Lékárnička za stovku je na nic. Survival expert prozradil, co vozí v autě

Mnozí z nás usedají do auta každý den, někteří v něm z titulu svého povolání doslova žijí. S každou další stovkou najetých kilometrů se statisticky zvyšuje pravděpodobnost, že nás na cestě potká něco neočekávaného. Může to být „obyčejná“ nehoda – ať už cizí, nebo vlastní – zapadnutí ve sněhu, dopravní kalamita nebo jednoduše nefunkční vozidlo a vybitý telefon. Budete schopni se o sebe postarat?

Přirozeně nejde o to, vyjíždět na silnici s hlavou plnou katastrofických scénářů v podobě hořících měst, rabování a zombie apokalypsy. Jenže i naprosto prozaické potíže, které na trase mohou čekat, důkladně prověří jak naši chladnou hlavu, tak schopnost myslet dopředu a na různé situace se aspoň elementárně připravit. Povinná výbava u nás zahrnuje čtyři položky – lékárničku, trojúhelník, reflexní vestu a rezervu nebo opravnou sadu. Všichni ale tušíme, že kdybychom se skutečně ocitli v krizi, bude to málo…

Na akci škodovky jsme probírali obsah tzv. bug-out bagu. To je taška, kterou máte mít připravenou pro pčípad, že půjde „tlustý do tenkejch“.

Nápad na tento rozhovor vznikl během survival workshopu, který byl součástí nedávné novinářské akce Škody. Přestože šlo o doplňkový program, nezahrnoval žádný skutečný boj o život a vlastně se vůbec netýkal motorismu, všichni zúčastnění udrželi hodinu a půl plnou pozornost, nechci-li rovnou říct „zírali s otevřenou hubou“. Instruktor kurzů přežití Amar Ibrahim totiž očividně ví, o čem mluví. A mě napadlo, že by mohl poskytnout pár užitečných rad I nám autíčkářům. Žádné taktické speciality, ale jednoduché tipy, použitelné v situacích, jaké se na silnici běžně stávají.

Kdybych si měla vybrat jen jednu krizovou situaci, na kterou se dobře připravím, jaká by to měla být?

Rozhodně autonehoda, ke které se nachomýtneš. V tu chvíli by ti měla pomoci povinná lékárnička, jenže její legislativně schválená podoba, jakou koupíš za stovku na pumpě, je absolutně k ničemu. Měl bych problém si s ní ošetřit obyčejné říznutí. Každý zodpovědný člověk si ji trochu potuní a aspoň pár věcí přidá.

Například?

V první řadě pomůcky na zastavení krvácení – víc obvazového materiálu, profesionální tlakový obvaz, škrtidlo, případně turniket (taktické armádní zaškrcovadlo, pozn. red.). Na druhou stranu je ale třeba s těmito věcmi umět zacházet, trochu to natrénovat, ideálně projít nějakým medik kurzem. Jinak je to stejné jako pořídit si auto a nejezdit. Pokud neumíš s turniketem, použij radši tlakový obvaz. A latexové rukavice rovnou vyměň za nitrilové, ty jsou mnohem odolnější. 

Co dalšího tě napadá?

Třeba stříhač pásů. Ten se hodí na vyproštění zraněného, ale přijde vhod I mně, když mi pás po nárazu nepůjde rozepnout. Nějaký řezač bývá na každém multitoolu, některé mají I hrot na rozbíjení oken. Osobně v autě vozím hasicí deku a velký hasicí přístroj, protože z toho nejmenšího běžného modelu stříkneš jednu dávku, a konec. Nepodceňoval bych ani viditelnost, takže reflexní vesty pro všechny, nejenom pro řidiče, jak ukládá zákon. Za tmy je užitečná věc magnetické oranžové světlo, něco jako majáček, který blikáním upozorní ostatní, že se něco děje.

Amarův pracovní pick-up je připraven na další survival kurz. Pokud některý z nich absolvujete, jistě se o něco rozroste i vaše běžná výbava. 

Za chvilku máme na krku zimu. Jak by měla vypadat doplňková zimní výbava pro strýčka příhodu?

Do kufru bych přibalil zimní bundu navíc nebo teplou deku. Izotermická folie, kterou obsahuje běžná autolékárnička, je vhodná spíš jako protišokové opatření. Proti chladu neochrání. Hlavně nezapomeň na zimní rukavice – bez těch budeš mít za chvíli ruce na kámen – a doporučit můžu I jednorázové hřejivé polštářky. Při zapadnutí užiješ lopatu na sníh. A když se náhodou vyjasní, tak sluneční brýle – přes zimu je slunce nízko a dokáže oslnit během vteřiny.

Další nepříjemná událost, která nás při cestování v autě může potkat, je zásek v koloně na dálnici. Teď myslím situaci, kdy se doprava opravdu ani nehne, a než hasiči odklidí komplikovanou nehodu, postojím si na místě klidně celé hodiny. Jaká výbava se mi bude hodit v takovém případě?

Určitě aspoň malá zásoba vody. V létě je to větší nutnost, ale ani v zimě se bez vody neobejdeš. Pokud nejsou kdovíjaké mrazy, v petlahvi nezmrzne, takže ji lze nechat v autě. Vozím s sebou taky malý vařič – už se mi stalo, že jsem na dé jedničce někomu v zácpě vařil kafe. Jedna paní tam zase měla hladové děti a ty jsem zase podělil jídlem od Adventure Menu, to mám většinou v kufru taky.

Rodiče mají v horkých chvílích logicky o starost víc. Jak se můžou připravit oni?

Kromě tepla by měli myslet na energii. Když dětem dojde cukr, začnou dělat peklo, což už tak nervózní člověk fakt nepotřebuje. Kousek čokolády nebo jiné sladkosti dokáže divy. Dále je vhodné děti zabavit. Nemusí to být jen mobil nebo jiná obrazovka, co vám v autě vybíjí baterii, stačí nějaká obyčejná hra. A když je řeč o nervozitě, každý by měl mít aspoň malou zásobu toho, na čem je více či méně závislý. Kuřák cigarety, notorický kafař třeba kofeinové sáčky nebo bombony. Já už hůř vidím, takže mám v autě náhradní brýle. V současné době u nás ale záchranné složky fungují velmi dobře, a když nastane krizová situace, hasiči se o lidi starají, kupříkladu rozvážejí teplý čaj a deky na zahřátí. Nejsme na Sibiři nebo na Aljašce. Přesto si myslím, že čím víc připravených řidičů, tím líp. Při hromadných událostech nemůže být hasič, záchranář nebo policajt k dispozici každému.

Když se (nejen) na silnici něco podělá, chcete, aby jel náhodou kolem tenhle pán…

Kromě nehody nebo dopravního kolapsu nás ve střední Evropě může potkat asi už jen jedna nepříjemnost – že nám auto vypoví službu někde na samotě. Žádní kolemjdoucí, žádný provoz, k tomu se nám třeba vybije mobil…

V tu chvíli je člověk vděčný za powerbanku. Musí si čas od času vzpomenout a zkontrolovat, že je nabitá, ale moderní lithiové baterie se samovolně vybíjejí velmi pomalu. V autě bych měl mít taky nabíjecí kabel, což dneska – s rozšířením bezdrátových nabíječek v autech – není samozřejmost. Pak už zbývá jen najít signál a zavolat si pomoc. Samozřejmě se hodí I startovací kabely a jumpstarter, to když z výletu dorazíte k vozu, který po delším stání v zimě odmítá naskočit.

Pojďme se podívat na extrémnější scénáře, které sice nejsou moc pravděpodobné, ale ani vyloučené. Například výpadek elektrické sítě a s tím související ztráta signálu. Najednou jsem bez navigace a potřebuju se někam dostat.

Stará dobrá mapa funguje vždycky. Když v Polsku vyhlásili dronové ohrožení a vypnuli satelity, kamarádi, co tam zrovna byli, se pěkně zapotili. Proto jsem si znova koupil klasický autoatlas. Naštěstí se u nás silnice zas tak rychle nestaví, takže si myslím, že mi vydrží dost dlouho.

V souvislosti s nedávnou kauzou agresivního řidiče na dálnici mě napadá ještě jedna otázka. Má smysl s sebou v autě vozit něco na obranu, I když jsem obyčejný člověk bez jakéhokoliv tréninku?

S obrannými pomůckami je to těžké. Když s nimi neumíš dobře zacházet, spíš si ublížíš. Jediná věc, kterou můžu doporučit, je pepřový sprej. I tady je ale opatrnost na místě, protože si s ním snadno zamoříš vlastní auto. Určitě je lepší se zamknout uvnitř a nevystupovat.

Napadá tě ještě něco, co bys chtěl vzkázat řidičům, kteří chtějí být připravení na všechno?

Těm rozumným to asi není třeba vykládat, ale úplně nejdůležitější je mít auto v dobrém technickém stavu. Když byla v létě extrémní vedra, ukázala se smutná realita. V Česku to ještě jde, ale jakmile jsem přejel německé hranice, viděl jsem podél silnice neskutečné množství uvařených aut. Lidi tam jezdí, dokud auto nezastaví. Nezajímá je, že svítí kontrolka, prostě jedou dál. V zimě jsou základ dobré gumy, to každý ví, ale ne každý už si po létě vymění ostřikovací směs za nemrznoucí. I to pak dokáže nehezky vytrestat…

Kdo je Amar Ibrahim?

Expert na přežití v extrémních situacích a zakladatel školy Ourdoor Survival ve svých kurzech učí lidi, jak si v přírodě poradit bez civilizačních vymožeností (rozdělat oheň, zorientovat se bez navigace, opatřit si pitnou vodu a mnoho dalšího), jak si počínat při krizové situaci ve městě I jak správně poskytnout první pomoc. Kromě kurzů pro veřejnost se věnuje školení profesionálních ozbrojených složek, podílel se na vývoji potravinových dávek pro armádu I civilisty, na kontě má tři tématické příručky: Kurz přežití pro děti, Kurz přežití a Kurz přežití pro teenagery – Jak přežít offline. Do svého podcastu Přežít si zve zajímavé hosty – vojáky, záchranáře, cestovatele, policejní vyjednavače, válečné reportéry i specialisty na kybernetickou bezpečnost –, s nimiž rozebírá zvládání mimořádných situací a připravenost na nejrůznější krizové scénáře.