Záhadný konec Ludvíka Kalmy: Byla to nehoda, nebo atentát?

Je sychravý listopadový večer roku 1996, krajině už vládne tma. Do temnoty se zařezávají světla stříbrné Škody Octavie, která se řití jihočeskou krajinou. Jedná se o úplně nový automobil, na trhu je pouhých deset dní. Za volantem vrcholné verze SLX 1.8 20V sedí Ludvík Kalma. Je z nového modelu tak nadšený, že považoval za přirozené zbavit se služebního Audi a jezdit právě novou škodovkou. Silnici dobře zná. Přestože již pět let zasedá v čele představenstva mladoboleslavské automobilky, své milované Jižní Čechy odmítl opustit a pravidelně do Boleslavi dojíždí až z Českých Budějovic. V dálce se ze tmy vynoří koncová světla Peugeotu 405, v následujícím okamžiku Peugeot zůstává daleko vzadu, když kolem něj Kalma prolétne v rychlosti přes 160 km/h. Následuje mírná zatáčka, temný stín přes cestu a potom už jen náraz. V následujícím okamžiku do vraku Octavie naráží i Peugeot. Ludvík Kalma je na místě mrtvý.

Ludvík Kalma se narodil v Českých Budějovicích a svou kariéru zahájil v podniku Motor Jikov. Poté vystudoval Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni a jako čerstvý absolvent se do Motoru Jikov v roce 1966 vrátil. Postupně se propracoval do vedoucích pozic, od roku 1978 byl technickým náměstkem, o osm let později převzal vedení celého podniku. V roce 1991 se stal předsedou představenstva Škody Auto (tehdy ještě pod názvem Škoda, automobilová a.s.), nově zformované společnosti postavené na základech AZNP za pomoci kapitálu automobilky Volkswagen. A jeho působení zde bylo velmi úspěšné.

Došlo k výstavbě moderní továrny, byla zformulována nová firemní politika – zcela nové směřování značky. Plány počítaly s tím, že Škoda v portfoliu značek VW zastane pozici na pomezí mezi rodinnými a luxusními vozy s důrazem na bezpečnost, komfort a vnitřní prostor. Za hlavní konkurenci Škody byly určeny vozy Rover a především Volvo. Jak víme, později bude tato politika vlivem nepříznivého vývoje na trzích přehodnocena a Škoda se usadí v nižších patrech automobilové hierarchie, i když důraz na solidnost, komfort a prostor jí zůstane. To je však již jiná historie.

V polovině devadesátých let bylo vše připraveno pro návrat Škody na světové trhy. Prioritou číslo jedna se stal nový model, který zvrátí nelichotivé povědomí o Škodě na ‚západních’ trzích. Tím automobilem měla být (a byla) právě Škoda Octavia. Automobil postavený na nové platformě (žádný výprodej, Golf tuto platformu získal až po Octavii) udivoval vnitřním prostorem ( to je pravda, na zadních sedadlech jsem se nestačil divit – pozn. Vavris), slušnou výbavou i příkladnou bezpečností (boční airbagy se v této kategorii v půlce devadesátých let neobjevovaly právě často).

Bohužel veškeré kvality nové Octavie nedokázaly zabránit tragickým následkům nehody z 24.11.1996. Pokud to tedy byla nehoda… Brzy se totiž začaly objevovat spekulace, zda se někdo nepokusil Ludvíka Kalmu odstranit. Obecně jsem velmi skeptický k různým konspiračním teoriím, které se okolo nehod významných lidí zákonitě vyrojí, narozdíl od nehody BMW s Alexanderem Dubčekem se však nad touto tragickou havárií vznáší hned několik otazníků.

Tak předně je tu samotná příčina nehody. Ludvík Kalma narazil do boku kamionu s tahačem Scania, převážejícím klády. Ten podle vyjádření řidiče uvíznul na křižovatce kvůli selhání brzd návěsu. Německý týdeník Der Spiegel se okolnostmi nehody podrobně zabýval a přišel s několika znepokojivými fakty. I když připustíme, že kamion zůstal v noci stát napříč přes hlavní silnici v důsledku závady, stále není jasné, co tam v osudnou dobu dělal. Byla neděle a kamiony měly až do 22:00 zákaz jízdy. Řidič tvrdil, že vyjel dříve, aby stihl naložení na autovlak v Českých Budějovicích, podivné však je, že na tomto autovlaku neměl rezervované místo.

Podivné bylo i chování řidiče kamionu, který se nijak nepokusil nehodě zabránit. Řidič Peugeotu 405, který jel hned za Kalmou, vypověděl, že kamion nebyl vůbec vidět, řidič nepoužil výstražný trojůhelník ani se nepokusil varovat přijíždějící automobily. Na důvěryhodnosti historce nepřidala ani policie, která povolila majiteli kamionu jej ihned po nehodě odtáhnout, a soudní znalec tak mohl brzdový systém návěsu prohlédnout až po  šestnácti hodinách stání v garáži dopravce. 

Motivů k odstranění Ludvíka Kalmy by se naopak našlo dost. Probíhala divoká devadesátá léta, nově se rodící ekonomika čelila nájezdům nepoctivců, kteří se snažili zneužít její nezkušenosti. I okolo výstavby nové lakovny mladoboleslavské továrny se rojila spousta nejasností včetně podezření na korupci. Mohl to být důvod, proč se na jihu Čech odehrála scéna ne nepodobná úvodní pasáži filmu The Italian Job? Nebo se skutečně jednalo o nešťastnou shodu okolností? Ani zvláštní vyšetřování zahájené osobně ministrem vnitra Janem Rumlem neodhalilo důkazy, které by jasně podpořily teorii o atentátu.

Dnes je tomu 21 let. Ludvíka Kalmu ve funkci nahradil Vratislav Kulhánek, Škoda Octavia se stala úspěšným modelem, který přesně podle plánu dokázal světu, že vtipy o nízké kvalitě boleslavských vozů již nejsou aktuální. První generace Octavie se prodalo přes 1,4 milionu kusů a dodnes je model základním pilířem nabídky značky. Vláda zrušila některá privilegia pro řidiče předprodukčních vozů opatřených značkou začínající písmenem F, například právo překračovat maximální povolenou rychlost. Tuto značku měla i Kalmova Octavia. Silnice nedaleko Horusic, kde se nehoda odehrála, byla nahrazena dálnicí. Ze Škody není české Volvo. Život jde dál. Podle mě je však na místě si alespoň připomenout člověka, který pomohl navrátit Českou republiku mezi automobilové velmoci.

V roce 2014 byla Ludvíku Kalmovi in memoriam udělena medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské.