmrtí na silnicích.

WHO (Světová zdravotnická organizace) vydala nedávno novou studii zaměřenou na bezpečnost na silnicích v roce 2015. Opírá se o poslední ucelenou statistiku z roku 2013, z níž vychází, že doprava je nejvýkonnějším zabijákem lidstva. Ročně na silnicích zahyne okolo 1,25 milionu lidí ! To znamená jeden život každých 25 vteřin. Největší procento si pochopitelně odnášejí země afrického kontinentu, kde je úroveň bezpečnosti prakticky nulová. Stejně tristní je tamní stav silnic, stav helem motocyklistů a všech přesouvadel opatřených alespoň dvěma koly.

Pokud ještě chvíli zůstaneme u globálního meřítka, nejvíc úmrtí se týká mladistvých ve věku 15 – 29 let. Říká se, že ženy řídí hůře, podle statistik ale evidentně bezpečněji, protože ze všech fatálních případů tvoří pouhou čtvrtinu. Celých 50 % úmrtí se týká motocyklistů, cyklistů a chodců – opět především v rozvojových zemích, kde lidé nemají ponětí o silničních zákonech a semaforech. Vědí nanejvýš, na které straně mají jezdit – tam, kde jede většina.

Jak si v kontextu těchto příšerných čísel stojíme my, jsme na tom špatně, nebo jsme národ obezřetných řidičů? Pro konkrétní představu si porovnejme několik zemí. Česko, USA, Kongo, Čínu, Rakousko a Švédsko

Před rozborem dat o naší vlasti se podívejme i na zbývajicí země. Nejvíce otázek z tabulky vzbuzuje bezesporu Čína. WHO totiž uvádí jak počet nehod, které byly nahlášeny, tak počet nehod, které jsou pouhým odhadem a měly by být reálnou predikcí úmrtí. Tedy, nahlášených ztrát na životech je v Číně 60 000 a ‘skutečný’ stav je 260 000 ! Na druhou stranu, není to nic neobvyklého, komunistický režim mlžil a mlžit bude. U Číny je tato situace pochopitelná, ale ani USA na tom nejsou s pravdou nejlépe. Nahlášených úmrtí je totiž o zhruba 4000 méně než predikovaná hodnota WHO. Zajímalo by mě jen, jak se dá ututlat 4000 životů?

Při hlubším pohledu na tabulku jde jasně vidět, že řidičská část národa si vede v porovnání s ostatními státy velmi dobře. Pokud vezmem v úvahu stav vozovek, stav vozidel a stav některých řidičů, tak si stojíme ještě líp. Zajímavostí je, že i když jsme ‚pivařskou velmocí’, alkohol je v ČR důvodem úmrtí jen u 9 % nehod (z celkového počtu, tedy u zhruba 60 nehod ročně). Obecně mají největší podíl na ‚smrťácích‘ řidiči automobilů (34 %), z 25 % jsou to chodci, ze 14 % pasažéři automobilů o 11% se dělí cyklisté a motocyklisté.

S mírným nadhledem se dá tvrdit, že jsme na tom velmi dobře. Určitě bychom ale neměli usínat na vavřínech. Místo dělání vylomenin na dálnicích, ulicích měst a okreskách si raději ušetřeme auta i energii na PlechCup a podobné akce, kde se nemůže stát, že se objeví opilec na krajnici nebo motorka v protisměru. Na závěr připomenutí, jak málo stačí – včerejší nehoda z D2…