Jak Lada Niva nevyhrála Dakar

Pokud patříte mezi naše stálé čtenáře, jistě jste si všimli, že mám tak trochu zálibu v ruských offroadech. Ačkoliv na otázku 'jaké je nejlepší auto' stále s naprostou jistotou odpovídám, že Dacia Duster, pokud si mohu vybrat, co z novinářské flotily si na týden půjčím, bude to bez zaváhání Lada Niva. Důvody jsou jen z malé části subjektivní. Niva je totiž, nejen vzhledem k době svého vzniku, opravdu povedené auto. Konečně nejsem jediný člověk, kterého Niva zaujala. Mnohem dříve než já, našel v kompaktním voze zalíbení i jistý Francouz, Jacques Poch. Narozdíl od mne měl o něco lepší zázemí pro plnění svých automobilových snů. Byl totiž majitelem firmy, která se od začátku sedmdesátých let zabývala dovozem automobilů vyrobených ve východním bloku. Jeho společnost Lada Poch dodávala na francouzský trh československé Škody a sovětské Lady a Moskviče. Východní vozy byly na západních trzích oblíbené především pro nízkou cenu, avšak o jejich odolnosti bylo potřeba potencionální zákazníky teprve přesvědčit. Jacques Poch k tomu zvolil známou poučku 'Dnes vyhraj, zítra prodej'. Nejprve k závodění připravil Moskvič 412, který se úspěšně účastnil rallye maratónů Londýn – Sydney a Londýn – Mexico City. Když v roce 1977 vyjela z Togliatti vůbec první Lada Niva, francouzský dovozce byl u vytržení blahem. První exportní kusy začal prodávat v roce 1978 a hned několik z jeho zákazníků se s novým vozem okamžitě přihlásilo do tehdy vůbec prvního ročníku Rallye Paříž-Alžír-Dakar.

Úpravy amatérských účastníků oproti sériové verzi byly minimální. Interiér dostal bezpečnostní klec, zvětšené nádrže na palivo a vodu, přičemž pohon s motorem o objemu 1,6 litru a výkonem 80 koní zůstal zcela bez zásahu. Na podvozek byly přinýtovány ochranné plechy a díly zavěšení byly zesíleny. Závodní Niva vážila dokonce více, než sériová verze. Přesto mezi 170 posádkami na startu bylo hned pět vozů Lada. Odvážné závodníky čekalo 10 000 km nejnáročnějším terénem, jaký tehdejší rallye znalo. Bez mobilních a satelitních telefonů, bez GPS a doprovodných vozidel, to vše ve voze, který zrovna dostali nový z továrny a se kterým doposud neměli žádné zkušenosti. Nakonec se až do hlavního města Senegalu dostaly dvě Nivy na 28. a 42. místě. Pokud to nepůsobí příliš velkolepě, pak vězte, že první ročník vůbec nebyl rozdělen do skupin a do celkového pořadí se počítaly automobily (80 posádek) i motorky dohromady, přičemž ze 170 posádek dorazila do cíle pouhá třetina.

Francouzský importér zaplatil za nákladnou dopravu kusu, který skončil 42. zpět do Francie výměnou za zkušenosti ze závodu. Do příštího ročníku se již hlásila upravená Lada Niva Proto s výkonem 110 koní z ruského motoru s ostříleným závodníkem Jean-Claude Brivuauem za volantem. Celkem se účastnilo osm posádek s vozy Niva a Jean-Claude zezačátku dosahoval výborných časů, počínaje vítězstvím kvalifikace ještě ve Francii. Rozbité ložisko při přejezdu Alžíru však zkazilo naděje na úspěch. Nejlepšího umístění dosáhl amatérský závodník a oficiální prodejce Lady Andre Trossat na celkovém devatenáctém místě. Vidina úspěchu na začátku závodu zažehla jiskru naděje a přesvědčila importéra k dalším investicím do závodního týmu. Do ročníku 1981 přihlásil tým Lada Poch novou Ladu Niva 1800 Proto, s převrtaným motorem upraveným firmou Starkit o výkonu 180 koní. Vylepšeno bylo i chlazení, zavěšení a čtyřstupňová převodovka byla vyměněna za pětistupňovou skříň, která umožňovala dosahovat rychlostí kolem 160 km/h. Díky odlehčení výměnou některých dílů karoserie za laminátové a nahrazením skel makrolonem vážil závodní speciál těsně pod tunu. Již od startu si Niva vedla výborně, i když smůla se jí nevyhýbala. Nezkušený navigátor po cestě zabloudil a jen pár dní před koncem závodu praskla pneumatika. Přesto tři dny před cílem byla Niva první a neohroženě se hnala vstříc vítězství. Nebýt střetu se soupeřícím Range Roverem,jistě by vyhrála, ale anglický vůz mnohem robustnější konstrukce poškodil při kontaktním souboji chladící okruh. Po rychlé opravě dorazila Niva pilotovaná Brivauem jako třetí v celkovém pořadí.

