Kafe a Káry v Gastownu – šťastná třináctka

Přiznáme se bez mučení, tentokrát jsme měli malinko obavy o počasí. Všetavící vedro se svižně střídalo s bouřkami a proto nám bylo více než milým překvapením, že se číslovka třináct pro nás ukázala jako šťastná. Ještě než odbila druhá, bylo nebe bez mráčku a nebylo třeba bát se deště, nicméně nekonalo se ani dusné parno.

A jak to tentokrát probíhalo? Původní rozčarování z lehce ‚dovolenkové‘ účasti (v rovné dvě hodiny bylo na place jen pár aut) se brzy rozplynulo. Ještě před třetí se totiž ve vratech objevil čilý provoz přijíždějících účastníků, a kdybychom zběsile nekoordinovali parkování, vypadalo by to snad i na kolonu mířící do Gastownu.

Příjezdem nás i o červnové neděli poctila celá hromada zajímavých aut, z nichž některé jsme na pražské akci viděli vůbec poprvé. Přímo nadšení se tentokrát dostavovalo z dávky japonských sporťáků nejlepších let. Velkou poctou pro nás byly hned dvě Supry čtvrté generace a dvojice Nissanů 200SX generace S13 – nebo chtete-li Silvií. Zajímavá byla ale i starší ‚škodárna‘ ve stavu, v jakém dnes již nebývají k vidění, a mnoho a mnoho dalších kousků od značek z celého světa.

Jen co hodina pokročila, nastal samozřejmě čas na závod slepého muže. I tentokrát byl pro účastníky připraven gastownovský postapokalyptický speciál, disponující uvnitř nezbytnou výbavou v podobě plastového samopalu a začerněných lyžařských brýlí. Stejně jako minule se uplatňovalo nové pravidlo, takže se k časům kol přičítala penalizace podle toho, kolik zvládl slepý řidič s vidomým spolujezdcem trefit pneumatik. Ani drobná potíž s čůrajícím chladičem závodního speciálu nás nezastavila, takže síly poměřily všechny přihlášené týmy.

Co do občerstvení, nechyběla klasika v podobě kávy, ale také různé uzené fantazie z místní samovýroby. Už teď pošilhávám po kalendáři, kdy je v plánu další sraz a hodlám volat dopředu, že té kýty budou kluci potřebovat asi o něco víc. Aspoň že lze sežrané přebytečné kalorie záhy ‚vyšlapat‘ na šlapacích kárách během vyhlídkových jízd.