Maserati Grecale: Stále stejně a přitom úplně jinak

Když Maserati poprvé oznámilo, že chystá nové SUV, které se v jeho nabídce zařadí pod veliké Levante, nevěnoval jsem tomu příliš velkou pozornost. Nadávat na SUV prémiové sportovní značky bylo v módě snad za dob prvního Porsche Cayenne, dnes už to nebaví ani opravdu zaryté tradicionalisty. A menší model mi v nabídce Maserati dává dokonalý smysl, protože jakkoli je Levante velmi povedené, pro mě už je opravdu zbytečně velké.

Takže prostě do už tak přeplněného rybníka prémiových SUV přibude další kousek, který se navíc může pochlubit skvělým rodokmenem. Dost pravděpodobně by právě tohle byla moje volba, pokud bych vůz z tohoto segmentu snad chtěl zakoupit, protože je to auto italské, trochu divné a určitě ne tuctové. Ale venkoncem je to prostě jen další vyšňořené SUV. Nic převratného. Jenže jako skoro vždycky, když mám v něčem dopředu jasno, je to celé zase tak trochu jinak.

Začneme třeba tou velikostí. O mě je známo, že jsem příznivec italských automobilů. Prostě je mám rád a to se vším všudy. Ta auta jsou zkrátka stavěná trochu hlavou, trochu srdcem. Staví je Italové a staví je pro Italy. A pro Itálii. Zatímco německá konstrukční škola se snaží postavit dokonalou přepravní kapsli, perfektně odizovanou, takovou, kde můžete v klidu plánovat schůzky, analyzovat svůj den, organizovat si práci, soustředit se na jízdu, italské auto je úplně jiné. 

Italské auto je ve svém živlu, pokud má stažená všechna okýnka, teplý středomořský vzduch volně proudí skrz a přináší veškeré vjemy z okolí, zvuky přístavu, kostelní zvony, pichlavé slunce, to vše se mísí s kvalitní hudbou a pocitem totální volnosti. Italské auto se nesnaží odizolovat posádku od světa tam venku. Svět tam venku je přece tak krásný! Zkrátka Fiat 500 s plátěnou střechou, to je dokonalé italské auto. 

A právě proto mám raději malá auta. Ta totiž mnohem lépe splynou s prostředím. I proto jsem se na menší SUV od Maserati těšil. A tady přichází první korekce mého vidění Grecale. Ano, je to v rámci modelové řady Maserati menší ze dvou SUV, ale to neznamená, že je to auto malé. Ve skutečnosti je větší, než sesterská Alfa Romeo Stelvio. Tedy malé auto to rozhodně není a jako hlavní auto v rodině může fungovat úplně bez problémů. Zároveň ale Grecale nepůsobí zbytečně opulentně. Celková výška auta není přehnaná a proporce zůstávají vyvážené. 

Tedy malé SUV to není. Velikostně je vlastně tak nějak akorát. No ale v tom ostatním jsem se přece nemýlil, ne? Prostě další SUV. Až na to, že vůbec… Z hlediska Maserati se totiž jedná o přelomový model a to hned na několika frontách. 

Po dlouhá léta plnilo Maserati funkci takového béčkového Ferrari. Konstruktéři vám dali ochutnat trochu z toho, co můžete mít i v tom opravdickém autě se vzpínajícím se koněm v erbu, ale stále v takové rozumnější levnější formě. Na jednu stranu se kolem Maserati vždy vznášela aura červených placatých aut, na druhou stranu tím ale trpělo logo s trojzubcem. I když jste béčko tak slavné značky, pořád je to kalené faktem, že jste béčko….

Jenže tato situace se teď mění. Ferrari se vydalo na vlastní pouť finančním světem, osamostatňuje se, staví se na vlastní nohy – a úlohu vlajkových lodí Fiatu přebírá právě Maserati. Znamená to, že příští Quattroporte už nebude Ferrari v čtyřdveřové karoserii? Asi ano. Je to škoda? Vlastně vůbec ne. Maserati totiž nebylo vždy jen tím béčkem Ferrari, ve skutečnosti je historie značky neméně fascinující a byla škoda, že se na ni trochu zapomínalo.

Teď je ale Maserati zpět. Grecale je svébytným modelem, pod kapotou najdete moderní mild hybridní motory a ve verzi Trofeo potom i šestiválec z nové řady Nettuno, který vrací Maserati zpět od používání výmětových motorů Ferrari k vlastní špičkové konstrukci. 

Zcela nová je i kabina Grecale. A začnu tím úplně nejdůležitějším – hodinami. Proč nejdůležitějším? Staromilci si při pohledu na kulatý displej, který v Grecale nahrazuje tradiční ručičkové hodiny uprostřed palubní desky, jen smutně povzdechli. Pro mě ale tento detail v dobrém slova smyslu definuje celý vůz. Je to moderní interpretace tradiční značky. A to znamená budoucnost. 

Lpět na tom, co fungovalo před lety, je samozřejmě také možné, ale fungovat to bude jen chvíli. I Grecale by si mohlo udržet klasický analogový přístrojový štít, atmosferický osmiválec a nakonec i ty tikající hodiny. A jistě by to mělo úspěch, světová média by psala o posledním autě ze staré školy, weby by byly plné podtitulů ve smyslu ‘Tady je svět ještě v pořádku’. Jenže jak už dobře vědí ve firmách jako Jaguar či Porsche, tohle jde dělat jen chvíli, po čase se stanete trochu praštěným výrobcem nového veterána pro hrstku pamětníků a nadšenců. 

Grecale zůstává pravým Maserati, nezpronevěřilo se sportovnímu pojetí, drží si tradiční prvky i hodnoty značky, ale přináší je formou hodnou dvacátých let dvacátého prvního století. Na základech operačního systému Android postavená nová radiomapa kombinuje hned trojici velkých displejů, kromě toho hlavního  je tu i přístrojový štít a druhý pomocný displej níže na středové konzoli, který bude sloužit především k ovládání klimatizace. Tohle řešení se už v praxi osvědčilo, poprvé jsem ho zaregistroval v kabině Range Roverů, dnes už ho najdeme i v dalších autech. 

Zároveň tu ale jsou i jasné odkazy na DNA značky Maserati, kromě už zmíněných hodin jsou tu skvělé sedačky, perfektní volant s přepínačem jízdních režimů přímo na volantu a ta skvělá kovová pádla řazení s krásným precizním chodem a tím správným cvaknutím, kvůli kterému budete čas od času podřazovat úplně zbytečně – prostě jen proto, že chcete.

Pod kapotou může být, jak už jsem zmínil, mild hybridní pohonná jednotka, konkrétně přeplňovaný čtyřválcový dvoulitr. To možná nezní kdovíjak ve stylu Maserati, ale nebojte se, žádné ořezávátko to není. K dispozici jsou dvě výkonové varianty, už ta slabší GT se pyšní silou 300 koní a silnější Modena přidává ještě dalších 30. A kdyby ani to nestačilo, je tu ještě Trofeo. Třílitrový šestiválec Nettuno tu díky dvojitému přeplňování nabídne hned 530 koní, což znamená zrychlení z nuly na sto za 3,8 vteřiny. To jsou hodnoty ze světa seriózních sportovních vozů. 

Všechna Grecale disponují osmistupňovou automatickou převodovkou a pohonem všech kol, varianty Trofeo a Modena přidávají i zadní samosvorný diferenciál již ve standardní výbavě. Standardní podvozek lze upgradovat adaptivními tlumiči typu Skyhook nebo rovnou i vzduchovým odpružením v případě vrcholné verze. 

A ještě jedna přelomová věc se chystá. Již zmíněné varianty GT, Modena a Trofeo totiž doplní čtvrtá řada s označením Folgore, tedy v překladu Blesk. A vy už asi tušíte, co tohle označení bude znamenat. Grecale se tak stane prvním plně elektrickým Maserati. S baterií o kapacitě 105 kWh výrobce slibuje dojezd přes 500 kilometrů a jízdní výkony pravděpodobně překonají i již tak velmi rychlé Trofeo.

A to je asi tak všechno, co byste o novém Maserati měli vědět. Narozdíl od třeba od interiérů nových modelů Mercedesu nepůsobí Grecale futuristicky. Nesnaží se o nějakou revoluci. Ctí filozofii značky, jen ji převádí do současnosti. Věci, které ještě dnes vozům Maserati trpíme, jako je třeba starší radiomapa, jsou tu minulostí. Přitom skvěle znějící motor nebo třeba ona fantastická pádla řazení tu ale zůstávají. Na první jízdní dojmy si musíme ještě počkat, nicméně už teď působí Grecale velmi schopným dojmem. Nový směr, který Grecale nastavuje, budou brzy následovat i další, Maserati se v příštích letech chystá kompletně omladit svou nabídku. Grecale se tak stává nejen novým SUV, ale také oknem do budoucnosti značky.

Cena za základní provedení GT startuje na úrovni 1,5 milionu korun bez DPH, vrcholné Trofeo vyjde zhruba na dvojnásobek. A to nejsou přehnané cifry, když mluvíme o Maserati. Je tedy něco, co bych novému Maserati vytknul? Zatím asi ne, snad jen jedna drobnost – označení Trofeo pro vrcholný dvakrát přeplňovaný šestiválec je příznačné a ladí i s ostatními modely značky, ale za sebe se nemůžu ubránit dojmu, že mnohem lépe by i mu s ohledem na minulost sedělo prosté a všeříkající Biturbo.