Výborný výkon na malý sovětský stroj. Druhý vůz řízený Andrem Trossatem, čerstvým členem stáje Lada Poch, dojel jedenáctý a postupně dorazilo do cíle i všech sedm vozů, které Jacques Poch zapůjčil pro potřeby zdravotníků. Prostředky investované do závodů se vyplatily a Niva dokázala svoji spolehlivost a terénní schopnosti na nejprestižnější rallye před zraky celého světa. Následující rok se k závodu Paříž – Dakar zapsalo rovnou 24 závodní vozů Lada Niva. Nakonec byla posádka s Jean-Claude Brivuauem za volantem druhá po Renaultu 20 Turbo 4x4 s bratry Claudem a Bernardem Marreau v kabině. Druhé místo si pak soukromý tým zopakoval ještě v roce 1983. Závodní Niva '83 byla osazena výkonným motorem 2,4 l Simca o síle 200 koní namísto sovětské šestnáctistovky. Dále byly vyměněny zbývající panely za laminátové a došlo i na výkonnější brzdy a silnější alternátor. tentokráte trojici závodních vozů doprovázel  i servisní vůz značky Pinzgauer plný zásob a náhradních dílů. Na pódiu tentokráte stanul Andre Trossat na druhém místě a přesto, že vítěz Jacky Ickx v Mercedesu s největší pravděpodobností podváděl nepovolenou výměnou přední nápravy, tým Lada Poch se rozhodl neprotestovat. Vydobyté druhé místo bylo pro posádku cennější, než kontumační vítězství.

Do ročníku 1984 se opět přihlásila trojice vozů týmu Lada Poch. Nové vozy měly rozvor prodloužený posunutím náprav na kraje vozu, čímž získaly lepší stabilitu. Nový byl i motor. Čtyřválec od firmy R.O.C. o objemu 2,5 l podával výkon 240 koní. Kolonu továrního týmu doplnil rychlý speciál o výkonu 210 koní určený pro náhlé servisní a zdravotnické zásahy a jezdci se mohli spolehnout i na tým mechaniků a trojici nákladních vozů s profesionálním zázemím. Po boku týmu Lada Poch závodil i soukromý tým sponzorovaný Pastisem s motorem R.O.C. odladěným na 280 koní. Hned ze začátku bojovaly o vítězství vozy Porsche 953 a Lada Niva Proto. V posledních etapách postupně odpadly dvě Nivy a jedno Porsche a když už se celý svět těšil na výsledek napínavého souboje, byla Niva s Andrem Trossatem diskvalifikována za neoprávněné zkrácení trasy. Posádka s vedoucím týmu Jeanem-Jacqesem Pochem hlasitě ale marně protestovala. Ti samí závodníci kteří se odmítali přít o sporné vítězství předchozího ročníku byli vyloučeni a nechali se slyšet, že na Dakaru je pro intriky a nesportovní chování organizátorů už nikdo neuvidí.

Do roku 1985 pokračoval v prestižním závodě pouze tým sponzorovaný Pastisem. Jejich Niva byla poháněná šestiválcem PRV o objemu 3,5 l s výkonem 280 koní. Zadní tuhá náprava ustoupila nezávislému zavěšení a díly karoserie byly vyrobeny z lehkých kompozitů. Z původní Nivy zbyl jen přibližný tvar. Konstrukční chyba na přední nápravě však vozy Pastisu vyřadila a do cíle se kvůli technickým problémům nedostaly ani repasované vozy týmu Lada Poch, které nově závodily pod týmem VSD. Čtvrté místo starého bývalého speciálu Lada Poch v ročníku 1986, vybojované Pierrem Lartiguem předznamenalo pád ambicí vozů lada Niva. Ne že by se Nivám v náročných disciplínách rally-raid nedařilo jinde. V roce 1981 vyhrála Niva dálkový závod Paříž-Tunis a opakovaně vyhrávala v Rallye faraónů a v Alžírské Ralye. Jen na zlato z Dakaru nikdy nedosáhla. Na to si musely ruské vozy počkat až do nástupu továrního týmu značky Kamaz, ale to je zase jiný příběh…

Zdroje:

Automobily Lada 1970-1990. Tuček Jan. Vydavatelství Grada. 2012.

Непокорённый Дакар: как ВАЗ-2121 Нива выступал в легендарном ралли. 10. 9. 2017 [online] dostupné na: https://www.kolesa.ru/article/nepokoryonnyj-dakar-kak-vaz-2121-niva-vystupal-v-legendarnom-ralli

Нива – Клуб [online] dostupné na: https://www.niva-club.net/viewtopic.php?f=29&t=593

История ралли. Дакаровские "Нивы". 6. 11. 2011 [online] ] dostupné na: http://m2motors.com.ua/istoriya/97-istoriya-ralli-dakarovskie-nivy.html

Легенда ралли. [online] dostupné na: https://www.drive2.ru/l/288230376152453884/

История участия «Нивы» в ралли «Париж-Дакар». 27. 12. 2017. [online] dostupné na: http://www.lada4x4.net/news/507-istoriya-uchastiya-nivy-v-ralli-parizh-dakar.html