K narozeninám jsem obdržel obálku, ve které byl schovaný poukaz do školy smyku na polygonu v Příbrami. Těšil jsem se moc. Při pročítání podrobností jsem ale zjistil, že to tak zábavné asi nebude. Chyba rodičů to ale není, protože na stránkách polygonu mají sami odkaz jako “Škola smyku”, ale po rozkliknutí už je název programu “Kurz bezpečné jízdy”. Tohle by asi pořadatel mohl zlepšit. Moje nadšení tak trochu opadlo. Jo, přiznám se, jako každý chlap si o sobě taky myslím, že už řídit umím a bude to zbytečně strávený den mezi začátečníky, kteří se učí, že si v krizovce nestačí jen zakrýt oči. No co, nějak to přežiju. Zbývá se jen rozhodnout, jakým autem pojedu. Volvo hybrid, které váží přes dvě tuny nebo Mercedes SLK – zadokolka s manuálem? Slyším vaše výkřiky o SLK, ale Mercedes mě posledních pár týdnů pozlobil tím, že nechtěl z neznámého důvodu startovat. Už začal konečně fungovat a být to opravdu škola smyku, asi bych to s ním risknul, ale kurz bezpečné jízdy? Tady by se víc hodilo auto, se kterým najezdím každý den nejvíce kilometrů (i v zimě) a může mě potkat nečekaný problém, když vezu rodinu. Takže Volvo, nabít baterky a jedem.
Přijíždím asi půl hodiny před termínem a už tu čekají 3 auta. Jak se blíží čas začátku, dojíždí další účastníci, a nakonec nás tu je 17. Složení vozového parku snad nemůže být rozmanitější, tedy pokud počítáme jen osobní auta. Ty starší tu zastupuje čtyřkový golf, Ibiza a první Fabia. Já se řadím mezi taková ta klasická rodinná auta – kombíky a dost crossoverů. Tiguany, Octavie, novější Golfy a tak. Pak je tu nezařaditelný člověk s Berlingem a následují fanoušci do aut: jedničkové BMW s náhonem na zadek, Mini Countryman a dal by se tam asi zahrnout i novější Outback. Zaujal mě ještě jeden pár – on přijel v Porsche Cayenne a ona v MB GLE – hezky partnersky strávený den z pohledu autíčkáře :-). On většinu úkolů zvládal na výbornou, ona s hodně velkou opatrností. Kdopak asi kurz vybíral? Chvilku okukuji vedle stojící Ferrari 458 Italia, které patří polygonu, ale když přemýšlím, jak se budou bílé hladké plochy kropit, aby klouzali ještě o něco víc, tak si ho na dnešní zkoušky asi ani půjčovat nechci.
Všechno začne teorií. Asi hodina a půl strávená na zadku ale ne v autě k tomu zkrátka vždy patří. Mým jediným přáním je, abych tam neusnul. Když výklad začne, tak se bohužel ubezpečuji, že opravdu nejde o školu smyku, ale půjde o kurz bezpečné jízdy. Nakonec se ale přistihnu, že výklad pozorně poslouchám. Je vidět, že instruktor už to má perfektně naučené a ví, co na publikum zabírá. Vysvětluje opravdové základy (jak funguje ABS, co je to přetáčivý a nedotáčivý smyk atd.), ale prokládá to zajímavostmi, a tak to nakonec uteče raz dva. Následuje rychlý oběd, který objednal polygon (byl teda nic moc), a pak už honem do aut. Dělíme se na dvě skupiny a dostáváme vysílačky. První má průvodce s parádním Fiatem 500 Abarth, my dostáváme pána s novou Mazdou 3 na eko gumách z výroby, na které si neustále stěžuje. Instruktor u všech řidičů zkontroluje správnou pozici za volantem a také kvalitu obutí jednotlivých aut. Na první disciplínu se řadíme před bílý pruh natřený bílou barvou. Prý snižuje adhezi pět až sedmkrát. Úkolem je naplno brzdit z 50, pak 60 a nakonec 70 km/h. Poté jedeme znovu, ale po bílé ploše jen jednou půlkou auta. Po chvíli se vrátíme celým autem na kluznou plochu, ale přidávají se kužely. Nejdříve je úkolem zastavit před nimi. Pak se z nich udělá branka v půlce, kterou je potřeba projet a následně víc bran, kde je nutná i 2x změna směru během brzdění. Vše umocní, když se pak začne místo kuželů dráha kropit tryskami v asfaltu, kterými se vytvoří vodní stěna, a tu projet nechcete. Vypnutím některých z nich vznikne místo pro průjezd. Pak už se dá snadno poznat, kdo už trochu jezdí a umí volantem točit plynule, a kdo je vystresovaný z toho, že auto na trhnutí volantem nereaguje. Pěkný je také systém, kdy už brzdíte a teprve potom vypnutím paprsků zjistíte, kam máte jet. Na reakci je málo času a někteří nervozitou zkrátka ztuhnou.
Následuje dost dalších disciplín, tak alespoň ty nejzajímavější – jízda po kluzkém kruhu, rychlé projetí kluzkou zatáčkou, zastavení ze 100 km/h do nuly s trefením se do určitého místa na suchém asfaltu a aquaplaning.
Nakonec mi každá z těch činností něco dala. Nepamatuji si, kdy jsem na veřejné silnici opravdu na 100% brzdil do nuly nebo třeba jednou stranou na kluzkém povrchu. Začínající řidiči tvořili větší polovinu účastníků a bylo úžasné vidět, jak po každém pokusu, kdy dostanou zpětnou vazbu (radu přes vysílačku), následoval vždy pokus se znatelně lepším výsledkem. Podle mě jim tento kurz dal opravdu hodně. I pro mě bylo přínosné vidět chybu druhého, a pak slyšet názor zkušeného instruktora. Nenudili se ale ani zdatnější jezdci. Obzvlášť mě bavila třeba rychle projetá kluzká táhlá zatáčka. Ano, většina se snažila nedostat nedotáčivý smyk, aby je auto nezačalo vynášet ze zatáčky pryč. Já a pár dalších jsme ale zkoušeli zatáčku projet bokem v powerslidu (nebo něčemu, co se tomu blíží). Hezké bylo, že i instruktor to pak pochopil a radil nám i v tomhle stylu. Intenzivní zážitek jsem si odnesl i z brzdění na suchu – dnešní auta i pneumatiky umožňují zastavit na opravdu krátké vzdálenosti a naprosto všichni zezačátku brzdili mnohem dřív, než bylo nutné. Ono totiž brzdit úplně naplno není jen tak a bez vyzkoušení do toho zkrátka nikdo napoprvé nedá všechno.
Takže závěr: velkým překvapením bylo, jak hodně jsem si to užil a na tom jsem se vlastně shodnul se všemi účastníky kurzu. Takže pokud nad tím přemýšlíte, určitě to můžu doporučit. Dnešní auta mají limity zatraceně daleko a dostat se k nim není při běžné jízdě s předvídáním příliš časté. Při určité shodě nepříznivých podmínek se ale přilnavost pneumatik skokově snižuje a je dobré si krizovou situaci vyzkoušet předem. Nezaručí to, že situaci zvládnete, ale máte větší šanci.
Teď mi dochází, že hodně z toho si řidiči zkouší v rámci trackday akcí na uzavřeném okruhu, které pro vás Autíčkář mimochodem také pořádá. Jenže jízdu na uzavřené trati si většina běžných řidičů nikdy nevyzkouší. Normální motorista, ne fanda do aut, se totiž nepřihlásí na okruh třeba i z obavy, že by brzdil nebo překážel ostatním. Tyto kurzy bezpečné jízdy ale mají větší šanci oslovit širší publikum a opravdu o trochu zlepšit chování řidičů na silnici.
A poznámka nakonec – je tu projekt Start driving. Pokud je ti mezi 18-24 lety, můžeš kurz bezpečné jízdy absolvovat zdarma. Týká se to i instruktorů autoškol (ti už ale dost zábavy zažívají během výkonu svého povolání) a kupodivu i rodičů dětí, které právě dodělaly řidičské oprávnění. Celý článek se vyhýbám tomu napsat, že by si to měl povinně zkusit každý, ale pokud máte tu možnost zúčastnit se zdarma …
Co si o tom myslíš ty? Jsem moc velký optimista, když si myslím, že pár hodin jízdy s instruktorem na vysílačce může zlepšit roky zavedené návyky? Absolvoval jsi nějaký podobný kurz?
